Současná právní úprava umělého oplodnění je založena na zásadě naprosté anonymity - mezi anonymním dárcem zárodečných buněk na straně jedné a neplodným párem a dítětem počatým z asistované reprodukce na straně druhé. V důsledku toho současná právní úprava umožňuje vznik určitých rizikových situací.
Incestní plození i incestní manželství
Mezi ně patří například biologické příbuzenství anonymního dárce. Podle stávající právní úpravy nelze provést umělé oplodnění ženě, která má příbuzenský vztah k muži, se kterým předložila žádost o umělé oplodnění. Paradoxně je však možné, aby anonymní dárce zárodečných buněk byl biologickým příbuzným ženy, případně aby anonymní dárci byli mezi sebou navzájem biologicky příbuzní. Dítě může být počato ze zárodečných buněk dvou osob, které jsou mezi sebou příbuzné v přímé linii, či které jsou navzájem sourozenci, ale zákon neposkytuje žádný postup, jak takovým situacím předcházet.
V současnosti je také možné uzavření manželství mezi biologicky příbuznými osobami. V důsledku naprosté anonymity anonymního dárce zárodečných buněk nemohou totiž snoubenci zjistit, zda mezi nimi neexistuje biologický příbuzenský vztah, zda nejsou například sourozenci se společným otcem. Vzhledem k tomu, že není omezen počet lidských embryí, které lze vytvořit ze zárodečných buněk jednoho dárce, nejedná se o případ ryze hypotetický.
Právo dítěte znát rodiče
Předkladatel zákona Jaroslav Plachý také upozorňuje, že současná právní úprava odpírá dítěti právo znát své biologické rodiče. „S ohledem na naprostou anonymitu anonymního dárce nemůže dítě zjistit totožnost osoby, ze které biologicky pochází. To přitom může být významné pro potřeby některých život zachraňujících lékařských úkonů, ale i o v případě běžné zdravotní péče, kdy anamnéza biologického rodiče pomůže určit vhodný způsob léčby,“ uvedl Plachý pro ParlamentníListy.cz.
„Zákon o speciálních zdravotních službách neobsahuje žádné záruky, ani minimální opatření, aby nedocházelo k výše popsaným nežádoucím jevům, de facto incestu. Zákon současně neobsahuje minimální povinnost evidovat údaje o dárci pohlavních buněk, ani jakákoliv kvantitativních omezení jako třeba limit počtu zplozených děti od jednoho dárce,“ upozorňuje Plachý.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík