Jak je možné, že ačkoliv Ústavní soud ještě ani nestačil stížnosti opozice na formu zákona o církevních restitucích nějak rozhodnout, vláda už oznámila, že se chystá tento pátek za Českou republiku podepsat smlouvy s církvemi? Nad tím kroutí hlavami jak zástupci opozičních stran, advokát stojící za ústavní stížností Věcí veřejných, tak i hlasitá odpůrkyně těchto restitucí - spisovatelka Lenka Procházková.

„Chci se aktivitě vlády bránit výzvou občanům,“ sdělila Procházková ParlamentnímListům.cz již ve středu, tedy krátce po rozhodnutí kabinetu. Okamžitě poté se ale rozjela ostrá mašinérie proti vládě ze všech možných stran.

„Já jsem vyzval již ve středu vládu faxem a následně e-mailem, aby prozatím neuzavírala smlouvy, neboť jinak dojde k faktickému obcházení rozhodovací činnosti Ústavního soudu a prohloubí se zbytečně napětí ve společnosti. Případná škoda na majetku státu by totiž byla po uzavření smluv nezvratná. Ze strany vlády jsem neobdržel dosud žádnou přímou reakci a ze strany církví - těm jsem také poslal dopisy, aby smlouvy neuzavíraly - hned ve čtvrtek ráno dvě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz advokát Karol Hrádela, jenž stojí jako právní zástupce za ústavní stížností celkem 18 navrhovatelů senátorského návrhu na zrušení zákona Ústavním soudem.

„Ty dvě církve, co nám dosud odpověděly, jsou Náboženská společnost českých unitářů a Církev římskokatolická, která se prý prosbou bude zabývat v pondělí po dovolené,“ informovala pak ParlamentníListy.cz Hrádelova asistentka. Během dne ještě dodala: „Českobratrská církev evangelická nám napsala, že převzala dopis."

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Církev římskokatolická na dopis odpoví v pondělí

Církev římskokatolická má přitom dostat od státu největší „balík“ peněz. Kromě nemovitostí jí má z finanční částky 59 miliard korun připadnout přes 47 miliard. Náboženská společnost českých unitářů pak má od státu dostat téměř 36 milionů a Českobratrská církev evangelická dvě miliardy a 266 milionů korun.

„Vláda, církve a náboženské společnosti nyní jednají evidentně pod tlakem argumentů obsažených v ústavních stížnostech, kterými opoziční politici brojí proti (církevnímu) zákonu, což prozrazuje zjevnou snahou zakonzervovat účinky zákona smluvním ujednáním. Je zjevné, že tento postup účastníků smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi odporuje vůli většiny občanů,“ uvádí pak Procházková ve své Výzvě občanům.

Spisovatelka také zdůrazňuje, že smlouva o vypořádání mezi státem a dotčenou církví a náboženskou společností má být uzavřena do devíti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.