Redaktor Petr Honzejk připouští, že prezident se rozhodně ne vždy choval v souladu s Ústavou. Otálel s podpisy nesympatických mezinárodních smluv, odmítal respektovat soudy, udělil odsouzeníhodnou amnestii ekonomickým zločincům.

„Jenže exprezidentova „provinění“ jsou ojedinělá, a rozhodně ne takové intenzity, aby zanechala v rozvalinách právní stát,“ poznamenává. Nic z toho, z čeho senátoři Klause viní, prý není „zradou“ a už vůbec ne tak nzásadní, aby ospravedlňovalo předponu „vele“.

Třeba amnestie prý jistě způsobila řadě poškozených problémy. „Jenže k demokracii prostě jistá míra nespravedlnosti patří,“ poznamenává. Demokratický stát totiž není královstvím nebeským, ale kolbištěm zájmů s proměnlivou mírou zastání. Obdobně by mohla být vláda zažalována za „nabourávání jistot“ v podobě snížení sociálních dávek.

Senátoři podle Honzejka v tomto případě nezafungovali jako pojistka demokracie, ale jako politici, bojující o vylepšení vlastního renomé. „Není to obrana práva, ale čirý konjukturalismus,“ píše komentátor. Teď prý nezbývá než doufat, že Pavel Rychetský a jeho sbor senátorům vzkážou, že by se měli krotit.