Exekutoři se netají názorem, že jde jen o snahu přiškrtit nejméně populární skupinu právníků a získat politické body. „Ale vymahatelnost práva dostane na zadek,“ varovala prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.

Ministr Robert Pelikán je slepý a hluchý

Podle prezidentky Exekutorské komory Ministerstvo spravedlnosti hodlá snížit odměny a náhrady náležející soudním exekutorům o jednu až dvě třetiny, i když komora už delší dobu upozorňuje na to, že dramaticky klesá vymahatelnost u zahájených exekucí a raketově rostou náklady exekutorů. Ministr spravedlnosti totiž navrhuje snížit exekuční tarif o jednu třetinu a minimální odměny z tří tisíc na dva tisíce korun. Odvolává se při tom na analýzu příjmů exekutorů, která podle komory vychází z nereálných čísel. „Vůbec to neodpovídá skutečnosti. Navíc náklady na provoz exekutorských úřadů dramaticky rostou, za více než šedesát procent pohledávek nedostáváme kvůli mnohačetným exekucím zaplaceno“, upozornila Fučíková. Už dnes proto není o funkci exekutora zájem, dvacet úřadů je neobsazeno. Prezidentka vyjádřila obavu, že se situace vrátí před rok 2001, kdy se vymahatelnost pohledávek pohybovala jen kolem dvou procent. V současné době je v běhu 4,5 milionů exekucí vedených proti téměř 880 tisícům lidí, kteří dluží přes tři sta miliard korun. Ale od politiků a státu se jim dostává větší ochrany než věřitelům. „K našim argumentům je ministr slepý a hluchý,“ dodala.

Návrh na snížení odměn exekutorů je likvidační

Člen prezídia Exekutorské komory Petr Polanský prohlásil, že návrh Ministerstva spravedlnosti je likvidační, protože dramaticky rostou nejen náklady, ale i agenda exekutorů. Zaplaceno dostanou jen v případě úspěšné exekuce, ale zhruba 75 procent exekucí je dnes nevymahatelných. „Když exekutor pohledávku nevymůže, pracuje nejen zadarmo, ale se ztrátou,“ zdůraznil Polanský.

Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy je nutné v právním státě garantovat dodržování práva a vymáhat splnění povinnosti. „Vztah věřitele, dlužníka, soudce a exekutora musí být vyvážený,“ řekl.

Na stranu exekutorů se postavil i předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, který byl v době, kdy byla ustavena Exekutorská komora, ministrem spravedlnosti. Poukázal na nevyřešený stav mezi exekučním a insolvenčním řízením, především na střet z hlediska odměn exekutorů. Kritizoval kontroverzní výklad rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upírá odměnu exekutorům v případech, kdy se přihlásí do insolvenčního řízení.