Nejdůležitější křeslo kancléře bude ještě nějaký čas zahřívat Jiří Weigl. Ten však jednoznačně řekl, že chce funkci vykonávat pouze krátkou dobu a jen proto, aby svého nástupce zaučil. O post jeho „žáka“ se také prý vede nejdrsnější souboj. Velmi po něm prý touží Vratislav Mynář, předseda strany SPOZ, která Zemana na Hrad vyslala. Zajímavé prý je i to, jak bezelstně upřímně svůj zájem zdůvodňuje. Byla by to prý bezplatná reklama pro jeho stranu, pohybující se na hraně postupu do Sněmovny. Zeman i jeho lidé přitom vždy zdůrazňovali, že by chtěl být nadstranickým prezidentem, a nikoho nepreferovat.

V souvislosti s funkcí kancléře ovšem zaznívá ještě jedno jméno. Petr Kynštetr působí již od roku 1990 nepřetržitě jako kancléř v Poslanecké sněmovně, a je dlouholetým zkušeným úředníkem. Kynštetra prý velmi tlačí Miroslav Šlouf, dlouholetý vlivný zákulisní spolupracovník Miloše Zemana. Jenže toho podle informací MF DNES Zeman po volbách absolutně odstřihl (dokonce jej ani nepozval na pondělní oslavu svého vítězství), což oslabuje i šance jeho favorita.

Další jména, která se v souvislosti s kancléřským postem objevila, už jsou spíše bizardní. Například se podle MF DNES spekulovalo o Janu Novákovi, někdejším šéfovi úřadu Topolánkovy a Fischerovy vlády. To bylo považováno za jistou odměnu za Fischerovu podporu Zemanovi před druhým kolem volby, ovšem spekulace o práci na Hradě popírá i sám Novák. Obdobně nereálné je prý rovněž obsazení Jiřího Balvína, šéfa televize Óčko, který Zemanovi radil s mediální prezentací.

O dalších funkcích by mělo navzdory značnému zájmu být víceméně jasno. Vicekancléřem a šéfem zahraničního odboru bude někdejší velvyslanec Hynek Kmoníček a osobním prezidentovým tajemníkem Jaroslav Hlinovský. Nejasnosti jsou kolem pozice mluvčí, na kterou nejspíš zamíří mluvčí Zemanovy kampaně Hana Burianová. Mluví se však rovněž o Janě Bartošové, bývalé mluvčí Topolánkovy vlády, která Zemanovi pomáhala jako mediální poradkyně. V jejím případě však prý není vyloučeno, že na Hradě dostane nějakou jinou funkci.