A on se potom narodí v chudém betlémském chlévě. Proto se také v časných ranních mších, kterým se říká roráty – z latinského roráte tj. rosu dejte, zpívá ono Ejhle, Hospodin přijde a všichni svatí jeho s ním, a bude … a to třikrát po sobě, vždy o tón výše, aby pak následovalo Rosu dejte nebesa shůry, a spravedlivého dštěte oblakové….
Kdopak by v dnešní uspěchané době chodil za ranní tmy do studeného chrámu zpívat roráty. Jednodušší je navštívit vyhřátý „chrám konzumu“ – supermarket, kde už od konce září do vás „tlačí“ čokoládové Mikuláše a vánoční kolekce a české vánoční koledy se vám snaží znechutit už od poloviny listopadu. Zatímco krásné české rorátní zpěvy, nemající v evropské hudební tradici obdobu, upadají v zapomnění.
S počátkem adventu se také na návsích a náměstích českých vesnic a měst rozzáří vánoční stromy, tu bohatě, jinde skromněji, ozdobené. Ten na „Staromáku“ prý zdobí celé dva dny. Přivezli ho letos někde od Pecky, kde 71 roků krásně rostl, až do výšky 31 m. Snad již překážel a tak musel padnout. Takže ho věnovali hlavnímu městu. Ten u nás jsme nikde řezat nemuseli. Roste stále na svém místě ve středu obce a ještě pár roků jistě růst bude. Jeho ozdobou je pouze několik desítek barevných žárovek. Ale i tak je krásný. Ostatně, proč bychom se opičili po Pražácích.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV