Vůbec první československý prezident T. G. Masaryk byl zvolen bez řádného hlasování. Dne 14. listopadu 1918 se volilo hlavně potleskem a výkřiky. „Všecka pouta, která nás vázala k dynastii habsbursko-lotrinské, jsou přervána,“ měl volbu uvést někdejší předseda Národního shromáždění Karel Kramář s tím, že dodal: „Prosím vás, abyste prvním prezidentem Československé republiky zvolili Tomáše Masaryka.“ Hlasy tehdy nikdo nepočítal, byť část slovenských poslanců v sále nebyla.

Nejgrotesknější volba

Další prezidentská volba proběhla 27. května 1920 s velkým napětím. Čeští a slovenští klerikálové ignorovali příchod T. G. Masaryka, poslanec Ferdinand Juriga zase rušil hymnu a němečtí poslanci dokonce odešli ze sálu. Tehdejší volba byla zřejmě nejgrotesknější v českých dějinách vůbec. Nakonec svůj úřad obhájil Masaryk, když s převahou vyhrál nad německým církevním historikem a teologem Augustem Naeglem. Masaryk obdržel celkem 284 hlasů ze 411 platných. Ve 20. letech se Naegle stal jedním z výrazných mluvčích německé menšiny.

Snad nejklidnější volba za první republiky jsou označovány ty třetí, které se odehrály přesně o sedm let později. Šéf agrárníků Antonín Švehla, považovaný jediného vyzyvatele, se boje o hlavu státu vzdal ještě před volbou. Oponentem se Masarykovi stal komunista Václav Šturc, který neměl šanci.

Žádný Masaryk, ale Lenin. „Ať žije diktatura proletariátu! Ať žije Stalin!“ vykřikovali 24. května 1934 gottwaldovci. Dá se totiž mluvit o prvním pokusu Klementa Gottwalda stát se prezidentem. „Tatíček“ byl zrovna po mozkové mrtvici, přesto znovu kandidoval. O ubohosti komunistů tehdy referoval deník národních socialistů České slovo. Situaci a výkřiky komunistů popsal jako „ubohost komunistů“. Ti si stěžovali, že jejích Rudé právo nemohlo informovat dělníky, že postavili svého protikandidáta. Gottwald je v českých dějinách jediným neúspěšným prezidentským kandidátem, který byl napodruhé zvolen.