Dokumentaristka Silvie Dymáková se ve svém filmu Šmejdi zúčastňuje předváděcích akcí, na které s oblibou jezdí čeští důchodci. Autorka na záběrech pořízených skrytou kamerou ukazuje často nemorální praktiky prodejců, hraničící mnohdy s vydíráním a násilím, kterými se snaží účastníky přimět ke koupi nabízeného zboží.

Ačkoli se vedení společnosti Beck International ostře vymezuje vůči takový praktikám a upozorňuje na svůj etický kodex, který to údajně prodejcům firmy přímo zakazuje, atmosféra vyvolaná filmem ovlivnila i jejich obchody.

Firma prý trvá na etickém kodexu

"Zakládáme si na tom, aby naši zákazníci byli s našimi službami spokojeni, a to se nám daří. Proto musí bulvár například ve zmíněné kampani obratně překrucovat dopis naší klientky, která nám jej poslala v kopii, takže víme, co opravdu napsala a co vyšlo v novinách, aby nás mohli pošpinit. A nespokojený zákazník s našimi službami se přímo neobjevil ani jinde," říká majitel společnosti Jens Beckhäuser.

"S našimi zákazníky napřímo komunikujeme každý den, máme bezvadně fungující reklamační oddělení. Skutečností ale je, že dlouhodobý průměr vráceného zboží, který se u nás pohybuje kolem deseti procent, se nyní během několika posledních týdnů mírně zvýšil," připouští.

Beckhäuser rovněž zpochybňuje, že by společnost záměrně cílila na důchodce. "I když to tak někdy může vypadat, že jsou to důchodci, zdání klame a není tomu tak. Našimi nejčastějšími zákazníky jsou lidé ve věku kolem čtyřiceti let a mají střední a vyšší vzdělání," říká.

Majitel firmy nezapomněl také vyzdvihnout to, že za 18 let působení na českém trhu odvedla společnost jednu a půl miliardy na daních pro stát.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.