Zprávy, které v tomto týdnu vydal jak Úřad práce ČR, tak i personální agentura ManPower, tak uvádějí spíše neutrální vývoj – bez zásadních zvratů. Minimálně ne takových, které by se v prvních měsících roku 2014 týkaly širokých mas. Někteří jedinci však zasaženi přesto budou.

Hromadně propuštěno má být přes 1200 lidí

V listopadu letošního roku nahlásilo například hromadné propouštění úřadům práce celkem 18 zaměstnavatelů. Vyplývá z toho, že se tento krok dotkne 1212 jejich zaměstnanců. A opět se ukazuje, že nejvíce podniků (šest) se chystá hromadně propouštět v Praze, přesto podle nejnovějších informací ÚP ČR nejvíce lidí přijde o práci v Moravskoslezském kraji (krajská pobočka ÚP ČR hlásí 532, ve Frýdku-Místku přijde o práci podle avizovaných hlášení 460 lidí).

Je třeba dodat, že tyto počty nemohou brány jako konečné. Propouštět se může i na jiných místech a zřejmě se tak dít bude. Pokud však nejde o takzvané hromadné propouštění, které zaměstnavatelé avizují úřadům dopředu, u dalších případných organizačních změn jim z toho povinnost neplyne.

O hromadné propouštění se jedná jen tehdy, pokud dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je podnikatel povinen uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.

„Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností je hned několik,“ popsala ParlamentnímListům.cz mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. V tiskové informaci pak následně rozebrala několik možností, které pro lidi, kteří ztratí práci, plynou jako alternativa.

Veřejně prospěšné práce (VPP)

Zatímco na konci listopadu loňského roku umístil ÚP ČR v rámci celé republiky 8885 uchazečů na veřejně prospěšné práce, letos jich bylo ve stejném měsíci 15 614, většinou působili jako uklízeči veřejných prostranství. Dynamický růst je prý nejen výsledkem ukončení veřejné služby, ale v první řadě aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kterou ÚP ČR uplatňuje v praxi. Nejvíce nezaměstnaných našlo novou práci díky veřejně prospěšným pracem v Ústeckém kraji (2162).