V České republice žije na hranici chudoby podle odhadů kolem milionu občanů. Chudobou či sociálním vyloučením je ohroženo permanentně dokonce 15,4 procenta obyvatel (to představuje tedy více než milion a půl lidí). I proto je třeba hledat solidaritu u lidí, co jsou na tom lépe. K tomu slouží sobotní, již druhá, celonárodní potravinová sbírka.

„Když byla sbírka vyhlášena vloni, nečekali jsme takovou pozitivní odezvu. Letos se do ní zapojí ještě více obchodů – celkem 180 – tak věříme, že bude možné pomoci i více lidem,“ řekl ParlamentnímListům.cz Fabrice Martin Plichta, který vedle toho, že je novinářem, je též ředitelem České federace potravinových bank. Jak dodal, i když se, dle něj, situace za poslední rok v Česku nijak zásadně nezměnila, ani nezdramatizovala, to, že zde žije hodně lidí, co potřebují každou korunu a uvítají tedy jakoukoli pomoc, je pravda.

Vybraly se tuny potravin - jaký byl jejich osud a kde pomohly?

ParlamentníListy.cz se proto zajímaly o to, jak konkrétně pomáhalo několik tun potravin, které se podařilo vybrat v loňském roce. A dozvěděly se hned několik příběhů. Jelikož jde o klienty charitativních organizací, jejichž jména tyto organizace celé neuvádějí v rámci zachování jejich soukromí, uvádíme je pouze pod zkratkou.

Například pan Alois z Karviné je invalidní důchodce. Bydlel donedávna v bytě 3 + 1 se svou nemocnou matkou, o kterou pečoval. Jenomže, když zemřela, neměl sám dost peněz na placení nájmu, a tak mu začal v bytě narůstat dluh.

Časem byl proto nucen odejít bydlet do Azylového domu Slezské diakonie. Tam začal hledat práci a učit se práci s počítačem, na což mu při celodenní péči o matku nezbývalo času ani sil. Později pan Alois začal v azylovém domě pracovat ve veřejné službě, když se naučil pracovat s počítačem, brzy nato se odstěhoval do takzvaného tréninkového bytu, který mu umožňuje začít znovu.