Od roku 2000 do roku 2010 se v Česku podle údajů Českého statistického úřadu zvýšila průměrná čistá peněžní vydání domácností (ze statistiky rodinných účtů) nominálně o 63,3 procenta a dosáhla průměrné měsíční hodnoty 10 835 Kč na osobu. Z této částky už největší díl neukrajují výdaje na potraviny, jak tomu bylo ještě donedávna.

„Za posledních dvacet let se změnila struktura vydání domácností tak, že v devadesátých letech byla nejvýznamnější položkou vydání za potraviny a nealkoholické nápoje, zatímco v posledních letech se na jejich úroveň dostaly výdaje, které jsou spojeny s bydlením. Poslední tři roky jsou už tyto položky vyšší než výdaje za potraviny. To ukazuje rozdílný průběh inflace v těchto oblastech,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz analytik společnosti STEM Jaroslav Huk.

Za deset let bydlení přeskočilo náklady na jídlo

Zatímco ještě v roce 2000 činil podíl potravin a nealkoholických nápojů na měsíčních celkových výdajích jedné osoby 23,2 procenta, v roce 2010 už klesl jen na 19,3 procenta. Opačným směrem se naopak vydal podíl nákladů na bydlení. V roce 2000 byl na úrovni 18,4 procenta, o deset let později už dosáhl výše 21,7 procenta, čímž se bydlení stalo nejvyšší výdajovou položkou českých domácností. Tento trend potvrzují i předběžná data za rok 2011, podle nichž tvoří náklady na bydlení už 22,4 procenta celkových nákladů.

Za katastrofální považuje růst podílu nákladu na bydlení na celkových výdajích poslanec ČSSD Stanislav Křeček, podle něhož se vláda nesnaží řešit situaci těch, kteří mají problémy náklady spojené s bydlením hradit. „A to se ve sněmovně projednává návrh na odebrání příspěvku na bydlení. Ještě horší je tato skutečnost v souvislosti s omezením růstu důchodů,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.

Čím dražší bydlení, tím hůře pro ekonomiku

Česko ale tímto vývojem jen napodobuje to, co je obvyklé ve vyspělých evropských zemích. Podle posledních údajů byla ČR na 18. místě z 27 zemí EU ve výdajích na potraviny, nápoje a tabák. Zatímco vyspělejší země mají podíl nižší, ve východní Evropě se za jídlo tradičně vydávalo z rodinných rozpočtů nejvíce. V bydlení je to právě naopak, protože domácnosti ve vyspělých západoevropských zemích mají výdaje na ně vyšší.

Sociálnědemokratický poslanec ale poukazuje na to, že se tento trend podepíše nejen na životním stylu obyvatel, ale i na ekonomice státu. „Tím, že jsou lidé nuceni vydávat takové peníze jenom za bydlení, tak to podvazuje jejich schopnost opatřovat si jiné výrobky. Čili oděvy a další spotřební zboží domácností bude klesat. Když si lidé nic nekupují, tak ti, co něco vyrábějí, dopadnou špatně.  Tím, že šetříme, podvazujeme nejen domácí poptávku, ale celou ekonomiku,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.

Důchodci mají podle sociální charty garantováno právo na bydlení