Ale nová úprava má i své zastánce. „Zákon dopadl mnohem lépe, než jsem čekal, a příjemně mne překvapila rychlá shoda stran na zákoně jak v otázkách týkajících se financování stran, tak na vzniku a financování politických institutů nebo na novém nezávislém úřadu,“ řekl ParlamentnímListům.cz politolog Lukáš Jelínek. Novinkou je totiž zřízení nového úřadu se sídlem v Brně, který bude od příštího roku kontrolovat hospodaření všech politických subjektů. „Myslím, že Nejvyšší kontrolní úřad nemá kapacitu na to, aby zvládal kontrolovat politické strany, a spoléhat se na kontrolní výbor sněmovny také dost dobře nejde, protože už to, co v současnosti kontroluje, kontroluje podle mne spíš formálně a ne důsledně,“ míní Jelínek. Předpokládá, že instituce, která nově vznikne, bude bedlivá, přísná a velmi důsledná. „Bude také hodně záležet na tom, kým bude obsazena, ale myslím, si, že pokud se podaří její kontrolu učinit natolik renomovanou jako v případě Nejvyššího kontrolního úřadu v oblasti státních institucí, mohlo by to prospět čistotě financování stranického prostředí,“ věří politolog. Česká republika tak přestává být jedním z pěti států Evropské unie, ve kterém dosud neprobíhá nezávislá kontrola politického financování.

Ďábel se skrývá v detailech

Ale i tady platí, že ďábel se skrývá v detailech. Nově si totiž budou moci politické strany založit vlastní politický institut jako neziskovou organizaci, která bude mít nárok na příjem peněz ze státního rozpočtu, každý rok ve výši deseti procent z celkových příjmů strany za mandáty. Problémem je, že ne každá strana dosáhne na tyto peníze navíc. Právo na příspěvek budou mít jen ty politické strany, které měly v parlamentu svého zvoleného zástupce alespoň po dvě volební období. Petr Gazdík to vidí jako diskriminaci menších stran, politolog Lukáš Jelínek to naopak obhajuje. „Toto rozhodnutí zákonodárců chápu tak, že vnímají, že je tu spousta subjektů, které vylétnou a zazáří během jednoho volebního období jako třeba kdysi Věci veřejné, ale takových případů bychom našli mnohem víc, a o nichž se dá úspěšně pochybovat, že chtějí budovat svoji programatiku nebo ideovost stran,“ prohlásil s tím, že mnohdy jsou to populistické nebo extrémní strany na jedno použití. Proto si myslí, že takový test, aby se strana objevila podruhé ve volebním období v parlamentu a teprve pak mohla budovat stranický institut, je oprávněný. „Jinak by se z toho dal financovat stranický úspěch kterékoli rychlokvašené extrémistické strany, která po pár letech vypadne ze sněmovny, nebo se ještě během toho volebního období, kdy je ve sněmovně, rozštěpí,“ řekl. Nemyslí si, že by to bylo účelem ustanovení o politických institutech. Regulace politického provozu je podle politologa Lukáše Jelínka „jedna velká diskriminace“. „Je to jen otázka míry. A tohle je ještě z mého pohledu únosná míra. Když jsem si o tom povídal s politiky Strany zelených, nenesli to nijak zvlášť úporně,“ tvrdí, že ne všichni toto omezení považují za diskriminační.

Na politické instituty a firmy zřizované stranami kontrola nedosáhne

Ale i Jelínek připouští jako chybu, že nezávislý úřad bude moci sice kontrolovat financování samotných stran, ale nikoli jím zřízených politických institutů a firem a podniků. „Myslím, že to je škoda, to v zákoně být mělo. Jakkoli jsem zastáncem politických institutů, jsem přesvědčen, že i nad nimi by měla být veřejná kontrola stejně jako nad firmami a podniky, které zřizuje politická strana,“ přiznal, že je chybou, že to zákonodárcům uteklo, nebo že nebyla politická vůle. „O to víc se bude muset kontrolovat samotné financování stran, aby se ukázalo, že se třeba v nějakých institutech neperou peníze pro politickou stranu, to se dá dohledat skrz kontrolu financování politických stran,“ dodal Jelínek.

Největší pozitivum: nezávislý úřad stojící mimo politické strany

Nezávislá sdružení a neziskové organizace, která větší kontrolu financování politických stran dlouhodobě prosazují, přijetí nových pravidel pro fungování politického života vítají. Od počátku 90. let, kdy docházelo ke skandálům s tajemnými sponzory nebo půjčkami od podivných podnikatelů a firem, se totiž pravidla týkající se hospodaření politických subjektů nezměnila. Václav Zeman z Rekonstrukce státu vidí řadu pozitiv. „Jedna z největších věcí v novele zákona je zřízení úřadu, takže bude nezávislejší kontrola, jak jsou strany financovány nebo jak jsou financovány volební kampaně,“ prohlásil, že došlo k velké změně základního pohledu, jestli kontrolu má provádět někdo, kdo stojí mimo politické strany, nebo kdo je v politice zainteresovaný. Jako další pozitiva vidí změny týkající se volebních kampaní nebo pravidel financování kampaní. „ Nově by se měly registrovat třetí osoby, které by chtěly do kampaně zasáhnout. Už nebude možné, aby někdo úplně bezejmenný zaplatil inzerát v den voleb, jak se to stalo před prezidentskými volbami nebo před parlamentními volbami. To je velké plus, Stejně jako to, že by neměla být neoznačena volební inzerce v médiích, každou by měl ten, kdo ji zadává, podepsat a přihlásit se k tomu,“ upozornil na změnu další věci, která zasahovala do volebních kampaní, a která už se v budoucnu nebude moci beztrestně dít.

Nízké sankce za porušování pravidel

Ale i Zeman připouští, že v zákoně je mnoho věcí, které je třeba upravit nebo změnit. „Nedá se říci, že bychom stoprocentně se vším souhlasili. Také považuje za chybu, že na politické instituty nedosáhne kontrola nezávislého úřadu. „To je místo, kde bude možné provézt peníze na kampaň, nebude nikdo, kdo by pořádně sledoval, co instituty dělají a jestli fungují v rámci zadání,“ přiznává. „Určitě díra existuje i ke stranickým firmám, které jsou napojeny na strany. A další velkou díru, na kterou jsme upozorňovali, jsou nízké sankce za porušování pravidel, třeba deseti či statisícové pokuty za to porušení pravidel týkajících se předvolební inzerce, což nám přijde nedostatečné, protože když si někdo zadá kampaň za několik milionů, několik desítek nebo sto tisíc za anonymitu může zaplatit,“ upozorňuje na další nedostatky Zeman.

Strany si budou moci půjčit jen od finančních ústavů registrovaných u České národní banky

Kritici také považují za problematické, že si politické subjekty budou moci na kampaň půjčit jen od bank nebo finančních ústavů registrovaných u centrální banky, protože neparlamentní strany, které nejsou ještě etablované, úvěr u banky nedostanou. „To jsme také nehodnotili úplně dobře, jsme si vědomi, že několik věcí v zákoně nevychází pro malé strany dobře a také řada zástupců menších stran se k těmto věcem ozývala kriticky. Pro menší to rozhodně není dobré, ale na druhou stranu se narovnávají pravidla pro větší strany,“ hájí Zeman změnu zákona o politických stranách s argumentem, že právo nikdy nebude ideální. „Ne že bychom se vším souhlasili, ale celkově jsme změny hodnotili pozitivně, celkově jde o posun dobrým směrem,“ je přesvědčen Zeman.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík postoj Rekonstrukce státu hodnotí jednoznačně: „Jsou rádi, že to něco přineslo a že si odfajfkli další zákon, který prosazovali, takže sponzorům od Americké komory a dalším mohou dokázat, že mají čárku, i když ten cíl nesplnili. “ Ale to samé se dá říci i o zákonodárcích, kteří současnou podobu zákona schválili. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Petra Gazdíka strany velkohubě vyhlásily, že financování politických stran bude transparentnější, ale ve skutečnosti je takové, že se vlk nažral a koza zůstane celá. „Určitě nejsem příznivec toho zákona,“ shrnul na závěr Gazdík.