Když se Václav Klaus nedávno na poslední prezidentské návštěvě „loučil“ s Německem, připisoval si zásluhy za Česko- německou deklaraci. Nyní premiér de facto pouze citoval klíčové pasáže z tohoto dokumentu, vyjadřující lítost nad českým poválečným násilím.
To Klausovu vicekancléři Petru Hájkovi nebránilo, aby projev označil za „šokující a tragický“ a varoval před otevíráním dveří majetkovým nárokům sudetských Němců. To podle Fischera ukazuje, jak „autentičtí“ konzervativci zacházejí s tradicí a historií, ze které vyřazují souvislosti podle toho, jak se to zrovna politicky hodí. Téma, s jakým zvolený prezident vyhrál volby, pak prý ukazuje, že kontinuita hradní protisudetské rétoriky je zaručena. Tím spíše si prý Petr Nečas za svá slova zaslouží ode všech poděkování a potlesk vestoje.
„Otevřeně se přiznat k poválečným nespravedlnostem a litovat jich je určitě lepší, než s prezidentem Klausem falešně a alibisticky tvrdit, že jsme po válce možná tak trochu zabíjeli, lynčovali a olupovali mnohé nevinné Němce, ale jen proto, že oni si začali,“ uzavírá komentátor HN.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav