Podle Hegerovy vyhlášky by zkušení lékaři, kteří nejsou ve službě, mohli radit kolegům v nemocnici prostřednictvím telefonu nebo e-mailu. Lékařská komora se ale obává zhoršení péče o pacienty.

„Sloužil jsem v nemocnici dvanáct let a neumím si představit, že bych radil léčbu po telefonu. Když mě zavolali mladší kolegové, musel jsem toho pacienta vidět. Jenže to stačilo dorazit z druhého konce chodby v nemocnici, z domova si to moc neumím představit. A pak který lékař bude právně zodpovědný za pacienta?“ ptá se prezident lékařské komory Milan Kubek v MF Dnes.

Podle vyhlášky by se sice lékaři na přání kolegů měli dostavit do nemocnic, ale už není stanoveno dokdy a jak to zajistit. Navíc mladí lékaři mají často strach „otravovat“ ty starší.

Z osmi lékařů na ARO by nově sloužil pouze jeden

V nemocnicích by vyhláška zmenšila počet lékařů, kteří se mají starat o pacienty. Například nyní je na pracovně vytížených odděleních anesteziologicko-resuscitační péče (ARO) nejméně osm lékařů na dvanáct lůžek, nově zde má působit pouze jeden.

„I Slovensko má podle nové vyhlášky čtyři lékaře na dvanáct postelí, a nemyslím, že by naši kolegové byli třikrát pomalejší než my,“ řekl Kubek deníku MF Dnes.

Primář chirurgické kliniky v nemocnici v Motole Pavel Pafko tvrdí, že by podle Hegerovy vyhlášky nemohl postavit žádnou službu na oddělení.

Lékaři by ošetřovali i ty pacienty, na které nemají specializaci

Další změnou, kterou přináší vyhláška, je, že lékaři mohou sloužit i na odděleních, pro která nemají specializaci. Podle MfD by tak pacienty po operaci břicha nekontroloval operatér, ale například plastický chirurg. Lékař musí mít k oboru alespoň trochu blízko.

Ministr zdravotnictví Heger ale tvrdí, že vyhláška pouze upravuje pravidla pro minimální počty lékařů a minimální profesní požadavky. „To znamená, pod co nelze jít. A je na odpovědnosti vedení nemocnice, kolika lékaři a jak zkušenými zajistí služby na jednotlivých odděleních,“ řekl deníku MF Dnes.