Vyšla o něm kniha, kde už se v názvu Miroslav Šlouf, démon je, vyžívá v ironii. Bývalý šéf poradců premiéra Miloše Zemana a člen Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) má o kampani před přímou volbou prezidenta jasnou představu. Až budou kandidáti jasní, měli by podepsat memorandum, v němž se zaručí, že se vzdávají možnosti inzerovat na bigboardech, billboardech a tak dále. Bude to podle něj kontrolovatelné a ušetří se tak miliardy.

• TÉMA: Přímá volba prezidenta

Novinářům volné ruce

Ohledně prostoru v médiích pro jednotlivé kandidáty má také jasné stanovisko. „Nechal bych vám novinářům volnou ruku v tom, o kom se bude psát a jak. Když pro vás bude kandidát zajímavý, tak s ním dělejte rozhovor třeba každý den. Když ne, tak se na něj vykašlete. Nejdůležitější jsou veřejnoprávní televize a rozhlas a tam, ať myšlenky pronikají do éteru plnou silou. Když se na to nebudu chtít dívat, vypnu televizi,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz s tím, že největší problém budou mít ti kandidáti, co své myšlenky šifrují úřednickým slangem.

„I když mám Vaška Moravce rád, tak jsem nedávno jeho debatu vypnul. Šlo bohužel o právo a legislativu. Debatéři si nerozuměli mezi sebou, a když jsem jim nerozuměl já, co v tom žije půl života, tak mě to přestalo bavit. U prezidentské volby budou podle mě vyhrávat kandidáti, co jim lidé budou rozumět. Svými myšlenkami, jejich seřazením, argumenty a nemusí u toho používat jediné cizí slovo,“ doplňuje.

Babiš je podvodník

Často neprůhledné financování politických stran by řešil nezávislým orgánem sídlícím přímo v parlamentu. „My finance zveřejňujeme. Každý rok je to ve finanční zprávě, která se naprosto zdokladovaná dává do parlamentu. Nicméně i další politické strany se hlásí se svými příjmy a výdaji. Navíc jsem pro, aby to nebylo jednou za rok, ale dělalo se to kvartálně. Nicméně by měl v parlamentu existovat nezávislý orgán, co to dokáže posoudit a říct, že tohle se dá orgánům činným v trestním řízení, protože tam tuší nějakou bejkárnu,“ říká Šlouf.

Právě on byl dost nevybíravě osočen podnikatelem Andrejem Babišem. „S Babišem, jenž mě obvinil, že jsem po něm chtěl za Unipetrol čtyřicet milionů, a že mě poslal do prdele, bych si za stůl nesedl. To si budu pamatovat až do smrti. Od toho podvodníka a zloděje bych ani nic nechtěl, protože dvakrát vládu této země podvedl a nesplnil to, co řekl a podepsal. S takovými lidmi jednat nemusím. Pan Babiš mě může žalovat. On to samozřejmě neudělá, protože by snížil své politické ambice,“ doplňuje.

 „Jsou novináři, s nimiž se nestýkám, jimž bych přeneseně nedal. Mezi ně patří Sabina Slonková, Jiří Kubík, Erik Tabery a pár dalších. Respektu vůbec, to je tabu,“ vysvětluje ParlamentnímListům.cz. Ostatně první dva jmenovaní sepsali knihu Tíha olova o nikdy soudně nestíhané snaze o diskreditaci Petry Buzkové. Ostatně ani jí nemůže Šlouf přijít na jméno: „Byla ministryní školství ve Špidlově vládě. To ona rozbila například státní maturity. Vždyť si to zjistěte. A teď všechny vlády složitě hledají cestu, jak se vrátit do doby před jejím ministrováním.“

• Politika a společnost JINÝMA OČIMA

Kmenta rád slivovičku

V zasedačce své firmy Slávia Consulting má nespočet figurek vodníků. Lidé mu je nosí z legrace. V kódované řeči kmotra Františka Mrázka měl totiž Miroslav Šlouf přezdívku Vodník. S úsměvem vzpomíná na návštěvy autora knihy Kmotr Mrázek a novináře Jaroslava Kmenty takto: „V době, kdy začala aféra s odposlechy Mrázka, mi volal Jaroslav Kmenta. Říká, pane Šloufe, víte, že jste v odposleších Františka Mrázka. Já na něj, víte, pane redaktore, divil bych se, kdybych tam nebyl. A začali jsme si povídat. Párkrát sem přišel, udělal pár článků, nějaké rozhovory a tak dál. Nebyl mi nesympatický. Měl rád slivovici, já mohl nabídnout moc dobrou. Udělali jsme poslední rozhovor. Pak napsal v MF Dnes komentářový sloupek. Tím se vytahuju dodnes. Bylo v něm napsáno, že se v malé kanceláři u Šloufa v samém centru Prahy scházejí bývalí i současní ministři, sportovci a umělci. Došel k názoru, jak i napsal, že kromě Hradu, parlamentu a vlády je čtvrté mocenské centrum v Praze ve Školské ulici. Pobavilo mě to. Pak mi volá jiný novinář, jestli mi v byznysu nevadí, že se o mně tak píše. Odvětil jsem mu, že naopak, že jsem zdvojnásobil ceny.“