Renomovaný mediální expert se tentokrát spletl hned dvakrát. Předně Česká televize i Český rozhlas permanentně porušují své zákony tím, že zásadně a cíleně neprezentují názory „všech“ stran. To snad hrdě potvrdí členové managementu včetně pravdoláskařsky orientovaných žurnalistů ČT i ČRo. A pokud ne, potvrdí to jednoduchá analýza hostů zvaných do diskusních pořadů. Nicméně, ignorace zákonů o ČT a ČRo, v uvedené kategorii je všeobecně známá a současnými poslanci tolerována.

Dalším Hvížďalovým faux pas a současně těžkým podrazem vůči managementům obou médií je jeho výmysl o právu ČT či ČRo přiklonit se na „jednu stranu“. Pokud by autor pro toto tvrzení dokázal najít oporu v některém z mediálních zákonů, pak by si konečně zasloužil ocenění, kterých se mu dosud dostalo. Zavedení povinnosti tzv. řádného zdůvodnění propagandistických přístupů ČT a ČRo by totiž znamenalo revoluční změnu v činnosti veřejnoprávních médií. A to ani nemluvě o testu kreativity mediálních bossů.

Etického kodexu Českého rozhlasu se autoři pořadu nesnažili držet

Ku příkladu: Stanice ČRo Plus odvysílala 5. dubna pořad Interview plus, v němž byla hostem místopředsedkyně PS PČR Jaroslava Jermanová. Autoři pořadu Michal Rozsypal a Jan Bartoněk se nijak nesnažili držet etického kodexu ČRo, který permanentně, stejně jako většina jejich kolegů, porušovali. Konkrétně bod 6.6: Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.

Tuto povinnost ČRo porušil tím, že Rozsypal nepodloženě, nepřiměřeně a účelově bagatelizoval celkový přínos návštěvy čínského prezidenta. Ačkoliv neměl žádné důkazy o organizovanosti čínských „vítačů“, tyto za takové vydával. Reakce vysoké ústavní činitelky však byla striktní a jasná: „Trošku jsem překvapená z té hysterie, která tady byla, když se podíváte, jak vítali čínského prezidenta i v jiných tradičních západních zemích jako třeba ve Velké Británii, tak to bylo úplně stejné,“ uvedla lakonicky Jermanová.

Redaktor si „nebyl jistý“, jak probíhala návštěva čínského prezidenta v Londýně

Výstižná, realitě odpovídající reakce evokovala moderátorovy protichůdné myšlenkové pochody: „No ten argument tady je, že se čínský prezident projel ve zlatém kočáře, že byly vlajky před Buckinghamským palácem, ale nejsem si úplně jistý, jestli byli organizovaní mávači, vítači v londýnských ulicích. A jestli policie nějakým způsobem zasahovala do vyvěšování tibetských vlajek a podobně.“

Nicméně, reakce místopředsedkyně PS, která Rozsypalovu „nejistotu“ sdílela, neměla chybu: „Já to také nevím, protože tyhle informace nemáme, ale jestli si čínská strana organizovala vítače, jak vy říkáte, tak je to jejich věc a je to věc čínské ambasády, a vůbec celého organizačního týmu kolem této prezidentské kampaně. Já si myslím, že máme důležitější věci na řešení než to, jestli někde visí vlajka, nebo nevisí.“

Není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě

Když i další moderátorovy otázky na téma čínské návštěvy, Jermanová odmítla jako nepodložené a irelevantní, Rozsypal citoval nejrelevantnější pravdoláskařský zdroj – Bakalův Respekt: „Týdeník Respekt napsal, že mu tři na sobě nezávislé policejní zdroje sdělily, že zabavování tibetských a dalších protičínských vlajek, vycházelo z přímé instrukce vedení policie krátce před návštěvou“. Záhy redaktor dodal: „Nutno podotknout, že policejní prezident i ministr vnitra to popírají, ale i ministr vnitra mluví o tom, že je potřeba případné excesy prošetřit“. Přes tyto myšlenkové veletoče redaktor pokračoval dále: „Tak mne zajímá, jestli v kontextu celé té návštěvy je to pro vás téma, jestli vás to zajímá?“