„Člověk po těžké práci přijde domů, chce si odpočinout a dá si štamprli rumu,“ popsala místní zvyky redaktorům v hospodě žena, představená jako Denisa. Státu prý takový stav vyhovuje. Náklady na léčbu závislých jsou pořád mnohem vyšší, než tržby z prodeje alkoholu. Psycholog Libor Chvíla pro ČT přímo mluvil o státním byznysu podpory pití.

V poslední době však podle sociologů dochází k individualizaci těchto prožitků. „Lidé si to pití raději koupí u stánku a vypijí doma“. Desetitisíce lidí si prý takto dopřávají tvrdý alkohol minimálně obden. A aby na něj měli, musí vzít zavděk levnými, tedy pančovanými značkami. „Normální člověk, pokud nedělá od rána do večera, si nevydělá, aby si mohl koupit něco kvalitního,“ říká v místní hospodě zákazník jménem Josef.

Tomu podle sociologů odpovídá i struktura lidí, kteří v posledních týdnech umírali na otravu metylalkoholem. „Nenašel jsem jediného opravdového závisláka,“ řekl k tomu psycholog Chvíla.

Mimochodem- i v období prohibice si prý ostravští pijáci pomohli po svém- zvyšují zisky prodejcům za hranicemi- v Polsku a na Slovensku. Za polskou hranicí prý Ostraváci stojí ve frontách a obrat v obchodech se zvýšil o sto procent.