Hlavním tématem diskuse ohledně války na Ukrajině je nyní údajný masakr v obci Buča, který Rusko rozporuje a prohlašuje za provokaci ze strany Ukrajiny. Některá tvrzení ohledně videí z Buči pak vyvrací britská BBC, například že se jedna z mrtvol na ulici hýbe. Dle analýzy BBC se jedná o deformaci obrazu ve zpětném zrcátku. Televizní stanice také uvádí, že videa z auta z 2. dubna se shodují s fotografiemi BBC a agentury AFP z 3. dubna.

BBC dále rozporuje ruskou námitku, že těla nejsou ztuhlá, tedy že u nich není rigor mortis. Dle konzultovaného forenzního patologa se zkušenostmi z Rwandy a Kosova však po čtyřech dnech rigor mortis pomíjí. Zmíněný patolog si ovšem nepřál být jmenován. Další, co Rusové vytkli, byla údajná absence mrtvolných skrvn na pokožce, ovšem ty prý nemusejí být na fotografiích vidět a záleží na tom, jak dotyčný zemřel.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ani proti jednomu obyvateli Buči nebylo přistupováno násilně, ovšem podle organizace Human Rights Watch prý Rusové v Buči 4. března zadrželi 5 mužů a jednoho z nich popravili a i v dalších výpovědích místních zaznělo, že se bojí vycházet, aby je nezastřelili. Reportérům BBC místní také řekli, že ruští vojáci prohledávali byty, aby kradli jídlo a cennosti, a v této době museli sedět ve sklepě.

Na ruskou námitku, že se fotografie a videa objevily až čtvrtý den potom, co se ruské síly stáhly z Buči, pak BBC namítá, že fotky s mrtvými agentura AFP pořídila už 2. dubna a videa ze sociálních sítí ukazují mrtvoly v ulicích už 1. dubna. Reportéři agentury Reuters pak také druhého dubna viděli mrtvá těla v ulicích a masový hrob u kostela. Že Rusové zabili více než 300 civilistů pak uvádí starosta obce Anatolij Fedorov.

Dle záběrů americké firmy Maxar leželi mrtví v ulicích Buči už od 11. března, kdy Rusové dle svého vlastního tvrzení území ovládli. Firma Maxar také zveřejnila satelitní záběry, podle kterých příprava masového hrobu začala již 10. března. O masovém hrobu hovoří i článek BBC ze 14. března, tehdy se však mluvilo o „více než 60“ pohřbených. Dodejme, že americká firma Maxar dle svých stránek pracuje mimo jiné i pro americkou rozvědku a americké ministerstvo obrany.

K údajnému masakru v Buči má poznámku komentátor Daniel Kaiser, který si všímá, že Buču už ukrajinské ministerstvo obrany označuje za „ukrajinskou Srebrenicu“ a podotýká, že ve Srebrenici ovšem nejvyšší odhady mrtvých jdou k osmi tisícům.

„To, že sympatizujeme s obětí agrese, by nemělo znamenat slepou důvěru ve všechno, co nám ta oběť o svém údělu říká,“ varuje komentátor a konstatuje, že Buču si ukrajinská vláda zvolila jako symbol svého utrpení, který prezentuje v zahraničí, například záběry ze silnice poseté mrtvolami.