O letním času se nerozhoduje v Česku, ale v Evropské unii

Ale čeští politici letní čas nezruší. Nejen proto, že tuto zbytečnost mají zavedenou všechny evropské státy a jednostranné zrušení by tak Česku přineslo komplikace. Ale hlavně proto, že nemohou. O budoucnosti tohoto sporného civilizačního výdobytku, stejně jako o mnoha dalších věcech, už dávno nerozhodují jednotlivé členské státy, ale Unie jako celek. Letní čas dnes reguluje směrnice o úpravě letního času, která zavádí jednotný režim pro celou Unii, s výjimkou zámořských území.

Proč ale stále trvá opatření, které už existuje jen ze setrvačnosti, v celé Evropské unii? „Politici mají teď trochu jiné starosti,“ konstatuje ekonomka Markéta Šichtařová, že na zrušení dnes už nesmyslného opatření si asi ještě počkáme.

Důvodem pro změny času byly energetické úspory

Každoročně byl v Československu letní čas, který je posunut oproti času pásmovému o jednu hodinu dopředu, zaveden v roce 1979, ale poprvé se myšlenka objevila vážně v Londýně v roce 1907. Argumentem pro časovou změnu byly vždycky energetické úspory a zmírnění energetických špiček. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. K této změně došlo v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika.

Žádné úspory energie nepřináší

Ale má to smysl ještě dnes? „Už déle než deset let to neplatí,“ ujistil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, že žádné úspory energie nenese. Ještě do roku 1989 se prý většina energetiků shodovala, že určitou úsporu zavedení letního času přinášelo. „Ale změna života v 90. letech způsobila, že už letní čas žádný efekt ve spotřebě elektrické energie neměl. Ale letní čas platí v celé Evropě, kdybychom ho jednostranně zrušili, přineslo by nám to problémy při řízení energetické soustavy,“ upozornil Kříž. A jaký tedy má letní čas efekt? „Jedině v tom, že pár z nás má rádo delší den,“ řekl ParlamentnímListům.cz mluvčí ČEZ.