Systémů, které lidi šmírují na mnoha frontách, totiž přibývá, a tak Orwellův román 1984 nabývá jasných obrysů. Za zmínku totiž v těchto souvislostech stojí to, že již před 10 lety v roce 2004 bylo ve světě rozmístěno asi 40 milionů kamer s uzavřeným okruhem. O rok později podle U.S. Develops Urban Surveillance System bylo 300 milionů! Jen v samotné Velké Británii sledovalo tenkrát občany na dva a půl milionu kamer, jak je to nyní, žádné statistiky z posledních dob ale neodhalují. I tak je alarmující fakt, že se odhaduje, že průměrný obyvatel Londýna je fotografován asi 300 krát za den, i když o tom většinou ani neví.

ParlamentníListy.cz se zajímaly o to, jaká je situace v Česku. Celorepublikově se čísla shromáždit nepodařilo, nicméně na dotaz, jak si v tomto ohledu vede aktuálně hlavní město Praha, tisková mluvčí magistrátu Petra Hrubá přesné statistiky uvedla.

„K  5. červnu 2014 je provozováno v Městském kamerovém systému 864 bezpečnostních kamer (dále pouze jen „MKS").Výstavba MKS, jehož vlastníkem je hlavní město Praha, pokračuje v souladu s Koncepcí MKS, která byla schválena usnesením ZHMP číslo 22/13 ze dne 5. října 2000.

Do tohoto metropolitního systému jsou integrovány kamery na 14 úsecích měření rychlosti, dále 897 kamer Dopravního podniku hlavního města Prahy a 229 kamer Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Bezpečnostní kamery MKS  jsou instalovány v lokalitách podle požadavků jednotlivých pražských městských částí, Městské policie a Policie ČR, Krajského pražského ředitelství. V současné době je evidováno dalších téměř 150 požadavků na instalaci kamer MKS HMP. Pro urychlení výstavby kamer MKS se také jednotlivé městské části Prahy každoročně finančně podílí na výstavbě, rozšiřování a modernizaci MKS HMP, případně jsou kamery instalovány péčí konkrétní městské části," odpověděla.

Sledování kamer? Pro policisty rutina - takže..?

Pro policii, která musí tyto záznamy sledovat, je to nudná rutina, často při ní dochází ke snížení pozornosti. I proto začaly dostávat zelenou projekty automatického sledování. Ostatně doba krátce po 11. září 2001 tomu nahrávala maximálně, poněvadž lidé v rámci své bezpečnosti byli ochotni více než kdy jindy ukrojit něco ze svého soukromí. V každém případě tyto projekty (Darpa, Galileo, Indect a mnohé další, o kterých se nepíše) automatického sledování občanů a vyhodnocování vozidel posunuly hranici soukromí. V neprospěch občanů. A rozhodně to nekončí, jak ostatně ukazují zprávy, které prosakují na veřejnost a týkají se nyní telefonických hovorů, našeho chování na internetu.  

Když Snowden promluvil…

Podle informací, o kterých promluvil mimo jiné také už v roce 2011 Edward Snowden, bývalý systémový administrátor pracující pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA) a zaměstnanec CIA, NSA podstatně v posledních letech rozšířila program sběru dat uživatelů. Z údajů, které Snowden poskytl, se nyní důraz klade nejen na prohlížení emailů a odposlouchávání telefonátů, ale také na shromáždění milionů fotografií.