Přestože se každoročně potýká s vyhledáváním finančních zdrojů pro péči o umírající pacienty, kteří v očích sponzorů nejsou mnohdy tak „atraktivní“ jako miminka z dětských domovů nebo sport, nespoléhá na to, že církev se svými novými majetky bude nestátnímu zařízení ekonomicky pomáhat

Místní farní sbor Českobratrské církve evangelické je přitom dokonce jeden ze spoluzakládajících členů mosteckého hospice, který spolu s litoměřickým jako jediné dva slouží hospicovou péči v Ústeckém kraji, ovšem jeho dveřmi prošli i klienti z dalších částí republiky, dokonce i důchodci českého původu žijící v zahraničí.

S penězi je problém, ale na církev nespoléháme

Nestátní zdravotnické zařízení, které je umístěno v zelené části severočeského Mostu, oslaví v červenci osm let existence. Za tu dobu už si vedení zvyklo, že hora času je nutná zejména na shánění financí, bez kterých ani bohulibý úmysl starat se o těžce nemocné muže a ženy zcela podle jejich přání, prostě kvalitně dělat nejde. Za ty roky už hospic, přestavěný z bývalé mateřské školy, kolikrát takzvaně „mlel z posledního“. Nyní hodnotí ředitelka Blanka Števicová, ve srovnání s tím, na co všechno už si od vzniku instituce zvykla, situaci jako v mezích normy. „Bohužel ovšem stále ještě splácíme závazek vůči VZP, která nám neustále strhává penízky za nečekaně vyměřenou pokutu,“ připomněla loňskou kauzu třímilionové pokuty od VZP, kterou mnozí politici označili za nehumánní ze strany pojišťovny, zvláště tehdy, pokud avizuje ztráty, a na druhou stranu vysoce postaveným manažerům vyplácí odměny.

Ta vyměřila neuvěřitelnou sankci za způsob administrativních úkonů, které ale v předešlých kontrolách vyhovovaly a nikdo s nimi neměl problém. Tehdy nepomohlo úplně ani jednání s ministrem zdravotnictví a hospici šlo skutečně definitivně do tuhého, pokud by VZP nepřistoupila alespoň na splátkový kalendář, když jiný smír odmítla. „Ještě musíme splatit jeden milion korun,“ říká ředitelka a dodává, že se s tím holt musejí vyrovnat. Pomohla i půjčka od města, které přitom není zřizovatelem, ale do kauzy se zapojilo.

Podporu od církve neočekávají

Že by hospic získal materiální podporu od církve, která bude disponovat nyní velkými majetky díky zákonu o církevních restitucích, to neočekává. Ani přesto, že se provoz a podpora hospiců pro nevyléčitelně nemocné lidi objevovala jako argument i v samotných proklamacích některých církví. „Církev má být chudá, nemá mít majetek,“ zní jednoznačný postoj ředitelky Hospice v Mostě Blanky Števicové, která dodává: „Pokud majetek nabude, měla by část věnovat na dobročinné účely.“

S tím se ztotožňuje i většina jejích zaměstnanců. „Peníze se všeobecně shánějí špatně. Ale dá se to, jen tomu člověk musí věnovat hodně moc času na úkor toho, aby jej věnoval samotné péči. Ale jestli se ptáte, zda očekáváme ekonomickou podporu od církve, tak ne,“ říká s tím, že ani s nikým o tomto nemluvila.