Rozdělení Československa vnímá 37 % respondentů kladně a 36 % naopak záporně, 27 % neví. Pozitivní hodnocení vyjadřují častěji lidé mladší, s vyšším vzděláním a příznivci pravicových stran. Podstatná část těch, kteří dnes rozdělení federace hodnotí negativně, patří mezi ty, kteří před 20 lety byli proti, ale dnes jsou s vytvořením samostatných států smířeni.

Celý průzkum ZDE

Podstatným kritériem diferenciace názorů na rozdělení Československa je nepochybně věk, který souvisí s osobním prožitkem události. Nejmladší sledovaná věková skupina, která existenci společného státu zažila nejvýše v mladším školním věku, téměř z poloviny není schopna na otázku odpovědět.  Ve starších věkových skupinách volí odpověď „nevím“ přibližně pětina až čtvrtina.

Roli hraje věk, vzdělání i politická orientace

Věk se však výrazně promítá i do vzájemného poměru pozitivních a negativních hodnocení. Zatímco ve skupinách do 29 let a mezi 30 a 44 lety je podíl kladných odpovědí jednoznačně vyšší než procento záporných, mezi 45 - 59letými se těžiště mírně přesouvá na stranu negativního hodnocení rozdělení a mezi 60letými a staršími je převaha záporného hodnocení jasná.

Pozitivní hodnocení rozdělení Československa narůstá se zvyšujícím se vzděláním, zároveň se rovněž mění poměr kladných a záporných odpovědí, od převahy záporných u lidí se základním vzděláním až po převahu kladných u lidí s vysokou školou. Jak věk, tak vzdělání se promítají i do rozdílů v hodnocení rozdělení Československa u stoupenců různých politických stran. Svou roli tu ale zřejmě hraje i podíl strany na tehdejších událostech (v případě ODS), nebo naopak distanc od nich (ČSSD a KSČM).

Z porovnání výsledků vyplývá, že názory na rozpad společného státu se v uplynulých letech výrazně proměnily. Zatímco v době štěpení federace většina obyvatel České republiky rozdělení státu odmítala, záhy se situace změnila a nyní ti, kteří podporují nebo akceptují samostatnost, jednoznačně převládají.