Třese se "lví rekord v základech"? Překoná Havlovo Odcházení deset křišťálových sošek, které si na jaře 1999 z pražské Lucerny odnesli tvůrci sedláckého westernu Je třeba zabít Sekala? Nebo je dvanáct nominací pro prezidentský debut jen úlitba... Těmto slovy uvádí na serveru kinobox.cz svůj článek ohlasů na nominační večer Českého lva Jaroslav Sedláček.

Stál desítky milionů veřejných peněz, do kasy je nevrátil

Připomeňme, že Odcházení, které desítkami milionů korun dotovala Česká televize a přispěl i miliardář Zdeněk Bakala, získalo všech dvanáct možných nominací. Film přitom od začátku provázely sváry příznivců i odpůrců této Havlovy filmové prvotiny. Dnes lze říci, že o kasovní trhák rozhodně nešlo – naopak.

Radostně z nominačního večera odcházel určitě producent filmu Jaroslav Boček, jenž před lety produkoval i zmíněný film Je třeba zabít Sekala. Ten nicméně nepočítá, že by se všech dvanáct nominací proměnilo v dvanáct sošek.

„Upřímně, budu naprosto šťastnej a spokojenej, když z těch dvanácti nominací proměníme aspoň dvě,“ řekl producent serveru kinobox.cz. Současně přidal doušku, že nominace bere jako určitou satisfakci: „Po Ceně českých filmových kritiků, kde jsme nedostali ani jednu jedinou nominaci, což mě vrcholně urazilo,“ dodal pro server.

Jsem barbar, přiznal Jandák

Spokojenost producenta Bučka a jednotný názor České filmové a televizní akademie však evidentně nesdílí všichni. Bývalý ministr kultury, herec a poslanec ČSSD Vítězslav Jandák přiznal ironicky pro ParlamentníListy.cz, že se považuje za naprostého kulturního barbara. „Bohužel je to tak. Když jsem se dozvěděl, že film Václava Havla Odcházení má dvanáct nominací na Českého lva, tak jsem pochopil své absolutní kulturní barbarství v jeho plné obludnosti,“ řekl.

„Já ten film totiž nepochopil. Ale jsem přesvědčen, že až si jej pustím ještě jednou, pochopím jej a bude se mi líbit, tak jako všem ostatním. Nemohu totiž vybočovat z davu, to se tady nenosí. Vlastní názor se nenosí. Naopak, když mají všichni truchlit, musíte truchlit, když se řekne, že film je vynikající, je prostě vynikající, ačkoliv v kinech propadl. To je podstatné, taková je síla lásky a pravdy. Nejsou peníze na podpory a dávky, to jsou jen drobné nedostatky ve srovnání s velikostí tohoto díla,“ uvedl Jandák.

Byl to přítel, ale tohle?

„Dvanáct nominací na Českého lva, to se vymyká všem standardům. Dokonce uvažuji o tom, že budu kontaktovat režiséra Feniče a navrhneme, aby Český lev byl přejmenován na Cenu Václava Havla. Doufám, že film těch dvanáct cen získá, ale myslím, že cenu za nejlepší režii a nejlepší scénář má již v kapse. Taková je síla lásky a pravdy. Jen si myslím, že Václav Havel se z takového lezení do zadku obrací v hrobě,“ dodal Jandák.

„Přes velké přátelství k Václavu Havlovi to filmová akademie přepískla. Nemyslím si, že je to tak velký film, nemyslím si, že jsou tam tak velké herecké výkony. Ale to je typická česká adorovanost, kdy se takové věci dějí jenom proto, že to je Václav Havel a jenom proto, že umřel – a říkám jenom proto, že umřel,“ míní bývalý disident a chartista John Bok.

Je toho spoustu, co lze u Havla vyzdvihovat

"Já si myslím, že jsou hodnotnější věci, které Václav udělal.  Už jenom jeho život. To, že jako individualista, nikoliv jako kolektivista, bojoval proti totalitě. A to ani jako bývalý člen strany jako někteří „osmašedesátníci“. Byl to život plný zásad a mravních hodnot,“ dodal Bok.