Proti sobě, nebo raději společně? Pod tímto názvem a podtitulem Možnosti a limity spolupráce opozičních stran uspořádala Akce D.O.S.T., spolek pro podporu občanských práv a svobod i tradičních hodnot české kultury a státnosti, svůj diskusní večer. Provázel jím místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín; účastníky diskuse byli Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory, Jiří Kobza, poslanec SPD, a Petr Vacek, místopředseda strany PRO. „Dlouho to vypadalo, že dnešní už pětatřicáté Hovory na pravici budou v něčem premiérové, v jistém smyslu přelomové, neboť to bylo poprvé, co jsme do debaty pozvali významného představitele hnutí ANO, konkrétně poslance a bývalého předsedu Poslanecké sněmovny, pana Radka Vondráčka,“ uvedl Michal Semín.

Vzápětí upřesnil, že jen v tom by ta přelomovost ještě nebyla. „Ta je až v tom, že on to naše pozvání velice ochotně přijal. Nicméně pana poslance tu dnes neuvidíme, a tedy ani neuslyšíme, což nás velice mrzí. Ten důvod je prostý. Zasedlo předsednictví hnutí ANO a vedení mu dalo dostatečně silně najevo, že si jeho aktivní přítomnost na dnešních Hovorech nepřeje. Jakkoli má pan poslanec k postojům D.O.S.T. velmi blízko, zcela evidentně to neplatí pro ty, kteří z principu nebo prostě se bojí sednout si mezi nás, mezi disidenty dnešní doby,“ konstatoval zklamaně místopředseda Akce D.O.S.T.

Vše je v područí globalistických a progresivistických sil

Ve svém úvodním vstupu Semín vyzval, aby si národně-konzervativní hlasy v České republice vzájemně naslouchaly. „Ten náš apel je dnes ještě naléhavější než kdykoli dříve, protože se nacházíme ve stavu, kdy jsou všechny významné instituce, od státního aparátu po korporátní média či školy, v područí globalistických a progresivistických sil. To není proto, že by většina naší společnosti těmto ideologiím uvěřila. Spíš je to výsledkem naší neschopnosti táhnout za jeden provaz, a i přes přirozenou různost politických subjektů se vyhýbat zbytečnému tříštění sil. Bylo tristní sledovat, jak se naši ideoví odpůrci dokázali v posledních volbách, a to jak sněmovních, tak prezidentských, pragmaticky spojit, zatímco my jsme si šli pro zaslouženou porážku způsobenou vzájemným přetahováním se o voliče,“ prohlásil Michal Semín.

Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory, pak vysvětlil, proč je třeba o spolupráci opozičních parlamentních i neparlamentních stran jednat. „Připomenu výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Víc než milion voličských hlasů spadlo pod stůl, neboť 18 z 22 kandidujících subjektů nedosáhlo na pětiprocentní volební hranici, milion voličských hlasů tedy přišlo nazmar. Respektive ještě hůř. Většinu z nich si přerozdělily strany budoucí pětikoalice. Jinými slovy to v konečném důsledku napomohlo dvěma koalicím, koalici Spolu a koalici STAN a Pirátů, které po volbách vytvořily vládu. Sečteno a podtrženo, moci v naší zemi se ujalo pět politických stran, ačkoli součet voličů, kteří pro ně hlasovali, je zdaleka menšinový,“ upozornil Petr Štěpánek.

Polovina národa papouškuje novodobé totalitní mantry

Zkritizoval povolební počínání těch, co jim vítězství díky společnému postupu spadlo do klína. „Pětikoalice, ač jak víme, zastupuje menšinu voličů, se chová, jako by byla absolutním hegemonem. Velmi účinně ji v tom pomáhají i zdejší média hlavního proudu. Jaké to má důsledky? Vina novinářů mainstreamu na morální devastaci národa a na fatálním rozdělení společnosti je nekonečná. Čest nemnoha výjimkám. Ale co je výsledkem jejich zcela jednostranného zpravodajství a publicistiky? Polovina národa má vymyté mozky, papouškuje novodobé totalitní mantry, a druhá polovina se od médií hlavního proudu naopak zcela odpojila a informace čerpá z alternativních zdrojů. Příkop, který tím pádem ve společnosti vzniká, se neustále prohlubuje,“ zdůraznil první místopředseda Trikolory.

Domnívá se, že dokud se média hlavního proudu neotevřou celému názorovému spektru a pokud budou nadále hlásnou troubou pouze jednoho ideového a politického proudu, nemá tento katastrofální stav řešení. „Monology, kdy jedni mají tlampač, a druzí jsou naopak vypínáni, diskusí nejsou. A není to ani demokracie. Jen těžko můžeme počítat s podporou mainstreamu. A to zejména proto, že Fialova vláda národní zkázy dělá všechno pro to, aby katastrofální stav zcela jednostranných médií veřejné služby zabetonovala. Cenzurou se ale nikdy nehájí pravda proti lži, ale vždy lež proti pravdě,“ připomněl Petr Štěpánek.

Korespondenční volba je nebezpečí, které se na nás řítí

Petr Vacek, místopředseda strany PRO, se následně svěřil, že jsou dvě slova, která mu vždy spolehlivě zvýší tlak. „A to je slovo dezinformace a slovo narativ. V této souvislosti bych připomněl slova velkého komika české politiky Miloše Jakeše, který v rámci přestavby přišel s ohromující novinkou: připustil kritiku. Mnozí z nás si vzpomenou, že kritika byla jeho slovy členěna na konstruktivní a destruktivní. Kritika konstruktivní byla ta, která velebila vedoucí úlohu komunistické strany, a kritika destruktivní bylo vše ostatní. A co je kritika konstruktivní a destruktivní, určovala komunistická strana,“ poznamenal Petr Vacek.