Podle Bohumila Doležala Petr Nečas v Mnichově neřekl nic nového. Ale přesto byl jeho projev tím nejnormálnějším a také nejdůstojnějším, co z české strany zaznělo. Vyjádření osobního stanoviska ve shodě s Česko- německou deklarací je tím, k čemu se v prezidentské kampani neodhodlal Karel Schwarzenberg (byť se k tomu podle Doležala odhodlat měl).

Podle Doležala bylo drastické omezení základních práv a svobod německých obyvatel předehrou k drastickému omezování práv všech ostatních o tři roky později. „Tato salámová likvidace byla nutným doprovodem integrace ČSR do ruské komunistické koloniální říše,“ píše politolog.

Po roce 1989 se podařilo rekonstruovat demokratický politický systém a česká společnost se vrátila do prostředí, v němž se po tisíc let vyvíjela- na západ. Na naší jižní a západní hranici však stále zůstala krvácející jizva po železné oponě, čehož by prý rádi využili ti, kteří se nesmířili se změnami po listopadu 1989. „Problém tedy není mezi pravicí a levicí, ale mezi Západem a Východem,“ usuzuje Doležal. A v tomto smyslu je prý Nečasův projev jednoznačně krok správným směrem.    

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.