„Součástí populární politické mytologie je dnes tvrzení, že vládu Mirka Topolánka v roce 2009, uprostřed českého předsednictví Evropské unie, položila sociální demokracie,“ píše Jiří Pehe.

Jenže ta tehdy vůbec neměla dostatek hlasů pro odstranění vlády, a to, že nakonec Topolánkův tým musel odstoupit, bylo zásluhou vládních odpadlíků. Rozhodující roli při tom podle komentátora sehrál Václav Klaus. „Byli to jeho spojenci, Tlustý a Schwippel, kdo nakonec vládu položili,“ připomíná politolog.

Právě proto prý tehdy předseda ČSSD Jiří Paroubek neměl jasný scénář, co si s krizí počít a proto se musela vést složitá jednání o vzniku Fischerovy vlády.

Pehe to přípomíná proto, že i v současné vládě se její jednotlivé složky postupně rozkládají. Ještě podstatnější však podle něj je, že se  mění vztah mezi vládou a prezidentem Klausem. To je prý ovlivněno i překvapivým spojenectvím hlavy státu s Vítem Bártou, který se zbytky svých veverek odešel do opozice.

Prezident v mezidobí podpořil policejního prezidenta Petra Lessyho ve sporu s ministrem vnitra, zkritizoval zvýšení DPH a našel si několik spojenců mezi poslanci ODS. To vše začíná čím dál více připomínat rok 2009.

„Vláda má nejtěsnější možnou většinu, a stačí, aby ji při hlasování o důvěře či nedůvěře nepodpořilo několik poslanců z koaličních řad, kteří zatím hlasovali s vládou. Může se tak klidně stát opět jakoby „nedopatřením“, kdy do poslední chvíle budou všichni věřit, že pravicoví poslanci by vládu přeci nenechali padnout,“ věří Pehe.

Například pokud by se v souladu s prezidentem Klausem utrhlo několik poslanců při opakovaném schvalování daňového balíčku, s nímž chce premiér spojit důvěru, mohli bychom se neplánovaně nadát pádu vlády.  

„Jisté je, že mezi poslanci ODS má opět zřetelnou pátou kolonu, která může v podstatě kdykoliv vládu položit,“ uzavírá Jiří Pehe.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.