Kromě České republiky zaznamenalo výrazný růst cen potravin také Maďarsko, kde se ceny zvýšily o 6,1 procenta a Finsko (o 5,6 procenta). Na opačném konci pomyslného žebříčku skončilo Irsko s nárůstem cen o 0,5 procenta a Švédsko s Řeckem, kde jídlo podražilo shodně o 1,5 procenta. V porovnání s průměrem celé EU rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů v Česku více než 2,5násobně.

Ceny ovlivnilo vyšší DPH a také nárůst dovozu potravin ze zahraničí

"Na cenách potravin se kromě vyšší DPH a vyšších cen zemědělských komodit také podílel nárůst dovozu potravin ze zahraničí, nárůst cen energií, inflace a pak zejména u kvalitnějších potravin vyšší marže prodejců," řekla ČTK mluvčí Potravinářské komory Jarmila Štolcová. O výši spotřebitelských cen podle ní rozhodují výhradně obchodníci. "Proto se domníváme, že zejména ti by měli ozřejmit, z jakého důvodu zvýšili cenu potravin pro spotřebitele," podotkla.

Z dokumentu vyplývá, že spotřebitelské ceny potravin rostly téměř dvojnásobnou rychlostí než ceny potravinářských výrobců. Ty se meziročně zvýšily o 3,4 procenta, ceny zemědělských výrobců o 4,1 procenta. Do výraznějšího růstu spotřebitelských cen se podle ÚZEI promítlo především zvýšení sazby DPH a takřka sedmiprocentní zvýšení cen dovážených potravin.

Dvojí zvýšení DPH vedlo k umělému růstu cen, tvrdí svaz

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu došlo v Česku loni k umělému růstu cen potravin, za kterým stálo zejména dvojí zvýšení DPH. Obchodníci už nemohli absorbovat tento nárůst vzhledem ke svým nízkým maržím. "Rozhodně bych vyloučil, že ten nárůst je vlivem růstu marží obchodníků, ty nerostou," řekl ČTK prezident svazu Zdeněk Juračka.

Dovoz potravin do Česka se podle dříve zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních 12 let takřka ztrojnásobil z 53 miliard v roce 2000 na loňských 144 miliard Kč.

Přes výrazný cenový růst se spotřeba potravin vyjádřená ve stálých cenách zvýšila o 2,6 procenta. Zatímco spotřeba potravin živočišného původu stoupla bezmála o pět procent, u rostlinných potravin konzumace stagnovala. Lidé za potraviny a nealkoholické nápoje zaplatili v roce 2012 měsíčně v průměru zhruba 23.800 Kč na osobu, meziročně zhruba o pět procent více.

V Česku domácnosti vydají za potraviny, nápoje a tabák 22,8 % svých financí

Výdaje za potraviny, nápoje a tabák představovaly loni 22,8 procenta všech spotřebních výdajů průměrné české domácnosti. V porovnání se zbytkem Evropy se z tohoto hlediska nachází Česko výrazně nad průměrem. Nejnižší podíl výdajů za potraviny má dlouhodobě Velká Británie, naopak nejvyšší Rumunsko a Litva.

V České republice se v posledních pěti letech zvýšila DPH u potravin o deset procentních bodů. Podle Štolcové nemá tento vývoj v Evropě s výjimkou Slovenska obdobu. Patrný byl v loňském roce také nárůst cen zemědělských komodit. Například pšenice podražila o třetinu, vepřové maso o čtvrtinu, cukr a drůbeží maso o šest procent.