Exekutoři se netají názorem, že jde jen o snahu přiškrtit nejméně populární skupinu právníků a získat politické body. „Ale vymahatelnost práva dostane na zadek,“ varovala prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková.

Ministr Robert Pelikán je slepý a hluchý

Podle prezidentky Exekutorské komory Ministerstvo spravedlnosti hodlá snížit odměny a náhrady náležející soudním exekutorům o jednu až dvě třetiny, i když komora už delší dobu upozorňuje na to, že dramaticky klesá vymahatelnost u zahájených exekucí a raketově rostou náklady exekutorů. Ministr spravedlnosti totiž navrhuje snížit exekuční tarif o jednu třetinu a minimální odměny z tří tisíc na dva tisíce korun. Odvolává se při tom na analýzu příjmů exekutorů, která podle komory vychází z nereálných čísel. „Vůbec to neodpovídá skutečnosti. Navíc náklady na provoz exekutorských úřadů dramaticky rostou, za více než šedesát procent pohledávek nedostáváme kvůli mnohačetným exekucím zaplaceno“, upozornila Fučíková. Už dnes proto není o funkci exekutora zájem, dvacet úřadů je neobsazeno. Prezidentka vyjádřila obavu, že se situace vrátí před rok 2001, kdy se vymahatelnost pohledávek pohybovala jen kolem dvou procent. V současné době je v běhu 4,5 milionů exekucí vedených proti téměř 880 tisícům lidí, kteří dluží přes tři sta miliard korun. Ale od politiků a státu se jim dostává větší ochrany než věřitelům. „K našim argumentům je ministr slepý a hluchý,“ dodala.

Návrh na snížení odměn exekutorů je likvidační

Člen prezídia Exekutorské komory Petr Polanský prohlásil, že návrh Ministerstva spravedlnosti je likvidační, protože dramaticky rostou nejen náklady, ale i agenda exekutorů. Zaplaceno dostanou jen v případě úspěšné exekuce, ale zhruba 75 procent exekucí je dnes nevymahatelných. „Když exekutor pohledávku nevymůže, pracuje nejen zadarmo, ale se ztrátou,“ zdůraznil Polanský.

Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy je nutné v právním státě garantovat dodržování práva a vymáhat splnění povinnosti. „Vztah věřitele, dlužníka, soudce a exekutora musí být vyvážený,“ řekl.

Na stranu exekutorů se postavil i předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, který byl v době, kdy byla ustavena Exekutorská komora, ministrem spravedlnosti. Poukázal na nevyřešený stav mezi exekučním a insolvenčním řízením, především na střet z hlediska odměn exekutorů. Kritizoval kontroverzní výklad rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upírá odměnu exekutorům v případech, kdy se přihlásí do insolvenčního řízení.

Prezidentka Soudcovské unie: Lidi nezajímá, jak jsou exekutoři odměňováni, ale jestli pracují dobře

Prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová potvrdila, že ohlášené záměry Ministerstva spravedlnosti mohou vést k tomu, že exekutoři nebudou moci vykonávat svoji činnost nezávisle. Přiznala, že ji „štve“ čas a energie, které musí věnovat otázce odměn na úkor řešení jiných důležitých problémů, a připomněla, že podobnou dlouhodobou diskusi vedli kolem svých platů i soudci. „Lidi nezajímá, jak jste odměňováni, ale zda pracujete dobře,“ konstatovala Daniela Zemanová.

Politiky zastupoval na sympoziu poslanec Úsvitu – Národní koalice Marek Černoch. Připomněl některé praktiky exekutorů, kteří podle něj nerespektovali při vymáhání pohledávek lidská práva dlužníků. Funkční je podle něj systém státních exekutorů, kteří by měli stálý plat a jejich odměny za vymoženou částku by byly zastropovány. „Dluhy se musí platit, ale nesmí to lidem ničit život, východisko je v zestátnění exekutorů,“ sdělil účastníkům sympozia Marek Černoch.

Zatočíme s exekutory

Další právník, Vladimír Plašil, uvedl, že před každými volbami se napříč politickými stranami vine jako červená niť postoj, který charakterizoval jako větu „Zatočíme s exekutory“. „Stále se prezentuje, že tato profese je něco nemravného, přitom v řadách exekutorů je řada bývalých advokátů, soudců, dokonce jeden bývalý předseda krajského soudu nebo exnáměstek ministra spravedlnosti. Naše odborná zkouška je vysoce náročná, uchazeč o funkci exekutora je zkoušen ze všech oborů práva,“ argumentoval proti veřejnému mínění, které této profesi není příliš nakloněno. A také připomněl, že před přijetím exekutorského řádu v roce 2001 nebyl stát schopen zajistit vymahatelnost práva. Proto nejen v České republice, ale i v mnoha zemích na světě včetně Evropy existuje privátní exekuční služba.

Nerušme exekutorské úřady, soudy by zkolabovaly, varuje soudce Nejvyššího soudu

O ekonomické udržitelnosti exekučního úřadu z pohledu soudce hovořil na sympoziu soudce Nejvyššího soudu Zbyněk Poledne. „I já vím, že dochází k odchodu exekutorů, že už dál nemohou. Jsou dvě možnosti: buď ponecháme exekutorské úřady, nebo je zrušíme,“ prohlásil. Ale varuje, že kdyby přešla agenda z exekutorských úřadů na soudy, soudy by zkolabovaly, i kdyby tento proces trval dva až tři roky.

Bývalá ministryně spravedlnosti, advokátka Daniela Kovářová srovnala situaci i odměňování v různých právních profesích – u soudců, advokátů, státních zástupců, notářů a exekutorů. Podle její soukromé analýzy jsou nejsvobodnější advokáti, protože mohou působit na území celé republiky, mohou si na rozdíl od jiných právních profesí přivydělat podnikatelskou činností a věnovat se i politice. Nejužší působnost prý mají státní zástupci. Daniela Kovářová dospěla k závěru, že pokud jde o výši odměn, jsou na tom typičtí představitelé profesí přibližně stejně, soudci, notáři, státní zástupci a exekutoři berou od 60 do 90 000 korun, překvapivě je na tom nejhůř typický advokát, jeho příjem je mezi 30 až 50 000 korun. „Samozřejmě ve velkých městech jsou na tom někteří advokáti násobně lépe, ale v malých městech se jim stejně jako exekutorům vede špatně,“ připustila, že existují velké rozdíly i v rámci některých právnických profesí.

Zástupce Ministerstva spravedlnosti: Naší vizí je snížení tarifu

Podle soudního exekutora Stanislava Moláka Ministerstvo spravedlnosti problémy neřeší, ale vyostřuje. Ministr Pelikán očekává zlevnění exekucí a snížení počtu exekutorských úřadů, což podle Moláka povede k ovlivnění nezávislosti exekutorů. Navíc upozornil na skutečnost, že v mnoha zemích je několikanásobně vyšší počet exekutorů než u nás.

Slovo dostal i zástupce Ministerstva spravedlnosti Antonín Stanislav. Potvrdil, že jeho odbor dostal politické zadání udělat analýzu odměn exekutorů. „Naší vizí je snížení tarifu,“ prohlásil. První radikální snížení by mělo začít už od 1. ledna příštího roku.

O postavení dlužníka a věřitele ve sporech a vymahatelnosti práva v tržním prostředí hovořil Jan Plaček z Vysoké školy ekonomické. Odmítl úvahy, že by se bagatelní pohledávky neměly vymáhat, protože náklady jsou příliš vysoké. „Nevím, jestli je takový přístup správný, jestli to nepovede k tomu, aby dlužníci nehradili své závazky, protože vidí, že dlužit je v pořádku,“ zamýšlí se ekonom. Varoval před uvažovanými změnami, aby mohli být do insolvenčního řízení posláni i ti, kteří nejsou schopni splatit alespoň třicet procent svých dluhů. „Pokud odstraníme třicetiprocentní hranici, ekonomický proces a tržní prostředí bude zcela pokřiveno,“ prohlásil. Znamenalo by to podle něj jediné, že chceme preferovat dlužníky před věřiteli.

Věřiteli jsou nejen úvěrové společnosti, ale i obce, podnikatelé nebo rodiče vymáhající výživné na svoje děti

Věřitele zastupoval na sympoziu advokát Pavel Staněk z České asociace věřitelů. Zdůraznil, že věřitelé musí mít zájem na správném, udržitelném a efektivním fungování exekutorů. Současné snahy Ministerstva spravedlnosti o neuvážené upravení tarifů považuje za nešťastné a obává se, zda nebudou likvidační i pro věřitele. Pokud budou totiž exekutoři nuceni vyžadovat zálohy od věřitelů za vymáhání pohledávek, mnozí od jejich vymáhání raději upustí, protože se jim to nevyplatí. Kritizoval také výrok ministra Pelikána, že dobrovolný věřitel má nést riziko nesolventního dlužníka. „Ať nese riziko ten, kdo půjčuje peníze. Ale věřitelem není jen úvěrová společnost, ale nemocnice, obce, podnikatelé nebo rodič vymáhající výživné. To nejsou dobrovolní věřitelé, ti nemohou vznik pohledávky ovlivnit,“ oponuje ministru Pelikánovi. A právě jediným pomocníkem těchto věřitelů jsou podle něj exekutoři. V této souvislosti také připomněl neschopnost vymáhání pohledávek legislativní cestou – prostřednictvím soudních vykonavatelů. „O jejich efektivnosti a rychlosti není možné pochybovat,“ poukázal na „tragická“ devadesátá léta, kdy se věřitelé neměli šanci svých peněz domoci, proto byla zavedena funkce soukromých soudních exekutorů.

Podle advokáta Jiřího Nykodýma může likvidace malých exekutorských úřadů po snížení tarifů vést k monopolu ekonomicky nejúspěšnějších, což přinese nebezpečí snížení ochrany práv věřitelů. „Je věcí prestiže státu, že jím vydaná rozhodnutí budou vykonána,“ potvrdil advokát.

Když se plány ministerstva uskuteční, přijetí každé další zakázky je ekonomickou sebevraždou

Exekutorský kandidát Jiří Zoc zase poukázal na to, že věřitel dopředu neví, jak dlouho bude vymáhání trvat, kolik dluhů dlužník už má, přesto je na něj přenášena odpovědnost za pohledávky. Ani exekutoři nevědí, do jakých jdou rizik, neznají úspěšnost, ani budoucí náklady. „Více než půlka exekutorů ani neví, jestli bude chtít či moci na konci příštího roku ještě vykonávat svůj úřad,“ obává se stejně jako řada jeho předřečníků „Dlužníci se řítí do stále větších dluhových pastí, protože jako jediní vědí, že jestli nějaký problém přijde, bude to za hodně dlouho; a dnes přece nemá cenu uvažovat o čemkoli v horizontu delším než pár měsíců. Ostatně politici přece deklarují, že exekutory zruší a dluhy odpustí,“ kritizoval postoj politiků, kteří se snaží jen najít nějaké líbivé řešení – snížit náklady dlužníků na exekuce. „Pokud vyjdou plány Ministerstva spravedlnosti na snížení tarifu, lze přijetí každé další zakázky označit za ekonomickou sebevraždu,“ dodal Jiří Zoc.