Filozof a vysokoškolský pedagog Michael Hauser publikoval text, v němž si postěžoval, že čtrnáctého července, kdy uplynulo šest set let od bitvy na Vítkově, se na památném místě nekonala žádná akce, která by ji připomínala. Nebyl tam prý jediný věnec, jediná svíčka. Může být takto vzdálená minulost vůbec inspirativní i pro přítomnost, nebo už jí náleží jen místo v učebnicích dějepisu?
Každá historická událost může být inspirativní, otázkou je, pro jak širokou veřejnost. Bitva na Vítkově patřila určitě k nejvýznamnějším vojenským střetům v našich středověkých dějinách. Co znamená pro dnešní obyvatele českého státu a proč ji právě letos Češi oslavovali tím či oním způsobem, je spíše úkol sociologického výzkumu.
Lze tehdejší vítězství husitů přičíst mimořádným vojevůdcovským schopnostem Jana Žižky, či jeho umění strhnout své bojovníky k mimořádné obětavosti a nasazení proti přesile, nebo ještě něčemu jinému?
Žižka určitě učinil skvělé strategické rozhodnutí hájit právě Vítkov. Bez jeho schopností a síly osobnosti by se obrana nejspíš nepodařila. Důležité bylo ale také včasné nasazení záloh, či, chcete-li, protiútoku posil, které přispěchaly z Prahy.
Polistopadový obraz husitství, tak odlišný od glorifikace za minulého režimu, dopadl i na osobnost Jana Žižky, který je mnohem více líčen v negativním světle a jeho význam oproti dřívějšku snižován. Jak by bylo správné tuto historickou postavu vnímat dnes, když bychom se oprostili od ideologie minulého i současného režimu?
Nelze říci, že polistopadový obraz husitství znamená snižování významu Jana Žižky. Už proto, že není jediný polistopadový obraz. Vidíme spíše pluralitu názorů na husitství a hodnocení jednotlivých událostí i osobností. Ozývají se jistě i hlasy kritické, někdy až příliš negativní. Vždy je správné dívat se na minulost bez předsudků a pokud možno se zbavovat starých stereotypů, které nejsou podloženy znalostí faktů a dobových pramenů. Tuto znalost ovšem nemůže mít každý, proto je úlohou historiků takovýto nezaujatý pohled na dějiny nabízet širšímu publiku. Klíčem je pochopení dobových životních hodnot a způsobů jednání. Co bylo pro naše předky žijící v husitské době důležité, co nikoli. Jakými zásadami se řídili při svém chování, při jednání s jinými lidmi. Ovlivňovalo je úplně jiné chápání smyslu života, svobody, identifikace s národním nebo lokálním společenstvím. Ovlivňovala je zcela odlišná kulturní situace.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník