Tím, jak krize na Ukrajině graduje, vzrůstají samozřejmě obavy z toho, co vše to s sebou může přinést i pro Evropu, ekonomiku a celkovou stabilitu. Navíc tím, jak je jisté, že nejde jen o nějakou krátkodobou záležitost, začínají se hledat různé cesty řešení. Řešení v první řadě toho, jak to bude dál s dodávkami ruského plynu – jak Ukrajině, tak i Evropě. Zatímco Ukrajině Rusko plyn kvůli neplacení v minulých dnech zavřelo, nechal se Kreml slyšet, že uzavřel výhodný kontrakt na dodávky plynu s Čínou. A okamžitě se objevily v tuto chvíli zatím spíše spekulativní informace o tom, že může jít o pomalý start změn, které obrátí hlavní směry ekonomiky na Východ – právě do Číny.

„Žádná velká legrace ta momentální situace skutečně není. Nemusíme si přitom namlouvat, že jde hlavně o spor mezi Ruskem a Evropskou unií, na kterém s největší pravděpodobností nakonec nejvíc vydělá Čína,“ řekl ParlamentnímListům.cz úvodem Vladimír Štěpán, specialista, který se po desetiletí plynem, dodávkami a vším, co s tím souvisí, zabývá.

Podle něj je velice nešťastná politika, kterou zaujala Evropa, pokud se staví na stranu Ukrajiny a nevnímá to, že je dlouhodobým neplatičem – právě za odběr plynu. „Evropská unie by měla spíše dohlédnout a vyvíjet tlak na to, aby v té zemi nebyly a nevznikaly stále nové černé díry, kudy jak ty finanční toky, tak i ten plyn, stále unikají. Aby to začal být rozumně řízený hospodářský stát. Rusko jim stanovilo zcela nejnižší ceny za kubík plynu a oni je dlouhodobě i tak neplatili. A co je nutné říct, neplatili za to už i v době, než krize vypukla. Platit musí přece všichni – nelze se tedy Rusku divit, že mu došla trpělivost. Evropská unie by v tomto měla Ukrajině dát jasně na vědomí, že je třeba platit. A vyvinout mocenské i politické tlaky na to, aby Ukrajina tento svůj postoj změnila. Pokud se jí EU zastává, v konečném výsledku na to velice pravděpodobně právě Evropa ekonomicky doplatí,“ pokračoval dál Vladimír Štěpán. A vysvětlil i to, jak.