„Mezi politiky vládla skutečná panika poté, co ČEPS zveřejnil zprávu o skutečném stavu energetiky. Když to vezmu ve zkratce: Vláda řekla, že do roku 2033 skončí Česko s uhlím. V takovém případě musíme nahradit zhruba 9,5 GW výkonu uhelných bloků. I kdybychom postavili náhradu 10 GW obnovitelných zdrojů, protože jsou jen občasné, musíme postavit 10 GW v plynu nebo v jádru. Když to sečteme, tak je to velmi hrubě 20 GW výkonu do roku 2033, tedy do deseti let. Je to 20 Temelínů do 10 let! Skutečný stav je takový, že máme rozjetou stavbu 1 bloku o výkonu zhruba 1000 MW. Vychází z toho jedna jediná věc. Nevychází to. A nerad to říkám, ale de facto jedinou alternativou je plyn, s jehož dodávkami víme všichni, jak to je,“ poznamenal Michal Půr na svém twitterovém profilu.

Mezi politiky zavládla skutečná panika poté, co ČEPS zveřejnil zprávu o skutečném stavu energetiky. Když to vezmu ve zkratce:
1. Vláda řekla, že do roku 2033 skončí Česko s uhlím.
2. V takovém případě musíme nahradit zhruba 9,5 GW výkonu uhelných bloků.
3. I kdybychom postavili…

— Michal Půr (@michalpur) March 21, 2023

V reakci na něj pak odvětil europoslanec Jan Zahradil (ODS). „No tak až se to bude blížit, holt lidi zvolí takovou vládu, která od toho uhelného závazku odstoupí. Nepochybně to bude volební téma, když ne v 2025, tak v 2029,“ poznamenal.

No tak až se to bude blížit, holt lidi zvolí takovou vládu, která od toho uhelného závazku odstoupí. Nepochybně to bude volební téma, když ne v 2025, tak v 2029.

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) March 21, 2023

Stát chce v budoucnosti svou energetickou koncepci postavit na jaderné energetice. „Její podíl na výrobě elektřiny by v budoucnu měl naopak vzrůst ze současných asi 36 procent na více než polovinu. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka. Na dotaz ČTK to uvedlo v minulých dnech Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Rezort tak odmítl výzvu ekologů ke změně přístupu k energetice.

Nový jaderný blok v Dukovanech

Stát nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Ministerstvo však nechce zůstat jen u toho, v současnosti proto pracuje na podkladech pro rozhodnutí o přípravě dalších nových bloků v Dukovanech i Temelíně. V přípravě je zároveň výstavba malých a středních reaktorů na několika místech po celé zemi.

Podle ministerstva jsou jaderné zdroje s využitím přes 8000 hodin ročně a s možností vytvoření strategických rezerv čerstvého paliva na řadu let, v tuzemských geografických podmínkách nejvhodnějším bezemisním zdrojem pro budoucí pokrytí spotřeby elektřiny, která by podle odhadů měla významně vzrůst.

MPO v současné době připravuje nové teze Státní energetické koncepce. Vláda před rokem ve svém programovém prohlášení uvedla, že budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Jedním z hlavních cílů vlády v energetice byla obnova fotovoltaiky. Odklon od uhlí chce podle prohlášení vláda stihnout nejpozději do roku 2033.

Horší bezpečnost na silnicích

„Obávám se, že s normou EURO 7 a se zákazem spalovacích motorů od r. 2035 se nezlepší ovzduší, ale zhorší bezpečnost na silnicích. Budou po nich jezdit stará auta, protože na nová lidé mít nebudou. Budeme si pak moct říct, že ‚jsme to mysleli dobře‘ ale…“ vyjádřil se pak také Miroslav Kalousek.

Obávám se, že s normou EURO 7 a se zákazem spalovacích motorů od r. 2035 se nezlepší ovzduší, ale zhorší bezpečnost na silnicích. Budou po nich jezdit stará auta, protože na nová lidé mít nebudou. Budeme si pak moct říct, že “jsme to mysleli dobře” ale…https://t.co/cAlHvJtIn2

— Miroslav Kalousek???????? (@kalousekm) March 21, 2023

Emisní norma Euro 7, kterou navrhla Evropská komise, má mimo jiné omezit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší, a to nejen z výfuků, ale také brzd a pneumatik. Cílem je také sladit limity pro benzinová a naftová auta. Vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům. Vozy mají mít navíc čidla, která emise umožní kdykoliv zkontrolovat. Pokud pravidla schválí členské země a Evropský parlament (EP), měla by pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

EK v rámci takzvané Zelené dohody (Green Deal) usiluje o snížení emisí nových automobilů o 55 procent do roku 2030. Silniční doprava je podle EK největším zdrojem znečištění vzduchu ve městech a podle odhadů způsobila v roce 2018 předčasné úmrtí až 70 000 lidí v EU.

Současně platnou normou je od roku 2014 Euro 6. Ta kromě dalšího snížení limitů emisí oxidu uhelnatého například zavedla recirkulaci výfukových plynů a u naftových vozů systém AdBlue, který do zplodin vstřikuje močovinu, aby neutralizoval oxidy dusíku.