V čem vidíte největší problémy v oblasti ochrany životního prostředí v Olomouckém kraji?

Teď se začíná kupříkladu diskutovat o Jeseníkách, které jsou CHKO, jestli je vyhlásit jako národní park, nebo ne. Přírodovědná obec se přiklání spíše k tomu, že by se mohly vyhlásit. Někteří starostové a lesníci jsou ale proti tomu. Dále samozřejmě vodní hospodářství, protipovodňová ochrana, zvýšení kapacity řeky Moravy v Olomouci. Já se zabývám také zemědělskou půdou, vodní erozí, odpady. Z mého pohledu je největším problémem v kraji ochrana půdy a dostat do krajiny v některých územích krajinnou zeleň. Za první republiky bylo v průměru 2,5 procenta rostlinné zeleně. Teď máme asi 0,7 procenta.

Co je příčinou snižování kvality půdy v ČR?

Na půdu dnes působí celá řada degradačních faktorů. Někde ubývá organická hmota v půdě a tím pádem se mění vlastnosti i výnos plodin. Skoro polovinu ploch zemědělské půdy máme ohroženu vodní erozí, což je hodně vážný problém. My to monitorujeme zejména na jižní Moravě v černozemních oblastech, kde je terén hodně zvlněný. Toto je eroze vyvolaná člověkem.

Co s tím?

Probíhají pozemkové úpravy, které to částečně vyřeší. Dalo by se také pomoct dotačními tituly a taky je potřeba nastavit nějaký mechanismus diskuse mezi starosty a vlastníky půdy. Dělali jsme například v jedné dědině projekt protierozní ochrany. Starosta této obce už byl zoufalý z toho, že mu po každém lijáku vlétlo bahno do dědiny. My jsme udělali jednoduchý projekt, ve kterém nebyla nějaká přísná opatření, ale družstvo odmítalo jednat. Takže by bylo dobré najít nějaké právní nástroje.

Hrozí podle vás, že bude naše půda jednoho dne natolik neúrodná, že už na ní zemědělci nic nevypěstují?

V některých oblastech to hrozí. Existuje třeba studie týkající se Ždánického lesa, kde za první republiky bylo kolem deseti procent degradovaných ploch. Teď už jich tam je kolem sedmdesáti procent. Jestli v těchto oblastech budeme ještě ze dvacet let přešlapovat, tak to může dopadnout docela špatně. Tato situace může nastat i třeba na Přerovsku, kde jsou svažité a nezatravněné lokality.

Poškodil kapitalismus krajinu výstavbou?

Nevím, jestli za to může kapitalismus. V každém případě je to celoevropský trend a je to obrovský problém.V Rakousku mají nejúrodnější černozemě zastavěné letištěm ve Schwechatu. Na Slovensku postavili automobilku u Trnavy na tu nejúrodnější půdu. U nás jsou tyto tendence také. Proto se zhruba před rokem přitvrdil zákon na ochranu zemědělského půdního fondu, kdy se platí zvýšené poplatky za odnětí v těchto úrodných oblastech, nebo tam, kde je chráněné území nebo chráněná akumulace vod.

Jak se díváte na to, že EU finančně podporuje to, když se některá půda nechává ležet ladem nebo se na ní pase dobytek?

Na jedné straně je to zakonzervování a chrání to půdu. Je nutné rozlišovat, jestli se tam pase skot nebo ovce, a to, když půda zůstane ležet úplně ladem. Ten první případ je to, co máme v horských a podhorských oblastech, kde se dá jen velmi těžko konkurovat zemědělství, které je v nížinných oblastech. Nová společná zemědělská politika, která má začít platit v roce 2013, určí, že sedm procent ploch má být nějak ozeleněných nebo se mají nechat v klidu. Je ale velice těžké paušálně říct, že zrovna tolik a tolik procent má platit na celém území republiky. To, co se lehce splní v podhorských oblastech, kde už to je v podstatě dnes, je nepředstavitelné třeba pro Hanou. Kdyby se nechalo na Hané ležet ladem sedm procent ploch, to si nedokážu moc dobře představit.