A to Němci ještě zvýšili minimální hodinovou mzdu, která je nyní kolem 15 eur. Upozorňuji, že jde o minimální, kterou mají profese typu prodavač, uklízeč nebo skladník. U jiných samozřejmě je částka vyšší, 25 eur není nic mimořádného.

Máslíčko a sýrečky

Začněme u másla. Tam je cena dlouhodobě standardní kolem dvou eur. Ani to irské nešlo nahoru, najdete je mezi třemi a čtyřmi eury. Při současném kurzu cca 23 korun za euro je to jistě cenová láce, neb jiné, takzvaně lepší máslo na běžném trhu není.

Sýry si dál drží svoji cenu, roztíratelných, ve formě našich oblíbených trojúhelníků, není v Německu mnoho, tam se dává přednost těm v plastové „vaničce“. K dostání jsou samozřejmě i lepší tvrdé sýry, nejen německé, ale také švýcarské, francouzské či italské nebo nově i španělské. Za ceny pro nás neuvěřitelné – i kolem stokoruny. A to je alespoň 150 nebo 200 gramů, ne u nás už oblíbených 75 gramů, které zdánlivě imitují obligátních „deset deka“.

Téměř pro Čechy cenová katastrofa je u jogurtů a ochuceného tvarohu, což je sice hlavně pro děti, ale i ti starší si rádi smlsnou na výrobku, kde je evidentně méně cukru. A tak vidíte balení po čtyřech kelímcích za akční cenu 14 korun (tedy 3,50 korun za kus!). U nás beze studu 35 i víc. Značka Ehrmann je známá i u nás. V Německu je to ovocný krémový tvaroh za pár švestek. U nás – oči pro pláč. O nabídce nemluvě, výběr snad desítek příchutí, třeba i zelený jogurt s příchutí pistácií. To se u nás absolutně nevidí. Máme asi jiné chutě…

Klobásový horor

V první řadě nás zaujalo balení krakovských klobás. Podle názvu polské. A skutečně, vyrobeno v Polsku. Ještě před pár lety naprosto nemožné. Cenově žádný „hit“, ale pro nás přesto neskutečně levné – čtyři eura. A obsah masa? Raději se díváme vícekrát – je to tak – 95 procent vepřového.

A další šok – mega balení durynských bílých klobás po deseti kusech za fantastickou cenu necelých 7 euro. V průměru tedy zhruba 15 korun kus. Opečené na trzích v Česku – 80, ale třeba i 120 korun! Totální navýšení této silné bílé klobásy, která je ideální na gril. Pozor – nezaměňovat s podobnou bavorskou, která je ale určena jen pro ohřívání v horké vodě!

Další šok jsou grilovací tyčinky, které jsou à la Germany, tedy pořádně silné. V party balení vždy jeden pár, čtyři druhy, takže celkem osm kusů za necelých 250 korun. V balení máte kousky s čili nebo pepřem či hořčicí. U nás balení po čtyřech kusech jednodruhové, váhově menší, okolo stovky.

Kdo z náboženských nebo jiných důvodů nepožívá vepřové, v nabídce jsou grilovací klobásy z kuřecího masa. U nás zatím moc neznámé. Obsah masa kolem 80 procent.

…a jdeme dál

Zelenina je tradičně místní, německá. Salátové okurky kolem dvaceti korun, ale jen se do nich zakousnout, nikoliv jako mnohdy u nás měkké, nažloutlé a už „v akci posledního tažení“ za deset korun, čímž by pohrdl každý normální králík.

Třešně, co si každý nabere, co hrdlo ráčí. Prostě – na váhu. Německé, drahé, ale vždyť už i u nás trhovci prodávají ty maďarské deset deka za 30 korun. Kvalita v Aldi neměřitelná. Nejsou namačkané a už vůbec ne nahnilé. U nás? Pravý opak. Vyhodíte z nich polovinu!

Ceny pracích prášků vzhledem k energetickým a hlavně surovinovým nákladům stouply po celé Evropě. Ale vesměs o pár procent. U nás je to násobně. Příjemně vonící aviváž litr jedno euro. Obdobné u nás, ale za 80 i 90 korun.

Limonády, minerálky, vody. Vše za pakatel, stejně jako plechovková piva z velkých německých pivovarů.

Mléčné kakaové nápoje s pořádnou náloží smetany. Nikoliv odstředěné mléko. Stejně jako u sýrů, kde není sušené odtučněné znovuobnovené mléko, jako je to v českém případě.

A tak můžeme procházet regály do nekonečna. Častými návštěvníky jsou tady i Češi. Čechy rovněž najdete i u pokladen a jinde také v obslužném personálu coby barmani nebo další personál. Bez nich by bylo saské pohraničí ještě více vylidněné, než dnes.

V Sasku není lehko, jak by se zdálo…

Prodejna ALDI není v takovém zájmu kupujících, jak bychom očekávali. I tady je koupěschopnost obyvatel, zvláště důchodců, omezena. Rádi tak vybírají akční slevy, ostatně, stejně je tomu i u nás. Velké parkoviště je většinou poloprázdné anebo ještě častěji je tu jen pár aut, a z toho ještě několik z Čech. Cenová válka v Německu mezi řetězci také vypukla, ale nejde tady jen kupodivu o ceny, ale i o další, novou nabídku jiných produktů, které třeba Penny nebo Lidl či Norma nemají. Dá se tu tedy nakoupit překvapivě levně a dobře.

Je otázkou, kdy se tu objeví i české výrobky. Poláci prorazili německou nedůvěřivost a preference lokálních výrobců.

Ceny potravin a nápojů v Sasku. Foto: Václav Fiala