Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se Česko nepřipojí ke slovenské žalobě na dočasné uprchlické kvóty v rámci EU proto, aby se nedostalo do izolace při vyjednávání o odmítnutí trvalých imigračních kvót. Je to podle vás dobré rozhodnutí?

Domnívám se, že prvním momentem při jednání o imigračních kvótách byla zrada společného postoje V4 Poláky. Sice se k odmítnutí návrhu komise připojili Rumuni a Bulhaři, ale jedině Robert Fico toto odmítnutí vzal do důsledku. Bohuslav Sobotka jako obvykle „vyměkl“ a domnívám se, že je to špatné rozhodnutí. Logicky by se měly ty státy, které se podílely na likvidaci libyjského režimu a které podporují protivládní syrskou opozici, podělit o důsledek svých rozhodnutí, tedy o přicházející imigranty.

Co říkáte na vývoj posledních dní okolo evropských kvót – i stálých – na imigranty? Rozhodnutí o trvalých kvótách pro přerozdělování uprchlíků napříč Evropskou unií se sice odkládá, ale jejich hrozba nepadá. Zvládá podle vás Evropa situaci s imigranty?

Poslední vývoj okolo evropských kvót naznačuje velké pnutí uvnitř Německa a jasný odklon od konceptu trvalých kvót pro přerozdělování uprchlíků napříč Evropskou unií. Před čtrnácti dny jsem strávil víkend v Mnichově a mohu říci, že v sobotu, kdy do bavorského hlavního města dorazilo 12 tisíc imigrantů, policie technicky situaci zvládala naprosto bez problémů. Podle mých zpráv z pohraničí (Horní Falc), tedy z dnešních okresů Cheb a Tachov víme, kde naši sousedé budují nové ubytovací kapacity a že veřejnost tuto činnost příliš nevítá. Zejména v Německu se ale šíří přesvědčení, že bez dostatečně silné imigrace nemůže jejich silný průmysl v relativně krátké době fungovat. Je zde tedy jasný rozpor mezi vlastníky velkých i malých průmyslových firem na jedné straně, kteří si od velké imigrace slibují levnou a relativně kvalifikovanou pracovní sílu, a mezi veřejností, kde v posledních několika měsících výrazně posílily, a to nejen v Německu, ale i v Rakousku, extrémně pravicové síly, které jasně říkají: DOST v pokračování přijímání velkých množství imigrantů! EU jako společenství států byla a dodnes je naprosto nepřipravena pro zvládnutí velkých vln a poslední roky komise přicházejí s křížkem po funuse. Snaha označit země jako Afghánistán za bezpečné je přinejmenším diskutabilní.

Německá kancléřka Angela Merkelová byla podle sázkových kanceláří největší favoritkou na zisk letošní Nobelovy ceny za mír. Dostat by ji prý mohla za své úsilí o řešení migrační a také ukrajinské krize. (Letošní Nobelovu cenu za mír ale nakonec získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog). Není to paradox? Na hlavu Merkelové totiž padá i hodně kritiky. Třeba podle politologa Alexandera Tomského je chování Merkelové zvláště nepochopitelné pro Brity. „Pro normálního Brita je to, co řekla Angela Merkelová ve vztahu k imigrantské politice v podstatě šílenství, neboť neexistuje tady limit, ohraničení,“ řekl nedávno Tomský v pořadu Události, komentáře ČT. Lze s Tomským souhlasit?