Mnozí senioři jsou naprosto opuštění a nemají se komu svěřit, i když je jim prokazatelně ubližováno. Není tak ani nikdo, kdo by se jich zastal. O to víc alarmující jsou pak zprávy, že na území České republiky vznikají neregistrovaná zařízení poskytující péči starým lidem nelegálně a zároveň nekontrolovatelně.

Na to, že díky tomu zde žijí zhruba na sedmi odhalených místech „ztracení" lidé, upozornila v minulých dnech ombudsmanka Anna Šabatová. Proč se o nich hovoří jako o ztracených? Právě proto, že skončili v neregistrovaných sociálních zařízeních určených starým občanům. Nemají tam však trvalá bydliště, většinou se o ně nikdo nezajímá, jsou často připraveni o veškeré své příjmy, výjimečné není ani to, že nemohou mít u sebe doklady. Po hrůzách, které vyplynuly na povrch v popisu podmínek v některých takových zařízeních poté, co se ParlamentníListy.cz začaly zajímat, jak je tomu v praxi, se tentokrát naše redakce zajímá o to, jaké kroky podniká Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), aby zabránilo tomu, že se bude nežádoucí jev šířit dál.

Řešíme to a hledáme cesty, tvrdí Ministerstvo práce a sociálních věcí

To potvrdilo, že problematiky takzvaných neregistrovaných služeb si je vědomo a intenzivně ji v současnosti řeší. A upřesnilo počty těchto zařízení, ovšem s poukázáním na to, že ne všude se jedná o průšvih.

„Hlavním problém je zejména poskytnutí kvalitní služby, odborného personálu a dodržování základních lidských práv, které v těchto neregistrovaných službách není vždy plně zajištěno. MPSV v této době ví, že existuje zhruba 80 těchto neregistrovaných služeb. Odborné odhady však hovoří o tom, že jich může být u nás až několik stovek. Na druhou stranu je nutné zmínit, že ne všechny tyto neregistrované sociální služby poskytují nekvalitní péči,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz mluvčí ministerstva Michaely Marksové-Tominové (ČSSD) Petr Habáň.

V oblasti poskytování sociálních služeb se tak vyskytují subjekty, které vykonávají činnosti odpovídající sociálním službám, aniž by měly k výkonu těchto činností oprávnění ve formě registrace. Jedná se zejména o tzv. ubytovny či hotely pro seniory. Služby, které jsou v těchto zařízeních poskytovány, jsou nejčastěji vykonávány na základě živnostenského oprávnění či prostřednictvím tzv. asistentů sociální péče. Jak ministerstvo zdůrazňuje, tento způsob poskytování sociálních služeb je v rozporu se zákonem o sociálních službách, pokud nelze prostředí, ve kterém je tato terénní služba poskytována, posoudit jako přirozené prostředí klienta. Bohužel, k tomu, aby se věc mohla pohnout z místa a začít řešit, bude nutná spolupráce hned několika rezortů.

Neregistrovaných zařízení pro seniory mohou být stovky

„V této souvislosti je také nutné zmínit, že tuto oblast musíme skutečně řešit i s dalšími rezorty, zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu, které má v gesci živnostenský zákon, protože v těchto službách jsou poskytovány základní činnosti, jakými je poskytování ubytování nebo stravy (viz běžné hotely, penziony). Musíme tedy jasně oddělit tyto běžné komerční služby od tzv. neregistrovaných sociálních služeb,“ konstatoval dál Habáň.