Oni padají a jsou z toho na větvi. Profesor Milan Zelený o velmocech, které krachují, a těch, kterým bude patřit svět

27.04.2015 10:36 | Zprávy

ROZHOVOR Podle profesora Milana Zeleného neexistuje na světě taková inteligence, která by byla schopna realizovat to, co tvrdí o ekonomice různé konspirační teorie. I proto se domnívá, že za jejich vytvářením mohou stát státní intervence. V exkluzivním rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz poukázal ale na řadu slabých míst světové ekonomiky a vývoje. Odhalil též, zda jeho jméno nenajdeme mezi kandidáty v boji o post hlavy naší země.

Oni padají a jsou z toho na větvi. Profesor Milan Zelený o velmocech, které krachují, a těch, kterým bude patřit svět
Foto: Archív Milana Zeleného
Popisek: Profesor ekonomie Milan Zelený

Světově uznávaný profesor Milan Zelený, který mimo jiné působil i na univerzitě v Číně a stále přednáší například na fordhamské univerzitě v USA, u příležitosti mezinárodní konference nazvané Finance a výkonnost firem ve vědě, výuce a praxi ve Zlíně vystoupil se zajímavým příspěvkem. Nazval ho Nový svět podnikání. Poté, co jeho přednáška dozněla, slavnostně ohlásil založení nadace ZET, která by mohla do podnikání, nejen u nás, vnést nové světlo i vítr. Proto první otázky směřovaly právě k této nadaci a tomu, proč vzniká. 

Minulý týden jste podepsal první dokument k založené nadaci s názvem ZET. Měla by sloužit podnikatelům. Nicméně proč si myslíte, že měla taková nadace vzniknout?

Jsem přesvědčen, že přichází éra, kdy tradiční způsoby zaměstnání už odezněly. Vyčerpaly svůj potenciál díky technologiím, globalizaci, produktivitě a všem dalším současným faktorům. Vychází z toho, že ta budoucí éra, která nastává, bude éra podnikatelů. Éra lidí, kteří nejen vykonávají příkazy, ale sami vytvářejí pracovní příležitosti – to je totiž pro nás jediná šance. Já byl inspirován Janem Baťou. Řekl už před několika desítkami let, co Evropa potřebuje. Že je to alespoň 100 tisíc vycepovaných, vyškolených podnikatelů. A bylo by po krizi. (Míněno tehdy po hospodářské krizi ve 30. letech). Říkal jsem si už před mnoha lety, že právě toto i mě zajímá a že se tomu budu věnovat. Vypracoval jsem tedy takové základy podnikatelské univerzity, to, jak by měla vypadat výuka a …nebyl žádný ohlas. Měl jsem sice v této oblasti na univerzitě asi dva nebo tři doktorandy, ale byli jsme před svojí dobou. A najednou, a to člověk vycítí – ta doba přece jen přišla. V USA jsem při jedné přednášce o tom začal tedy znovu hovořit. Věděl jsem, že bude dobré se obklopit lidmi, kteří něco umějí, a uděláme nadaci a budeme pomáhat těm ostatním, aby uměli a mohli podnikat. Mám to v krvi, měl jsem kdysi patrně být podnikatelem. Ale jelikož jsem byl syn podnikatele, chtěl jsem, jak to bývá, dělat něco jiného. A tak jsem se stal profesorem. Můj syn zase chce být a je podnikatelem. Takový je život. A když vzpomínám na otce, tak ten měl podnik, který se jmenoval ZET organizace. Pamatuju si, bylo mi asi pět let, jak mi táta ukazoval v telefonním seznamu jméno jeho podniku.

Proto tedy nese nadace jméno ZET?

Ano, proto. Byl jsem moc unesený. Pamatuju si dokonce, že na jedné stránce bylo jméno ZET podniku s telefonním číslem a hned na protější straně byl PanAmerican Airwais. Neuměl jsem tehdy anglicky, tak jsem si říkal: ‚Tenhle ten pán American… To je něco…A táta se jen smál. Název ZET má tedy pro mne hluboké kořeny. Často mně lidi říkají, tedy ti, co mě znají, že jsem se měl stát skutečně spíše podnikatelem než profesorem. Já mohu říci, že mám obojí. Ta doba, o které jsem před časem hovořil, přišla. Myšlenky byly připravené a teď se zdá, že mohou být i přijaté. Proto podnikatelská univerzita.

A proto i ta nadace, která to bude podporovat. Nabídnu to i světu. Může se to zdát poněkud velikášské, ale mám už nyní ze světa ohlasy.

Při slavnostní registraci během konference o podnikání ve Zlíně jste dokonce některé země, odkud ty ohlasy přicházejí, již uvedl – můžete je specifikovat i pro naše čtenáře?

V České republice jsme registrovaní. Ohlasy ale přicházejí též  z Indie, Slovenska, Japonska, z Číny…Tam je totiž vidět, jak ten jejich čínský pohled je absolutně odlišný od evropského. Ale mně vyhovuje…

Posunuli jsme se tak k otázce, kterou jsem původně ani neplánovala. Nicméně, v souvislosti s Čínou se hovoří o tom, že bychom se možná měli začít zabývat principy čínského bankovnictví. A také se objevují dokonce zmínky o tom, že budoucnost může i pro euroatlantický svět mít též islámské bankovnictví. Co o tom soudíte?

U toho islámského mám já osobně pochybnosti. Pracuje na zcela jiných principech, pokud tomu rozumím správně, nepracuje s úrokovými mírami a má prostě jiný systém, který nakonec vedl k tomu, že ty islámské země jsou tak zaostalé a jejich ekonomika se teprve teď začíná vzpamatovávat. Právě z toho islámského bankovnictví.  Tam bych si jistý tedy nebyl.

Ale čínské bankovnictví je jiná kapitola. Čínský jüan se zvedá, začíná se hovořit o tom, že ne že sice nahradí zcela dolar jako světovou měnu, ale může být směnitelnou měnou podobnou dolaru. To nahrává tedy v tomto případě tomu, že bychom se skutečně o jejich systém měli zajímat.  Ono je totiž důležité sledovat vše, co se děje – ne jaký svět je, ale jaká je dynamika jeho vývoje.

Máte pocit, že to se neděje? Alespoň tedy na té ekonomické úrovni?

Existuje takový ukazatel, který odhaluje podíl dané země a jeho HDP (hrubého domácího produktu) na celkovém světovém HDP. Řekněme tedy, že máme zemi, jejíž podíl na světovém HDP nepřetržitě klesá. Co bychom o takové zemi řekli? Že je to velmoc, a dokonce že je to velmoc budoucnosti? I když tam podíl radikálně stále klesá? Asi ne. A pak jsou země, kde radikálně ten  podíl na světovém HDP roste. Toho je třeba si všímat a jednat podle toho.

Z tohoto pohledu Čína patří mezi země, jejichž podíl na světovém HDP roste. A Německo zase patří k zemím, jejichž podíl na celkovém světovém HDP výrazně až dramaticky delší čas klesá. Z nějakých 15 procent v 70. letech minulého století na dnešní 3,7 procenta. To je přece padák jako hrom. A oni jsou z toho, jak já říkám, na větvi, poněvadž vidí, že tu svoji pozici ztrácejí. Klesá i podíl Spojených států. Výrazně klesá i Japonsko. A již zmiňované Německo, které je zároveň reprezentantem Evropské unie. Tedy tři nejvýraznější ekonomické mocnosti světa zaznamenávají dramatické poklesy podílů na světovém HDP...

Takže je musí asi někdo nahradit?

A na druhé straně jsou zase země, které stejně dramaticky rostou. Právě například ta Čína. Když si vezmete křivky takových skupin, tak nemůže snad nikdo normální říct, že ho to nemůže zajímat a že to lze ignorovat. Probouzení v Číně je sice stále ještě pomalé a nám škodí ideologické zatížení, ale my tu Čínu odepisujeme – a to bez logiky. Já nejsem ideolog, takže nedělím nikoho na levici ani pravici. A pokud si vezme někdo k ruce projev čínského premiéra, na který jsem před časem upozorňoval,  je tam něco ideologického? Najít tam nic takového nelze – není to tam. Má to pouze inteligentní jádro.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

změna kurzu

Dobrý den, chápu vás dobře, že vy nemáte problém s tím, když ODS ústy jejího předsedy dává nereálné sliby? V čem se ale pak lišíte od populistů, kterých je v parlamentu dost? Co se stalo s kdysi pragmatickou stranou, která hájila zájmy živnostníků a byla i racionální a často oprávněně kritická k EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…