Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se rozhodl vydat ruského hackera Nikulina do Spojených států amerických, i když o jeho vydání usilovalo i Rusko. Stalo se to proti vůli prezidenta i jeho okolí. A byl to zřejmě jeden z více důvodů, proč se Pelikán rozhodl nepokračovat už jako ministr. Rozumíte jeho pohnutkám k odchodu z politiky?
Ministr Pelikán odchází z funkce z důvodů politických, nikoli odborných, nebo proto, že by ho práce v úřadu neuspokojovala. Pokud jde o vydání ruského hackera Nikulina, bylo to samozřejmě veskrze politické rozhodnutí. Soud jen řekne, že je možné ho vydat, že nevidí žádnou překážku. A o tom, kam se bude vydávat, rozhoduje ministr spravedlnosti. A Robert Pelikán se přiklonil na stranu Spojených států amerických, podle mého názoru proti vůli nejen prezidenta, ale skoro bych řekl, že i proti vůli Andreje Babiše, a to vedlo k tomu, že v budoucí vládní konstelaci místo nemá, protože si lze představit, že by pan prezident dělal obstrukce s jeho jmenováním do funkce ministra.
Pelikán uvedl, že o zadržení ruského hackera Nikulina požádaly české úřady Spojené státy americké, i o jeho vydání ze závažného důvodu. Rusko také začalo žádat o jeho vydání, ale kvůli bagatelnějšímu, navíc několik let starému trestnému činu. Jak byste se na jeho místě rozhodl vy?
Nejsem na jeho místě. Jednání Ruska chápu tak, že Rusové chtěli, aby Nikulin byl vydán do země, jejímž občanem je. Tak by postupovaly všechny země. I Američané chtějí, aby jejich občané byli vydáni do jejich státu. To je normální. Ale pokud by šlo o závažnost trestného činu, souhlasím s tím, že ve vztahu ke Spojeným státům americkým byla závažnost činu větší, takže myslím si, že rozhodnutí ze strany ministra Pelikána bylo asi přiměřené.
A připadá vám adekvátní, že se prezident a jeho okolí snažili ovlivnit rozhodnutí ministra spravedlnosti v této věci?
Musím říci, že ministra spravedlnosti ovlivňovali všichni. Všichni ti Kalouskové, Bělobrádkové se vyjadřovali, že ten člověk má být vydán do Spojených států amerických, že Američané na to mají právo, všichni se zaklínali a bili v prsa. Buď řekneme, že se k tomu nikdo neměl vyjadřovat, ale když už se vyjadřovali předsedové tzv. demokratických stran, tak to právo měl i prezident. Prostě se vyjádřil a pak respektoval výsledek. Nemůže do konečného rozhodnutí zasahovat, tečka, konec, nemá cenu se o tom bavit. Z pohledu prezidenta.
Není rozdíl mezi tím, když předsedové opozičních politických stran vyjádří veřejně svůj názor, a mezi tím, když prezident a jeho lidé z Hradu neveřejně lobbují u ministra vlády, o jejímž jmenování bude prezident rozhodovat? Kdyby o těch tlacích Robert Pelikán nemluvil, veřejnost by se o nich ani nedozvěděla.
Prezident nemohl ovlivnit rozhodování ministra, mohl říci jen svůj názor, stejně jako to nemohli ovlivnit jiní politici, Kalouskové a Bělobrádkové, kteří Pelikánovi radili, nabádali ho a klepali mu na rameno. Takže je to jedna jedna. Já to nechci pískat. Odpovědnost prostě nese ministr, to mu nikdo nevezme. To, jestli to bylo správné, nebo nesprávné rozhodnutí, posoudí jednak výsledek jednání soudu ve Spojených státech a jednak vývoj.
Víme, že v minulosti byl ministr spravedlnosti Robert Pelikán kritizován za to, že naopak zase Američanům nevydal libanonského agenta Alího Fajáda, když také žádaly jeho vydání, a vyměnil jej do Libanonu za pět unesených Čechů. I když jim tak s pomocí svého bratra zachránil nejspíš život, byl za své rozhodnutí rovněž kritizován. Ale USA tehdy sice vyjádřily nespokojenost, ale nevyhrožovaly zhoršením vzájemných vztahů jako nyní Ruská federace. Je vidět, že všem se člověk nikdy nezavděčí.
Přesně tak. Nejde vyhovět vždycky všem.
Politická situace se od podzimních sněmovních voleb příliš nevyjasnila, ani po několika měsících nemá Česká republika vládu s důvěrou. Jednání hnutí ANO se sociální demokracií zkrachovala. Čekal jste to?
Tím, kdo doplatil na krach těchto jednání, nejsou jen tyto strany, ANO a ČSSD, ale především veřejnost a občané České republiky. Ve svém okolí vidím totální zklamání z politiky a totální nedůvěru v politiku jako takovou. Spousta lidí mi říká, že už volit nepůjde, že se na to prostě vykašlou. Když někdo bere takové nehorázné peníze a není schopen se domluvit, politické strany se jen vzájemně vydírají, tak to nemá vůbec cenu. Pokud jde o ČSSD, já její krok považuji za chybu.
Proč?
S hnutím ANO se sociální demokraté shodli ze sta nebo devadesáti devíti procent na programu. A to znamená, že se shodli na tom, co budou dělat pro lidi, pro občany, pro Českou republiku. Neshodli se v jedné jediné věci, a to je pozice ministra vnitra. Ale pozice ministerská je pozice mocenská, a to občany nezajímá. Jim je ukradené, jestli tam bude Hamáček, nebo Zimola, ale zajímá je především program. Takže je zřejmé, že ČSSD nadřadila mocenské zájmy nad zájmy veřejnosti. Bohužel nevím, jak to chce vysvětlovat. Odmítnout pět křesel, když mají tak málo poslanců, považuji za chybu. To už nikdy nedostanou. Nadřadili moc nad zájmy.
To je stejný argument, jaký uvádí Andrej Babiš. Když pomineme, že koaliční vláda není jen o přepočtech poslanců na ministerská křesla, vzpomeňme třeba zastoupení Zelených ve vládě Mirka Topolánka, nejde přece jen o post ministra vnitra pro nic za nic. Jde o to, že premiér v demisi Andrej Babiš je trestně stíhaný, což sociálním demokratům vadí a byli ochotni to tolerovat jen v případě, když nebude mít jeho hnutí v kompetenci Ministerstvo vnitra nebo financí, kde nejvíc hrozí Babišův střet zájmů. Nemá to logiku?
Myslím, že se Zimola a Hamáček potili hrůzou, že jim hnutí ANO ten post ministra vnitra dá, protože by je křídlo vedené předsedou Senátu Milanem Štěchem smetlo. Všichni senátoři jsou proti spolupráci s ANO stejně jako exministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, který řekl, že se budil hrůzou ze sna, že budou s ANO ve vládě. Myslím, že ani kdyby jim ANO dalo Ministerstvo vnitra, tak by spolupráce neprošla. Ale pak by musel padnout Zimola i Hamáček, kteří to vyjednali. Jim se k udržení jejich pozic hodilo, aby to raději odtroubili a svedli to na jedno ministerské křeslo. Jsem přesvědčen o tom, že boj dobojován není, ta strana je čísnutá, jsou tam lidi, kteří mluví úplné šílenosti jako například nový místopředseda Jaroslav Foldyna, který říká, že je mají volit prodavačky z Lidlu a zámečníci. To přece nemůže myslet vážně. Já jsem se domníval, že voliči ČSSD jsou střední vrstvy, učitelé, státní úředníci, bankovní úředníci. Ale když je hází přes palubu, půjdou jinam.
Co říkáte tomu, že prezident Miloš Zeman poradil Andreji Babišovi po krachu jednání s ČSSD, aby jednal o vládě s komunisty a SPD?
Prezident nemá rád ČSSD, dokonce říkal, že by neměli brát žádnou ministerskou funkci ve vládě. To, že by tlačil Babiše k dalšímu jednání s ČSSD, nebo dokonce k tomu, aby Babiš nebyl ve vládě a byly tam jiné parlamentní strany, a jiné absurdity, nemohl od prezidenta nikdo očekávat. A není divu, že tlačí Babiše do jednání s komunisty a SPD, protože situace už není příjemná nejen pro veřejnost, ale ani pro prezidenta. Pět měsíců se čeká na vládu s důvěrou, a ona nepřichází. Ale není to chyba jen Andreje Babiše, jak se tady omílá, to je zablokování se strany těch Kalousků, Zaorálků, kteří říkají „nikdy, nikdy, nikdy“, ale neschopný je Babiš, protože nemá koaliční potenciál. Oni nejsou ochotni říci, za jakých podmínek by do vlády šli.
Oni říkají, za jakých podmínek by byli ochotni vyjednávat s hnutím ANO: aby premiérem nebyla trestně stíhaná osoba. Není tou pověstnou žábou na prameni Andrej Babiš kvůli trestnímu stíhání? Kdyby hnutí ANO nabídlo do vedení kabinetu někoho jiného, situace by se úplně odblokovala. Je řada stran, které deklarovaly, že by pak byly ochotny jednat. Například sociální demokraté, lidovci, Starostové a nezávislí.
Pak by se strhl mocenský zápas o ministra vnitra, o ministra spravedlnosti, financí, o tyhle funkce by ANO přišlo. Navíc ANO bez Andreje Babiše není ANO. Pokud někdo říká, ať odstoupí Babiš, tak volá po totálním rozkladu ANO. Myslíte, že lidé, kteří volili ANO, budou volit pana Bělobrádka? Když jsem slyšel jeho šílený nápad na menšinovou vládu tzv. demokratických stran, šel jsem koupit teploměr a pošlu mu ho do Sněmovny, aby si změřil teplotu, jestli nejde o tropické šílenství. Protože přijít s takovým blábolem, že se všechny strany spojí do menšinové vlády a hnutí ANO je podpoří za to, že jim podpoří některé návrhy, to nevymyslí ani žáček v páté třídě. A toho jsme svědky v tomto případě.
Ale menšinová vláda za podporu programových bodů přece není původní nápad pana Bělobrádka. On jen obrátil naruby to, co po ostatních parlamentních stranách žádal Andrej Babiš. Chtěl, aby za to, že návrhy ostatních stran zakomponuje do vládního programu, nechaly vládnout menšinový kabinet ANO. A pak je kritizoval, že na to, co nazýváte tropickým šílenstvím, nechtějí přistoupit. Není to vlastně v podstatě stejné?
Ne. To je velký rozdíl. Pan Bělobrádek je štěkající psík, který mluví bez souhlasu ČSSD, ODS, Starostů, TOP 09 a hlavně Pirátů. Já tvrdím, že by tyhle strany nikdy nešly spolu. Víte, co by se strhlo? Vážně myslíte, že by ČSSD šla do vlády, kde by většinu měla ODS a prvním místopředsedou by byl lidovec? To by byla politická sebevražda. Bělobrádek mluvil za všechny, aniž by se jich ptal.
Já samozřejmě motivy pana Bělobrádka neznám. Ale možná to je trochu provokace, aby šéf lidovců ukázal, že Babišovy požadavky i kritika ostatních stran jsou absurdní.
Pokud jde do politiky někdo proto, aby tam dělal provokace a legrácky, tak ať tam raději nechodí. Domníval jsem se, že politika je vážná věc. Pan Bělobrádek zastupuje asi sedm poslanců, lidovců, a mluvil za zbytek tzv. demokratické opozice, ten přívlastek demokratická si dali sami. Mluvil jménem Pirátů, aniž by se jich ptal, jménem ČSSD, aniž by se jich ptal, ODS to dokonce označila za nesmysl, Piráti s tím nesouhlasí, ale Bělobrádek jim ukradl ty hlasy, stal se mluvčím celé tzv. demokratické opozice a v tom je ta šílenost. Jako by měl osmdesát pět poslanců. Ale nemá nic. To je bublina. Takže bych to nesrovnával. Babiš má víc než třetinu Sněmovny a se dvěma partnery dá dohromady většinovou vládu. To Bělobrádek nemůže říci. Ale takhle karty rozdali voliči. To pořád budeme chodit volit? Do takových konců to chtějí dohnat? Lidi jim to spočítají. Já tvrdím, že se žádný lidovec, žádný Starosta, žádný TOP 09 v příštím volebním období do Sněmovny nedostane.
Pokud vznikne vláda ANO díky podpoře KSČM a SPD, nebude to jen de jure potvrzení stavu, který ve Sněmovně existuje a funguje de facto už od podzimních sněmovních voleb?
Za prvé by to bylo podle Ústavy, vláda by byla většinová a skončily by úvahy, jestli Babiš může konat nebo ne, jmenovat nebo ne. Ten spor bude vyřešen.
Ale nevzniknou spory nové? Například uvnitř hnutí ANO, kde má řada členů, poslanců, a dokonce i ministrů velký problém se spoluprací s okamurovci?
Bude to mít důsledky, protože celé ANO není pro spolupráci s SPD. Vím, že tam budou odstředivé tendence, z toho má Babiš zakaboněné obočí. Může být premiérem většinové vlády, ale současně by si do svého hnízda zasel pochyby, jestli Okamura a jeho skvadra azura jsou těmi pravými spolupracovníky. A pro mnoho členů ANO to správné nebude. Proto je tento krok současně ze strany prezidenta osten vystavený Babišovi.
Nezkazí tato spolupráce s SPD image Andreji Babišovi a tím i České republice v Bruselu, kde se Babiš snaží získat prestiž a vliv?
Ten, kdo bude po tomto kroku skutečným pánem a vládcem v České republice, je Miloš Zeman, protože vláda bude dělat, co on bude chtít. Protože on bude tím, kdo bude ovlivňovat kroky Okamury. Ten ho bude poslouchat na slovo, protože nemá jinou možnost než se přes Hrad legalizovat. Nakonec to dokázal i Babiš, když prohlásil před schůzkou s prezidentem, že cokoli mu Miloš Zeman doporučí, tak udělá. Takže on už se vydal sám prezidentovi. A předseda komunistů Vojtěch Filip dlouhodobě usiluje o spolupráci s Hradem. Takže politickým vítězem a pánem v České republice je Miloš Zeman. Čili bychom pokročili k jakémusi prezidentskému systému. Je to splnění velkého snu Miloše Zemana. A demokratická opozice může nanejvýš poštěkávat v koutě. Tím skončila.
Ale nebudou sílit veřejné protesty a demonstrace?
To je možné. Ale nemohou nic změnit. Pokud by měly demonstrace měnit rozložení sil, tak zrušme volby. Protesty patří k demokracii, ale nemělo by se stát, aby se na Václaváku rozhodovalo o tom, kdo bude premiérem. Ve Francii jsou stávky každý měsíc, zasahuje tam policie, ale nikdo nezpochybňuje Macrona.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová