„Pochopitelně nebudeme takoví naivkové, abychom si mysleli, že se při volbách inzeruje to, co by snad země vážně potřebovala. Nebo snad že by politici věděli, co potřebuje,“ píše Šichtařová. Musí se najít něco, co hlavně dobře zní. Třeba jako „důchodová reforma“. Jenže ta už dneska nikoho nezajímá, kromě několika tisíc těch, kteří vstoupili do druhého pilíře. Ty bude nejspíše zajímat ještě hodně, ale v souvislostech, o kterých by se v kampani mělo spíše pomlčet.

Vyspravení veřejných financí či snižování daní taky není moc nadějné- všichni si ještě pamatují, že právě tohle slibovaly strany, které zemi dál zadlužují a daně přitom stále rostou. Závistivější část populace by si naopak mohla oblíbit téma „zvyšování daní“. Jenže u těchhle lidí, zase nikdo neví, zda se zvednou z gauče a k volbám přijdou. A slibům jako „levnější chod státu“ nebo „boj proti korupci“ už dnes nevěří vůbec nikdo.

Proto budou podle Šichtařové politici nuceni zapojit svou kreativitu a přijít s něčím novým. „Něco sice hodně populistického, ale současně neokoukaného,“ doporučuje. A dovoluje si zavěštit, že politici nakonec vymyslí toto: Všechno zlevnit, od potravin po elektřinu a plyn. Pak také zrušit všechny možné poplatky, od regulačních po bankovní. Pro živnostníky zjednodušit účetnictví, a třeba také znovu podporovat již téměř zlikvidované stavební spoření.

A o čem podle Šichtařové spolehlivě neuslyšíme? O vyrovnaném státním rozpočtu, zmražení změn v daňovém systému, či o změně volebního systému na většinový. „Tedy o tom, co je typického pro země, které se dlouhodobě těší nízké korupci a vysoké prosperitě,“ uzavírá ekonomka.