Každá rodina, která se nově přistěhuje, neřeší jen bydlení a finanční zajištění, ale také povinnou docházku dětí do školy. Masivní migrace nejen z jiných států, ale i v rámci republiky – například kvůli bezdoplatkovým zónám, citelně zasahuje zejména základní školy, které musejí zápis nových žáků řešit mnohokrát v rámci již probíhajícího školního roku. Situace bývá o to horší, že jde mnohdy o rodiny s negramotnými dětmi, jejichž vzdělávání zaostalo. Je těžké je zařadit do správného ročníku, aniž nevybočují věkem. Nesnáze jsou především se školáky vracejícími se z Anglie.

Třináctiletý puberťák mezi osmileté holčičky?

„Zažila jsem u nás největší vlnu před dvěma lety, kdy se sem někteří vraceli z Anglie, odkud je po oznámení Brexitu vystěhovávali. Šlo o rodiny i celé klany, které přicházely prakticky každým dnem. Problém byl, že tyto děti neuměly vůbec nic. Nejenže neuměly česky, protože se narodily už v Anglii, ale byly celkově negramotné. Ve Velké Británii do školy nedocházely, maximálně do jakýchsi kostelních, církevních škol, kde se příliš nenaučily,“ popsala ředitelka 7. základní školy v Mostě Libuše Hrdinová.

Nastává komplikace, do jakého ročníku takové ratolesti zařadit. „Věkem by patřily do vyšších ročníků, ale znalostmi ještě na první stupeň. To je překážka, a velká. Řešila jsem ji s Ministerstvem školství i s mosteckou náměstkyní primátora pro oblast školství Markétou Starou, která se této tematice spolu se mnou opravdu intenzivně věnovala,“ zmiňuje ředitelka.

Úroveň vzdělání není u přistěhovalců jediný háček. „Vždy je těžké zařadit dítě, které v raném věku odešlo do ciziny – nejčastěji tedy Anglie –, do příslušného ročníku, protože je to v podstatě cizinec, který má větší či menší problém komunikovat česky. Na rozdíl od skutečného cizince se na tohoto žáka neposkytují žádná podpůrná opatření,“ vyzdvihla náměstkyně Stará zásadní zádrhel, který ztěžuje vzdělávání takového žáka oproti „běžným“ azylantům.