Stát delší dobu skladoval větší rezervy obilí, než které potřeboval. V roce 2013 se proto Agrofertem vlastněná společnost Navos z Kroměříže se správou rezerv dohodla na takzvané rotaci přebytečných 271 tisíc tun obilí. Odůvodnění znělo tak, že by správa rezerv neměla na ochraňování takového kvanta obilných komodit peníze. Standardní rotace probíhá v praxi tak, že takzvaný ochraňovatel, v tomto případě Navos, odebere za určitou cenu ochraňované zboží a zaplatí za něj správě dohodnutou cenu. Obilí pak udá na trhu a v dohodnutém čase jej zase do sýpek, ve kterých se skladují státní rezervy, vrátí. Správa pak za nové obilí dodavateli vulgo ochraňovateli zaplatí stejnou, tedy dohodnutou cenu. Kouzlo spočívá ve velkém čarování s cenami. Jiná cena obilí je na trhu, když je ho nedostatek, jiná, když je krátce po žních. A toho Babišova firma náležitě využila.

Rotační (odkupní) cena se ve zmiňovaném případě prodeje 271 tisíc tun podle druhu obilí pohybovala v rozpětí od 2 tisíc 400 korun za tunu (pšenice krmná, ječmen krmný) do 3 tisíc sto za tunu (pšenice potravinářská). Cena nebyla pro rezervy výhodná, kdyby obilí regulérně prodala přes centrální adresu, získala by výrazně více. Tržní cena obilí se totiž v inkriminované době pohybovala kolem 5 tisíc korun. Takový obchod byl naopak nadmíru výhodný pro firmu Navos. Se zbožím, které nebylo její, mohla spekulovat na burze a výrazně překročit pořizovací cenu.

Navos měl v reálném čase sýpky zase naplnit, což se ale podle dostupných informací nestalo. Správa rezerv proto v září roku 2013 vyzvala ředitele Navosu Vlastislava Mudráka, aby firma v rámci rotace 271 tisíc obilí vrátila. „V návaznosti na smlouvu o ochraňování bylo ke dni 31. 7. 2013 na základě plnění jednotlivých smluv a cenových dohod z vaší strany celkem vyskladněno 271 592,023 tun rotačních zásob obilovin,“ stojí v dopise Mudrákovi. A v listu také stojí, že to samé množství má tedy Navos do rezerv zpět dodat.

Správa státních hmotných rezerv je dnes v informování o této transakci velmi skoupá, podle dostupných zjištění týdeníku Euro Navos naplnil do sýpek jen necelých 45 tisíc tun. K poměrně zajímavé situaci pak došlo v listopadu roku 2014. Předseda hmotných rezerv Pavel Švagr uzavřel v tichosti s ředitelem Navosu Mudrákem a zástupcem místopředsedy představenstva Agrofertu Josefem Mrázem „smlouvu o jiných závazcích II“, která fatálně změnila podmínky vracení obilí. Správa smlouvy o kontraktech standardně zveřejňuje na svých webových stránkách, ale zrovna tato na nich vyvěšena není.