„Podle jeho stále uštvanějšího a zoufalejšího výrazu na veřejných vystoupeních mě napadá, že si ve skutečnosti nic nepřeje víc, než aby konečně ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba začal být fakt zlý, jak to slíbil na posledním kongresu ODS, aby vyrazil vzhůru a celé to konečně převzal,“ píše Holec.

K tomu sarkasticky poznamenává, že malému rtuťovitému muži z jihu Čech jde koneckonců nejlépe právě krizový management, neboť jeho několikaleté působení v regionální organizaci strany nebylo ničím jiným než permanentní krizí.

Ohledně Nečase Holec chápe, že premiér nemá příliš důvodů k radosti. Nese odpovědnost za kolabující ekonomiku a ze strany, která nedávno suverénně vyhrávala volby, se stává mrtvá partaj. Jenže moderní mediální politika je podle komentátora Reflexu do značné míry o obrázcích. A na nich premiérův zničený výraz zkrátka odrazuje.

Za vzor Nečasovi dává Jiřího Paroubka. Ten dokázal hanebný průšvih své nové partaje v loňských krajských volbách prezentovat jako „vcelku slušný začátek“. I ostatní světoví politici jsou schopni lidem říkat nepříjemné věci, aniž by působili dojmem, že se rozhlížejí po nejbližším provazu. „Na rozdíl od Nečase vědí, že lidé v životě nepotřebují komponenty (nejnovější oblíbený premiérův termín z oblasti fyziky - pozn. red.), ale naději,“ píše k tomu Holec.