Jak už bylo oznámeno, studenti a akademici chystají v této souvislosti bohatý program - protestní průvody, přednášky, promítání a happeningy.  Do protestního týdne se zapojí osmnáct veřejných a státních škol. Akce vyvrcholí středečním pochodem k Úřadu vlády, kam by měly dorazit tisíce studentů z celé republiky.

„Nálada je stále radikálnější, ty problémy jsou totiž navršené za celou řadu let zpět. Není to tedy jen důsledek rozhodování současného ministra školství Josefa Dobeše. Svůj podíl na nich mají i předchozí ministři napříč politickým spektrem. I proto trváme na tom, že Týden neklidu bude ryze pod taktovkou studentů, akademiků a občanů – nikoli politiků. Ty zapojovat do protestních akcí nehodláme,“ řekl pro ParlamentníListy.cz Jan Gruber, student Filozofické fakulty UK v Praze a zástupce iniciativy Za svobodné vysoké školy.

Jak ještě Gruber dále dodal, akce podporuje většina studentů, byť připustil, že by se jistě několik na každé škole našlo, kteří budou považovat plánovanou reformu za správnou.

„Ano, spolu s nárůstem nejen mediálního zájmu o připravované reformy terciárního vzdělávání narůstá i počet těch, kteří mají tendence odpůrce pranýřovat. V základu kritického ohlasu, kterého se současným protestům akademické obce dostává, stojí ale dvě věci – tržní logika jako jediná možná, a komerčně konstruovaný obraz studenta. Tato východiska pak slouží k rozkrytí údajné nesmyslnosti či přímo nelegitimity tažení proti reformám,“  upozorňuje na stránkách iniciativy Za svobodné vysoké školy studentka sociologie Kateřina Kňapová.

Neoliberální logika je pro terciální školství zhoubná

Kritizuje také neoliberální logiku, která je jasně zřetelná v argumentech na podporu ideových východisek současných reforem vysokého školství.  Na mysli tím má slova o manažerském řízení jako nejlepší možné formě vedení vzdělávacích insititucí, školy, potřebující konkurenční prostředí pro zvýšení kvality, vysokoškolské vzdělání jako čistě osobní investici.

„A kdo by snad chtěl studovat zadarmo, není ničím jiným, než obyčejným parazitem… S uvedením tržních principů do oblasti vysokoškolského vzdělávání se pochopitelně dostáváme ke vztahu této sféry se sférou soukromého podnikání. V očích těchto zástupců nemohou vysoké školy být ničím víc a právě jen než továrnou na budoucí zaměstnance, kteří budou připravováni přímo na míru tomu či onomu segmentu trhu. Pro splnění tohoto cíle je samozřejmě nezbytné radikálním způsobem omezit výchovu ke kritickému myšlení – po součástkách do auta přece také nechceme, aby přemýšlely,“ varuje dále Kňapová ve svém komentáři, který byl také publikován v Deníku Referendum.