Senátor Čunek: Lidi vezmou na nepřizpůsobivé vidle. Tak to dopadne

02.10.2011 16:00 | Zprávy

NA HRANĚ S XAVEREM Někdejší ministr pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka, nyní senátor Jiří Čunek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že zná recept na řešení problémů se sociálně vyloučenými občany, kteří teď tolik trápí především sever Česka, Šluknovsko a Varnsdorfsko. Také optimisticky tvrdí, že jednou všechno dopadne dobře, předtím to ale musí prý dopadnout pořádně špatně. Chodit sám mezi Romy se ale senátor podle svých slov rozhodně nebojí.

Senátor Čunek: Lidi vezmou na nepřizpůsobivé vidle. Tak to dopadne
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Čunek

Rozhovor s Jiřím Čunkem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.


Pane senátore, vy prý znáte recept na řešení otázky „nepřizpůsobivých občanů"? Jak to podle vás dopadne v severních Čechách, na Šluknovsku, na Varnsdorfsku?

Jednou to všechno dopadne dobře, ale předtím to dopadne špatně. To, že to musí dopadnout pořádně špatně, je nutnost, kterou odnášejí konkrétní nevinní lidé, nutnost k tomu, aby se jednou začala ta situace řešit.


Co to znamená, že to dopadne špatně?

Že nebude žádné řešení. Že ti občané, a to nejenom na Šluknovsku, ale všude, prostě ti, kteří bydlí v těsném sousedství těch sociálně vyloučených lokalit, budou trpět přítomností těch lidí, s tím, že jim nikdo nepomůže. Nakonec se zvednou, vezmou do slova a do písmene vidle, anebo je podají těm, kteří to udělají za ně. Pod jakoukoliv jinou hlavičkou, ať už hnědou, anebo červenou. Je potřeba to vnímat proto, že tam žijí úplně stejní, normální lidé jako všude jinde po České republice, až na to, že oni si postavili své domy, anebo si je koupili  - zkrátka investovali tam své peníze, které klesly na desetinové hodnoty, a to proto, že tam nikdo nechce jít. Tam přestává fungovat trh a ti lidé, kteří jsou mnozí v důchodovém věku, vidí, že se díky někomu, v tomto případě díky státu, který dlouhodobě, po desetiletí neřeší tento problém, jejich investice do pokojného stáří, které navíc není pokojné, jsou fuč. Když se chtějí odstěhovat, nemají kam, pokud nemají další peníze. A jejich barák nebo byt nemá žádnou hodnotu. A co se tím vytváří? Tím se vytváří prostor pro ta města, která mají nějakou finanční hotovost a pod tlakem veřejnosti nakoupí ty levné nemovitosti, které jinak nikdo nekoupí, za těch 10, 15 %... Zrovna teď ráno jsem měl o tom nějakou diskuzi a zjistil jsem, že jsou místa, například v Karlovarském kraji, a nebudu jmenovat, kde přesně, abych nepřinesl návod, kde údajně garsoniéra stojí 40 000, 50 000 korun.  A tak ta města, případně lidé skoupí ty velmi levné nemovitosti, a tam vystěhují ty sociálně vyloučené. Takže nám budou vznikat ještě větší ghetta. Nakonec to bude bývalá vesnice s menšinou bílých, obklopená sociálně vyloučenými - ať to nebarvím, příliš.

Čtěte také:


A u vás ve Vsetíně se to povedlo?

U nás na Vsetíně se to povedlo, ale nevyřešilo. Nám se povedlo vyřešit ten ohromný problém, kdy sociálně vyloučení bydleli uprostřed města mezi ostatními obyvateli, kterým pochopitelně také klesla cena nemovitostí a navíc ten dům byl pětadvacet metrů vzdálen od polikliniky, na kterou denně chodily stovky či tisíce lidí, kteří byli konfrontováni s těmi sociálně vyloučenými. Což by se ještě dalo přežít. Taková konfrontace, pět minut sem, pět minut tam... Problém byl s tím, že tam občané nemohli zaparkovat, aby se jim nerozbilo auto. A všichni lékaři a zdravotnický personál byli celý den konfrontováni s tím řevem a pokřikem... To nebyla ale u nás přímo dopředu naplánovaná záležitost, protože my jsme ji chtěli řešit jiným způsobem a také jsme se na to více než šest let připravovali. A totiž že ten dům celý přestavíme, takže jsme už dlouho předtím přestali přidělovat byty a začali vystěhovávat ty obyvatele, samozřejmě první ty lepší a ty jsme rozmísťovali po městě. Pak naráz ten dům ale praskl, už nevydržel tu zátěž od nájemců, z nichž u většiny měl majitel, tedy město, od soudu rozhodnutí, že je může vystěhovat bez náhrady. Pak, když tam vyhořel hlavní přívod elektřiny, a ten dům praskl, tak jsme na základě statických posudků ten dům museli zbourat.

Čtěte také:


Takže to dopadlo dobře?

No, ono to dopadlo dobře, ale mělo to dopadnout trošku jinak. Mělo to být v delším čase. Pak bychom možná na některé kroky měli víc času. Takhle jsme měli 41 rodin, které naráz musely být vystěhovány, a my jsme měli řešení - vystěhovat je, kam jinam než do hotelu a ten platit, takže jsme si spočítali, že je to daleko dramatičtější a problémovější řešení... Navíc, to řešení, že bychom je vystěhovali podle soudu na ulici a oni by nám tábořili na náměstí, to by ve městě vytvořilo daleko větší napětí. Takže jsme v tom nezbytí našli plochu, kde v tomto případě vyloženě romské rodiny předtím bydlely, ty domy jsme asanovali a postavili tam nové.

A vy, pane senátore, byste šel bydlet třeba do paneláku, kde by bylo několik romských rodin?

Určitě ano a vůbec by mi to nedělalo problém, kdyby to byly normální romské rodiny. Tím normální myslím takové, které na Vsetíně a ostatně všude po České republice bydlely. Já si například pamatuju, že ve Zlíně bydleli Holomkovi, na Zlíně bydleli Strkačovi... A to byly rodiny, kdy nikdo si nevšiml, že jsou Romové. Tak to jsou ty normální rodiny. A pak jsou ty sociálně vyloučené, tedy ke způsobu života průměrné populace naprosto odlišné cigánské rodiny, které se tak i chovají a mezi těmi bych samozřejmě nechtěl bydlet ani náhodou. Ne, že bych se o sebe bál, ale proto, že to je k nežití. Ten způsob jejich života, kdy oni ráno déle spí, potom celý den a v noci provozují svůj společenský a společný život  - ten je k nežití.

Čtěte také:


Co je na tom nejhoršího?

Za prvé, oni nemají  - v drtivé většině u sociálně vyloučených - úctu ke společnému a veřejnému prostoru. Ke společnému majetku. Pro ně ten plot, ten trávník, ta chodba, to s nimi nemá vůbec nic společného a jsou schopni vyhodit tam zdechlého psa, vysypat tam odpadky, kopnout si do těch dveří, aby nezavazely, nebo je případně ztopit... Ale ten svůj prostor 90 % těch lidí absolutně chrání. Tam je víc čisto než tady teď, to mi věřte. A to je jedna z věcí, kterou veřejnost, která se s nimi nemá možnost setkat  - tak jak já, když jsem chodil do těch bytů, abych je poznal a řešil ty problémy, a to dlouhodobě, po mnoho let  -  neví. Domnívají se, že ten způsob života v nepořádku, jak na smetišti, že je to jejich podstatou, ale to není pravda. Oni naopak mají velmi rádi čisto v tom svém prostoru, ovšem to, co je za oknem, už je nezajímá, rozbitou sklenici tam klidně hodí. Což pěkně dokumentuje fakt, že ten dům ve Vsetíně vedle polikliniky, tam každý den odváželi kontejner odpadků, které byly pod tím domem. Dovedete si to představit? Že tak málo lidí, 45 bytů, nebo kolik tam bylo ještě obsazeno, vyprodukuje kontejner odpadků za jeden den? To jsou všechno důvody, proč bych nemohl zcela jistě normálně mezi nimi žít!

Přemýšlíte někdy nad tím, zda tou tvrdou kritikou vůči romským rodinám neporušujete některé z deseti božích přikázání?

Naopak, já je naplňuji. Pominu-li všechny ty nepravdy, které vykonstruovala média, dnes už mi to nevadí, ale tehdy jsem se nad tím hodně vnitřně rozčiloval a trápil, jak mohou napsat takovou nepravdu, například když jsem řekl, že ten dům je vředem na tváři našeho města... Tak zvané domy hrůzy - my jsme tam měli tři a dva jsme asanovali bez jakýchkoliv problémů, protože na to bylo dost času a ty lidi jsme rozmístili. Ale ten dům u polikliniky byl skutečně tím vředem. Jenže média napsala, že já jsem řekl o Romech, že jsou vředem. Já se nechci vracet do historie, jen chci dokumentovat to, že jsem pak musel neustále bojovat, že jsem to neřekl o nich, ale o tom domě. Mezitím se spousta lidí, které považuji za hloupé nebo najaté, jak se říká, tak ti se ve svých článcích vyjadřovali, jaký jsem rasista, což vytvářelo samostatnou, autonomní představu o Jiřím Čunkovi. Dnes už mi to tolik nevadí, ale tyto nepravdy způsobily to, že se ten problém pak už ani neřeší. Takže abych se vrátil k vaší otázce. Já jsem přesvědčen, že není proti božím přikázáním, ani jednomu z nich, čímž dokonce nemyslím jen Desatero, ale i smysl evangelia jako takového, mluvit pravdu. Naopak si myslím, že skutečně je proti božím přikázáním a duchu evangelia radit někomu, jak má žít, přičemž já takový život žít nechci. Jinými slovy, ti Uhlové, dokonce i Václav Havel, který napsal jakýsi článek do Lidových novin, jak já to špatně dělám, ti lidé nemají žádnou osobní zkušenost právě s životem s těmito lidmi, ale radí těm, kteří trpí  - jak jsem už říkal, trpí tím, že jim klesly ceny jejich nemovitostí, trpí tím, že nemohou žít klidný život... Tak těmto lidem radí, aby oni se integrovali. Ale zvěst evangelia je, že já budu ten, kdo bude snášet nepřízně osudu a života, to je o tom, že já nemám radit někomu, aby odpustil, já sám mám odpustit! Ale já přeci nemohu odpouštět tomu, kdo mě neublížil. To mi přijde stejně hloupé, jako když někteří politici odpouští Němcům zločiny v koncentračních táborech, někdo zase odpouští Sudeťákům, pak zase těm, co ty Sudeťáky likvidovali, ale nikdy to nejsou ti, co se toho přímo zúčastňovali nebo tím trpěli. Odpouštět má především oběť. A Petr Uhl není žádnou obětí. On si buď jen přihřívá svoji polívku, nebo mu nedošlo, že je to naprosto nepatřičné. Vybízet k integraci tedy mohou jen ti, kteří jsou součástí těch postižených. Což se u nás neděje. Takže já si myslím, že dávat tyhle knížecí rady a netrpět tím, to je naprosto falešné a špatné!

Čtěte také:


A co vy třeba na Šluknovsku, když tam jezdíte, co tam radíte?

Já jim radím asi jediný efektivní způsob, který já jsem poznal, jak ten problém skutečně řešit. Poradil jsem lidem, ať tlačí na své „místní vlády", na své starosty, ať jim dají šanci. Aby se dali dohromady a postavili se do čela těch demonstrací. A bylo by ideální, kdyby se za ně postavil Svaz měst a obcí. Musejí totiž tlačit na vládu, protože jedině vláda má klíč k tomu řešení. Podstatou celé mé koncepce řešení této problematiky je, že to musí udělat vláda této země, to nemůže udělat žádná obec. A žádné město. Ano, v některém městě, kde ten problém je relativně malý, tak se to nějak vyřešit dá, ale ten problém nebude vyřešen, dokud se nebude řešit od jednoho konkrétního okamžiku na celém území České republiky. A to může zajistit jenom vláda.

Bojíte se Romů, pane senátore?

Já mezi ně chodím sám, bez ochranky, já nemám proč se jich bát.

Já bych se jich na vašem místě bál...

To nevím proč, oni jsou lidé, kteří ctí autoritu, oni nejsou až takoví, jak se o nich říká. Skutečně to nejsou prvoplánoví vrazi a násilníci. Ano, jsou-li ve smečce, chovají se jinak, než když jsou sami. Oni vědí, kdo jsem a já jsem se nikdy nesetkal s nějakým projevem násilí.  Proto nemám vůbec žádný problém jít kamkoliv mezi ně. Před rokem jsem byl na Slovensku v těch ghettech. Oni tím, že mají satelity, tak mě poznali a já žádný problém neměl. Samozřejmě nevím, jak se chovají k těm, co tam přijdou jako turisti, jako naprosto neznámí lidé. Tento strach možná chápu. Tu hlavní vinu za ten stav dávám ale všem vládám, co tu byly a tento problém neřešily, a tím dávaly a dávají prostor vzniku nějakých opravdu extrémních stran, které se přiklánějí buď k fašismu, nebo ke komunistům. A v tomto státě by neměly vznikat extrémní strany! Jestliže ale těm lidem, kterých jsou tisíce a kteří jsou tak extrémně postiženi sociálně vyloučenými občany,  tato společnost nepomůže... Policie jim nemůže pomoci, protože policie nemůže stát naprosto všude, ta může potlačit nějaké demonstrace a pak tluče holt hlava nehlava obě strany... Jestliže jim nikdo nepomůže, pak si řeknou, že jen extrémistické strany jim zabezpečí, že se nebudou mít tak špatně! Já řešení vidím v tom, že vláda dostane rozum a začne konat. Pohříchu, od roku 1990 jsem byl já jediným ministrem, který měl zkušenost, koncepci a navíc měl v sobě přesvědčení, které mám i teď, že se ta situace dá řešit. Ostatní to jenom odkládají. Odkládání ale způsobí ještě větší ránu za rok, za půl roku...              

Máte dotaz pro senátora Jiřího Čunka, zeptejte se ZDE

##MINIPAS 26##


Jiří Čunek je senátor (KDU-ČSL), bývalý místopředseda vlády a bývalý předseda KDU-ČSL. Po dokončení Střední průmyslové školy strojní pracoval jako automechanik ve Zlíně. V letech 1982-1997 byl zaměstnán jako bezpečnostní technik, resp. vedoucí bezpečnosti vsetínské Zbrojovky. V roce 1994 vstoupil jako nově zvolený zastupitel a místostarosta Vsetína do komunální politiky. Ve stejné době rovněž figuroval ve statutárních orgánech firem Zeveta a.s. a Avera s.r.o. Mezi lety 1998-2007 zastával funkci starosty města Vsetína. Od roku 2000 do roku 2008 byl zastupitelem Zlínského kraje. V roce 2006 úspěšně prošel senátními volbami a následně byl zvolen předsedou KDU-ČSL. Jako předseda strany se stal v roce 2007 místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj ve vládě Mirka Topolánka. V listopadu 2007 byl díky probíhajícímu trestnímu vyšetřování donucen na své posty dočasně rezignovat. Do úřadů se vrátil v roce 2008, v lednu roku 2009 však na oba posty znovu rezignoval. Ve stejném roce neobhájil i post předsedy KDU-ČSL. V současnosti (2011) je nadále senátorem PČR a zastupitelem města Vsetína.  


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Luboš Xaver Veselý

plk. Ing. Zdeněk Nytra byl položen dotaz

změna kurzu

Dobrý den, chápu vás dobře, že vy nemáte problém s tím, když ODS ústy jejího předsedy dává nereálné sliby? V čem se ale pak lišíte od populistů, kterých je v parlamentu dost? Co se stalo s kdysi pragmatickou stranou, která hájila zájmy živnostníků a byla i racionální a často oprávněně kritická k EU,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…