Podle paragrafu 30 odstavce 1 Zákoníku práce smí zaměstnavatel v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob zjišťovat jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Jakékoli otázky na soukromí padnout nesmí. Mnoho lidí má však zkušenosti, kdy toto nebylo dodrženo. Typická otázka, která byla položena zejména ženským uchazečkám během pohovoru, je, kolik mají dětí, případně jestli ještě nějaké hodlají mít. Ostatně ženy, byť s vynikajícím vzděláním a předpoklady, mají podstatně těžší najít si práci. Tyto otázky jsou samozřejmě diskriminační. Jenže zaměstnavatel také potřebuje udržet bezchybný chod firmy a k tomu potřebuje stoprocentní přítomnost a nasazení všech zaměstnanců. ParlamentníListy.cz proto zjišťovaly, zda firmy při přijímacích pohovorech dodržují zákon a ptají se pouze na otázky úzce související s profesí.

Podnikatel nechce riskovat krach

Oslovili jsme několik firem na Olomoucku. Všechny svorně tvrdily, že samozřejmě ví, jaký je zákon a na otázky například kolem rodinné situace se neptají. Jsou si totiž dobře vědomy toho, co může dokázat odmítnutý uchazeč. Například Michal, majitel jedné menší stavební firmy, říká: „Většina našich zaměstnanců jsou muži, takže tam jsou otázky ohledně dětí zbytečné. Důležitá je kvalifikace a praxe. Kdybych však měl firmu, ve které bych zaměstnával hlavně ženy, asi bych uvažoval jinak,“ přiznal.

Přesto se ParlamentnímListům.cz podařilo najít jednoho zaměstnavatele a zároveň i majitele firmy, který zaměstnává kolem sta lidí a tvrdí, že ptát se na rodinnou situaci, ale třeba i náboženství by mělo být povoleno. Tato firma pracuje s výpočetní technikou a její majitel si přál zůstat v anonymitě. Říkejme mu proto třeba Karel.

Vysvětluje: „Svou firmu jsem založil sám a sám jsem ji vybudoval. Protože pracujeme sedm dní v týdnu a v podstatě 24 hodin denně, musím mít velice schopný tým, který bude ochoten pracovat kdykoli. Jsme službou pro jiné velké firmy a pokud zklameme, víckrát nás již neosloví. Vím, že lidé práci potřebují, ale já si nemohu dovolit zaměstnat někoho, komu rodinné či jiné důvody opakovaně znemožňují pracovat. To platí jak o ženách, tak o mužích,“ říká s tím, že je však ochoten, pokud je to potřeba, člověku umožnit dočasně pracovat na poloviční úvazek.“

Zajímavé také je, že nejen rodinná situace může člověka ovlivnit. Svou roli může, možná překvapivě, sehrát také náboženství. „Při přijímacím pohovoru jsme byli nadšeni z jednoho člověka. Měl ty nejlepší reference a v podstatě jsme hned věděli, že bude velkou posilou. Velké zklamání však nadešlo jednu sobotu, kdy jsme potřebovali, aby nutně přišel do práce. Do telefonu nám oznámil, že patří ke Svědkům Jehovovým a tudíž v sobotu nepracuje,“ říká Karel.

Jak to tedy mají zaměstnavatelé udělat, aby neporušili zákon ani etiku, ale dokázali zjistit všechno, co potřebují? „Praxe vás naučí nejen na co se zeptat, ale také jak se zeptat. To znamená, že pouhou  změnou formulace otázky docílíte toho, že nic neporušíte. Nemusím se ptát, jestli uchazečka má děti. Stačí se zeptat, jestli by jí nevadilo hodně cestovat nebo pracovat přesčasy. Předpokládám, že takto to dělá většina zaměstnavatelů u přijímacího řízení," doplnil pan Karel.

Lidé jsou proti osobním otázkám

Redakce oslovila i několik náhodných kolemjdoucích v Olomouci a zeptala se, zda by jim vadilo, pokud by byli během pohovoru tázáni na své politické přesvědčení, náboženství a počet dětí. Z oslovených patnácti mužů a žen byli všichni proti. Čtyřicetiletá Andrea říká: „Neměla bych pak k takovému zaměstnavateli důvěru. Bála bych se, co ještě o mně bude zjišťovat, aby mi pak mohl mou práci znepříjemňovat.“ Na otázku redakce, zda si nemyslí, že by tyto otázky mohly být užitečné, dodává: „Určitě by užitečné být mohly. Jenže já mám 4 děti. Myslíte, že kdybych to na začátku pohovoru řekla, že by se ptali na něco dalšího?“

Zákoník práce také přesně vymezuje témata, která musí zůstat během pohovoru tabu. Pokud na ně budete tázáni, nemusíte odpovídat, nebo rovnou upozorněte tazatele, že porušuje zákon.

Podle paragrafu 316 odstavec 4 nesmí být vyžadovány informace o těhotenství, majetkových a rodinných poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, politické straně nebo hnutí,příslušnosti k církvi a trestněprávní bezúhonnosti, avšak v určitých situacích jsou přípustné výjimky. Za porušení hrozí zaměstnavatelům pokuta až několika set tisíc korun.