Růst daně z přidané hodnoty, kterou přijali nakonec ve středu poslanci, zdraží jídlo, cestování, energie, účes u kadeřníka i lístky do kina. Většina firem je totiž se svými maržemi tak nízko, že si nemůže dovolit hradit nárůst DPH ze svého. Každý Čech tak od příštího roku zaplatí měsíčně o 83 korun víc. Co na to senátor Jaroslav Kubera a poslanec Jiří Koskuba?

„Vypadalo to přitom původně, že to neprojde, takže to překvapení skutečně bylo,“ reagoval senátor Kubera na první téma komentáře týdne. Jelikož v těchto dnech připravuje jako primátor Teplic rozpočet města na příští rok, samozřejmě přiznává, že i on je na výsledku rozhodování sněmovny závislý.

„Ono to ale nebude zas tak tragické ani dramatické, jak se píše a mluví. Přiznám se, že nejvíce se mě v tom celém schvalování dotklo to, že budou potrestáni ti senioři, kteří v důchodu ještě pracují, protože budou muset platit novou daň – to mně skutečně nepřijde férové,“ poukázal dál senátor na novinky, jež prošly v tomto týdnu poslaneckým hlasováním.

Hořkost z výsledku – to cítí Koskuba

Poslanec Jiří Koskuba přiznal, že se stále nemůže zbavit hořkosti nejen z výsledku, ale i okolností, průběhu a atmosféry středečního jednání Poslanecké sněmovny. „Nemyslím si, že lidé potřebují další komentář k tomu, co to pro ně všechny znamená. Nejde totiž jenom o DPH. Kalouskův lupičský balík  toho  obsahuje daleko více. Důsledek je zřejmý  - jenom a jenom zdražování. Následný úpadek spotřeby, a tím další prohloubení propadu ekonomiky. To je snad skoro každému jasné. Skoro říkám proto, že minimálně 101 vládním poslancům toto nedochází. Podotýkám, že poslancům údajně pravicovým. A je lhostejno, zda dojít nesmělo nebo na to prostě nemají. To oni sami mj. spoutali jimi tolik oslavovanou neviditelnou ruku trhu. Divím se, že z toho pana prezidenta nekleplo,“ poznamenal poslanec Koskuba.

Podle něj ve středu a pak v noci ze středy na čtvrtek prohrál díky dění ve sněmovně tak takřka každý.  „Ať už zdravý nebo selský rozum, slušnost, morálka, politická kultura, právo, demokracie, ekonomika. Lidi této země – mj. pracující důchodci, zemědělci, vinaři.  My všichni. Kromě pana Kalouska. Není až příliš podobný kancléři z Pyšné princezny, kterého tak skvěle sehrál Miloš Kopecký? Jenže pohádky jsou jenom pohádky. Mívají dobrý konec. Kdybychom za to tvrdě neplatili všichni, bylo by mi  jinak naprosto lhostejné, že si ministr financí udělal z premiéra této země pouhou onuci. Ostatně z celé jeho modré partaje. Ta pak do poslaneckých lavic vyslala bojovat za své přežití dokonce i odsouzené na šest let! Bojovat s obvyklou tupou až neobolševickou vše válcující arogancí. Pod taktovkou páně Nečasova vrchního drába pana Stanjury. Jak jsem ostatně před týdnem předpokládal. Navíc 7. listopadu – v den 95. výročí VŘSR. Podobnost čistě náhodná? Bohužel, je pryč doba, kdy se dalo soupeřit sice tvrdě, ale rytířsky. Není-li to v krvi, obyčejný žoldnéř se to nenaučí. I kdyby chtěl. Je mi jich líto. O to hnusnější pak je, jestliže po stěžejních hlasováních sami zpochybňují vhodnost další přítomnosti odsouzeného modrého poslaneckého nováčka. Jeho hlas jim přitom nesmrděl,“ pokračoval dále Jiří Koskuba.

Jak dodal, nemá cenu to dále rozpitvávat. Kdo měl zájem, mohl to sledovat. A kdo nesledoval, těžko uvěří.

„Ve jménu koryta byli ochotni obětovat naprosto vše. Včetně slibů a programu. To, co tentokrát vládní poslanecký slepenec předvedl, bylo nad mé síly. A to mám díky medicíně žaludek opravdu na mnoho pro laiky děsivě odporného zvyklý. Přitom kdo lže, ten prý taky krade. Proč asi máme tohle přísloví?“ zakončuje otázkou první téma komentáře sociálnědemokratický poslanec.

Církevní restituce prošly v den výročí bitvy na Bílé Hoře…

Poslanecká sněmovna v tomto týdnu v noci na čtvrtek přehlasovala Senát a schválila církevní restituce. Pro zákon hlasovalo 102 zákonodárců koalice, opozice chvíli předtím oznámila odchod ze sálu a její poslanci stáhli všechny přihlášené příspěvky. Je možné, aby tomu hlas lidu ještě nějak zabránil?