Uběhlo několik měsíců od kauzy sochy „Křídla naděje“, kde autoři popsali neutěšený stav naší společnosti. Chystala se demonstrace pro odstranění tohoto díla, které z části zaplatil městský obvod ve výši desítek tisíc korun a který, jak se zdá, neměl o provedení nejmenší potuchy.

Navštívili jsme s odstupem času kováře a bylo o čem povídat – a hlavně poslouchat…

(Ne)správný text musí být zničen!?

Média se začala předháněla v tom, jaký je její autor, umělecký kovář Jiří Štrunc. Bývalý hasič, cestovatel, nekonformní člověk ze Smědčic na Rokycansku, to vzal jako další zkušenost o stavu světa. A to prý obrazně řečeno padala hovínka od Strakovky přes Ministerstvo kultury až na Úřad městského obvodu Plzeň-Slovany. Onen proklínaný i schvalovaný text na jednom ze železných listů, je nyní deponován u mistra v jeho Kovárně v kopřivách, jak se jeho dílna jmenuje. Nečeká na kupce, kteří se už hlásili, ale na dobu, kdy bude umístěn zpět tam, kam od začátku patří. Tedy do schránky sochy na vyhlídce nad plzeňskými částmi Slovany a Koterov.

Připomeňme si, co vzbudilo takovou nevoli. Text na jednom ze tří železných listů, kde se mj. píše, že „… republice vládne Fialova pětikoalice. Rapidně se zhoršuje život obyčejných lidí, ceny všeho vylétly rapidně nahoru. Je druhý rok války mezi Ruskem a Ukrajinou, podporovanou EU, NATO a Amerikou. Celosvětově je tendence elit zmanipulovat lidi ke svému prospěchu. Lež jako způsob života nahradila PRAVDU. Nezapomeňte, zrodili jste se ke svobodě...“ Na dalším listu byl seznam mecenášů a na třetím je Desatero.