V pěti moravských krajích propadly hlasy více než 1,1 milionu lidí, což je zhruba tolik, kolik v prvním kole podpořilo Zemana i knížete. Přesvědčit voliče na Moravě a ve Slezsku nemusí být jednoduché, jsou totiž diametrálně odlišní a upřednostňují jiné priority.

Praha a ten zbytek

V případě Karla Schwarzenberga (TOP 09) si voliči vesměs všímají, že se kníže zmiňuje často jen v souvislostech s jeho regionem a Moravu se Slezskem opomíjí. Přitom však zapadl jeho výrok o tom, že bychom měli respektovat historickou hranici Moravy. Do karet mu tak zatím hraje fakt, že neúspěšná Zuzana Roithová (KDU-ČSL), která má základnu právě na jižní Moravě, doporučila voličům podpořit knížete.

Kandidát Miloš Zeman si jako způsob, jak ovlivnit voliče ve větších městech, zvolil cestu osobních dopisů. Ty zdůrazňují jeho vztah k Česku a apelují na to, aby za občany žijící na Moravě nerozhodovali ti žijící v Praze. V dopisech Zeman láká k účasti v prezidentském klání tím, že cílí na rivalitu mezi metropolí a zbytkem republiky. Jeho týmu jde především o nabourání dosavadní praxe levicové Moravy a pravicových Čech.

Levicově-pravicový trend

Tomu ale příliš nevěří ostravský sociolog Jan Keller, podporovatel Jiřího Dienstbiera. Sociolog si myslí, že ani cílená kampaň levicového kandidáta neuspěje v regionech pravice. „Rozdělení na levicovou Moravu a pravicové Čechy bude ztrácet na důležitosti, jen pokud bude republika prosperovat,“ říká pro Lidové noviny Keller s tím, že se to zatím nedá čekat.

Tomu, že se tento trend podaří zlomit, naopak věří pražská socioložka Jiřina Šiklová. Její kandidát Schwarzenberg může na Moravě uspět, protože pojem levice je v této zemi spojen s totalitním režimem a komunisty. „Starší generace zažila znárodňování a represe,“ míní socioložka.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.