Podle zprávy v roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů. Ve zprávě se uvádí, že bylo policií zjištěno celkem 252 akcí, 78 shromáždění, 48 koncertů a 126 ostatních akcí, zejména schůzí, přednášek nebo kempů.

Pokud jde o témata, pravicoví extremisté se soustředili především na romskou problematiku a sociální napětí v některých regionech. Konkrétně připomínají akci z 29. ledna loňského roku ve Varnsdorfu, ze 7. dubna na mosteckém sídlišti Chanov či pochod Dělnické mládeže v Břeclavi z 22. dubna.

Totalitní státní bezpečnost

Co se týká levicového extremismu, tak se oproti roku 2011, kdy se objevily mobilizační tendence v souvislosti s vývojem situace v zahraničí, v roce 2012 scéna výrazněji neprojevovala a převládaly spíše akce a aktivity zaměřené na konsolidaci scény, zejména přednášky a diskuze. V pracovní verzi se však píše i to, že v roce 2012 na teritoriu Prahy působila mezi extrémními levicovými uskupení, jako Československá anarchistická federace (ČSAF) či Revoluční mládež (REVO), i Alternativu zdola Ilony Švihlíkové nebo iniciativa Ne rasismu.

Tomáš Tožička, člen Alternativy zdola, má za to, že se resort vnitra dostává do pozice totalitní státní bezpečnosti. „Za extremistu označuje každého, kdo přichází s jakoukoli kritikou. Alternativa zdola je nestranická organizace, která sdružuje lidi s různými politickými názory a které spojuje vize participativní demokracie,“ uvedl Tožička v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle něj v posledních deseti letech vlády ve většině zemí světa přikládají těmto aktivitám rostoucí význam. „To, že u nás jsou označeny za extremismus, jen ukazuje, do jakého marasmu jsme se dostali s naší vládou i jejími tzv. bezpečnostními složkami,“ dodal Tožička.

A kde jsou novináři se Zemanem?

O čem však ve zprávě není ani zmínka, je podle politologa Ondřeje Slačálka způsob, jakým média mluví o nepřizpůsobivých. Řekl to pro Deník Referendum. Má na mysli především článek spisovatele Vopěnky v MF Dnes, který vychvaloval Pinocheta a doporučoval ho pro Řecko, společné pochody neonacistů a „slušných lidí“ v severních Čechách a výroky Miloše Zemana o tom, že nemohou existovat umírnění muslimové. „O tom zprávy o extremismu pochopitelně nehovoří,“ míní politolog.

Podle Slačálka ani není divu, že někteří analytici a novináři dávno vystoupili s podezřením, že koncentrace policie na extremismus umožňuje odvádět pozornost od boje proti organizovanému zločinu, jenž je náročnější než zabavovat neonacistům samolepky a rozhánět jim koncerty.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.