Gatestone Institute v New Yorku je think-tank, který informuje veřejnost o tom, o čem mainstreamová média mlčí. Jeho vedoucí pracovník Soeren Kern se věnuje velice podrobně islamizaci Velké Británie, Německa i Francie. O překlad jeho textu Islamizace Francie v roce 2016 se pro českou verzi Gatestone Institute zasloužili Helena Kolínská a Libor Popovský a ParlamentníListy.cz ho v nezkrácené podobě zveřejňují. Původní článek v anglickém originále https://www.gatestoneinstitute.org/9791/france-islamization

• „Nejsem islamofob. Ženy mají právo nosit šátky, ale nerozumím, proč přijímáme toto náboženství [islám] a s ním spojené chování, které je neslučitelné se svobodami, které máme na Západě.“ - Pierre Bergé, francouzský módní mogul.

• Francouzské úřady odmítly nabídku izraelské společnosti na koupi protiteroristického sledovacího softwaru, který by jim býval pomohl identifikovat džihádistickou buňku, která provedla útoky. „Francouzským bezpečnostním pracovníkům se software líbil, ale úředník řekl, že existuje instrukce z vyšších míst nekupovat izraelskou technologii,“ prozradil dobře informovaný izraelský analytik.

• Kněz Jacques Hamel, kterému v kostele v Normandii podřízli dva muslimové hrdlo, daroval místním muslimům pozemek sousedící s jeho kostelem, aby si tam mohli postavit mešitu. Během Ramadánu jim umožnil využít farní sál a další zařízení.

• Přinejmenším pět z džihádistů, kteří provedli útoky v Paříži a Bruselu, žilo ze sociálních dávek: celkem získali více než 50 000 EUR (53 000 USD).

• Podle časopisu Le Canard Enchaîné se muslimští zaměstnanci společnosti Air France opakovaně pokusili sabotovat letadla. Představitel zpravodajské služby uvedl: „Pokud jde o společnost Air France, došlo před odlety komerčních letů k několika anomáliím.“

• „Neproběhne zde žádná integrace, dokud se nezbavíme tohoto atavistického antisemitismu, který je utajován. Alžírský sociolog Smain Laacher s velkou odvahou řekl: ‚Je to hanba zachovávat toto tabu – v arabských rodinách ve Francii i jinde každý ví, že antisemitismus se šíří s mateřským mlékem.“ Georges Bensoussan byl za to, že učinil toto prohlášení, žalován za údajnou nenávistnou řeč proti muslimům.

• Starosta Beziers, Robert Menard, byl obviněn z podněcování k nenávisti za to, že tweetoval lítost nad tím, že je svědkem „velké náhrady“, kterou popisuje jako přečíslení bílého křesťanského francouzského obyvatelstva muslimy, kteří se narodili v cizině. „Právě jsem popsal situaci ve svém městě,“ řekl. „Není to hodnotový úsudek, je to fakt, je to to, co já tady kolem sebe vidím.“

Muslimská populace Francie činila v roce 2016 přibližně 6,5 milionu, což představuje zhruba 10 % celkové populace 66 milionů. Ve skutečnosti má Francie největší muslimskou populaci v Evropské unii, za ní těsně následuje Německo.

Ačkoli francouzské právo zakazuje shromažďování oficiálních statistik o rase nebo náboženství svých občanů, odhad Gatestone Institute o počtu muslimského obyvatelstva ve Francii je založen na několika studiích, které se pokoušely vypočítat počet lidí ve Francii, kteří pocházejí ze zemí s muslimskou většinou

Dále následuje chronologický přehled některých hlavních událostí spojených se vzestupem islámu ve Francii v roce 2016:

LEDEN 2016

1. ledna. Ministerstvo vnitra zveřejnilo nejočekávanější statistiku roku: Na silvestra bylo ve Francii zapáleno celkem 804 osobních aut a nákladních automobilů, což je pokles o 14,5 % oproti 940 vozům spáleným během silvestra roku 2015. Zapalování automobilů, což je ve Francii všední událost, se často připisuje soupeřícím muslimským gangům, které se vzájemně předhánějí v tom, kdo způsobí větší zkázu a získá více mediální pozornosti. Odhaduje se, že je takto ve Francii každoročně podpáleno přibližně 40 000 vozidel.

3. ledna. Raouf El Ayeb, 31letý francouzský občan tuniského původu, byl obviněn z pokusu o vraždu poté, co se pokusil najet autem do čtyř vojáků, kteří střežili mešitu ve městě Valence. Přestože policisté našli v Ayebově počítači „džihádistické propagandistické fotografie“, připsali útok „depresivnímu syndromu“ spíše než terorismu, protože během útoku nebylo slyšet zvolání „Alláhu Akbar“.

7. ledna. Sallah Ali, francouzský občan narozený v Maroku, zaútočil na policejní stanici v 18. pařížském obvodu, a křičel přitom „Alláhu Akbar“. Měl u sebe řeznický nůž, vlajku Islámského státu a byl opásaný něčím, co vypadalo jako výbušný pás. Policie zahájila palbu a zastřelila ho. Zjistilo se, že výbušný pás je pouhá atrapa. Vyšetřovatelé si nebyli jisti, zda byl útok terorismem nebo dílem člověka, který byl „psychicky nevyrovnaný“.

11. ledna. 16letý turecký Kurd mávající mačetou napadl židovského učitele u školy v Marseille. Pachatel řekl, že jednal „ve jménu Alláha a Islámského státu“.

12. ledna. Podle údajů Francouzského úřadu pro ochranu uprchlíků a osob bez státní příslušnosti (Office Français de Protection des Réfugiés et des Apatrides, OFPRA) požádalo v roce 2015 ve Francii o azyl přibližně 80 000 lidí, ale pouze jedna třetina žádostí byla schválena.

13. ledna. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve zakázal tři islámské kulturní organizace, které vedly mešitu v Lagny-sur-Marne, která byla uzavřena v rámci bezpečnostního zásahu. Obvinil vůdce těchto organizací, že po dobu několika let podněcovali nenávist a vyzývali k džihádu.

15. ledna. Průzkum agentury Ifop pro deník Le Monde zjistil, že polovina (51 %) francouzských Židů má pocit, že jsou ohroženi, protože jsou Židé. 63 % Židů uvedlo, že čelili urážkám, 43 % Židů uvedlo, že byli napadeni. Přibližně 70 % Židů, kteří plánují opustit Francii, uvedlo, že byli vystaveni antisemitským činům.

27. ledna. Ministerstvo kultury přidělilo rating „18+“ (až od 18 let) dokumentárnímu pořadu „Salafisté“, který obsahuje rozhovory se severoafrickými džihádisty. Filmaři uvedli, že vláda má v úmyslu „znemožnit film“ tím, že jej zakázala vysílat ve veřejnoprávní televizi, a tím také způsobila to, že film nejsou ochotná uvádět ani kina. Filmaři François Margolin a Lemime Ould Salem trvali na tom, že film by měl být zpřístupněn co nejširšímu publiku. „To, co francouzské úřady znepokojilo, není násilí, ale samotný námět filmu,“ řekl Margolin. „Chtějí zabránit francouzským občanům, aby se dozvěděli pravdu.“

28. ledna. Rada státu (Conseil d'État), nejvyšší správní soud Francie, odmítla žádost Ligy pro lidská práva (Ligue des droits de l'Homme, LDH) o zrušení výjimečného stavu zavedeného po teroristických útocích v listopadu 2015. Soud vydal prohlášení, v kterém se praví: „Hrozící nebezpečí, které výjimečný stav ospravedlňuje, vzhledem k pokračující teroristické hrozbě a riziku útoků nezmizelo.“ LDH argumentovala, že mimořádné pravomoci poskytované bezpečnostním službám představují hrozbu pro demokracii.

ÚNOR 2016

2. února. V Lyonu bylo zatčeno šest konvertitů k islámu kvůli podezření, že se snaží získat zbraně, aby ve Francii zaútočili na swingers kluby. Po útocích údajně plánovali odcestovat do Sýrie a měli již zakoupené autobusové jízdenky do Turecka.

7. února. Zvýšená policejní přítomnost v severofrancouzském přístavu Calais rozšířila francouzskou migrační krizi do dalších částí země. Tábory migrantů vyrostly v okolních přístavech Dunkirk, Le Havre, Dieppe a belgickém Zeebrugge, protože migranti hledali nové možnosti, jak překročit Kanál do Británie.

9. února. V posledním vydání frankofonního magazínu serveru Dar al Islam označil Islámský stát francouzskou politickou stranu Národní frontu jako „primární cíl“ a za cíle rovněž označil i její přívržence. Publikace zveřejnila fotografii shromáždění Národní fronty s nadpisem, který zní: „Otázkou již není, zda bude Francie opět zasažena útoky jako v listopadu. Jedinou relevantní otázkou je, co bude příštím cílem a kdy se útok stane.“

10. února. Národní shromáždění, dolní komora parlamentu, schválilo návrh na změnu ústavy s cílem zbavit osoby odsouzené za teroristické trestné činy jejich francouzské státní příslušnosti. Aby byla opatření plně přijata, vyžadují podporu Senátu a rovněž třípětinovou většinu Kongresu, instituce vytvořené společným zasedáním obou komor parlamentu v zámku ve Versailles, ve věci hlasování o revizi ústavy.

15. února. Rada státu potvrdila právní ustanovení, která vládě umožňují zablokovat webové stránky, které jsou „apologety terorismu“. Několik sdružení v oblasti digitálních práv zpochybnilo legálnost dvou nařízení v zákonu z roku 2014, který se zabývá bojem proti terorismu.

29. února. Demoliční týmy začaly demontovat jižní část „Džungle“, bídného tábora migrantů v severofrancouzském přístavním městě Calais. Vláda se snažila přemístit migranty do moderního a hygienicky vyhovujícího ubytování v upravených přepravních kontejnerech v severní části tábora. Většina migrantů však nabídku odmítla, protože se obávali, že potom budou nuceni požádat o azyl ve Francii. „To, co my tady chceme, je dostat se do Británie,“ řekl afghánský migrant Hayat Sirat. „Zničení části Džungle tedy není žádným řešením.“

Francouzská pořádková policie se pokouší zvládnout dav migrantů v ilegálním táboře „Džungle“ u Calais, 29. února 2016, zatímco demoliční týmy začínají demontovat jižní část tábora. Poté, co byla napadena kameny a jinými předměty, policie odpověděla slzným plynem a použitím vodního děla. (Zdroj obrázku: snímek obrazovky videa RT)

BŘEZEN 2016

3. března. Francouzští poslanci odmítli návrh nařídit výrobcům mobilních telefonů, tabletů a počítačů, aby předávali osobní údaje uživatelů bezpečnostním službám. Pozměňovací návrhy, které byly inspirovány odmítnutím společnosti Apple poskytnout údaje americkým orgánům, byly předloženy v rozpravě o protiteroristickém zákonu.

6. března. Policisté se pustili do pátrání po třech francouzských dívkách podezřelých z toho, že odjely do Sýrie. Francouzské zpravodajské služby uvedly, že do Sýrie odjíždí stále více dívek. Zpravodajské služby také informovaly, že z 81 nezletilých Francouzů, kteří odjeli do Sýrie, je 51 dívek. Pozorovatelé se domnívají, že tam dívky odjíždějí s cílem provdat se za džihádisty.

7. března. Migranti vystěhovaní z „Džungle“ v Calais se přestěhovali do nového tábora v Grande-Synthe nedaleko severofrancouzského přístavu Dunkirk, jen o kousek dál na tom samém pobřeží. Kritici říkají, že nový tábor se může stát „novým Sangattem“, což je odkaz na středisko Červeného kříže v Calais, které bylo v roce 2002 zavřeno.

9. března. Důvěrná policejní zpráva odhalila, že od roku 2012 do roku 2015 bylo vyšetřováno jen v departementu Paříž 17 muslimských policistů z důvodu islámské radikalizace. Tito policisté mimo jiné poslouchali náboženskou hudbu ve službě, odmítali chránit židovské synagogy a někteří také v sociálních médiích podněcovali k teroristickým útokům.

11. března. Čtyři dívky, včetně tří dívek ve věku 14 a 15 let, byly zatčeny v Paříži a Lyonu poté, co hrozily na internetu, že vykonají džihádistické útoky „podobné těm z 13. listopadu“.

22. března. Francouzský premiér Manuel Valls reagoval na džihádistické útoky v Bruselu slovy: „Jsme ve válce.“

24. března. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že policie zmařila teroristický útok, který byl v „pokročilé fázi“ plánování. Reda Kriket, 34letý francouzský státní příslušník, byl zatčen v Boulogne-Billancourt poté, co policie našla v jeho domě deset kilogramů výbušnin.

30. března. Prezident François Hollande opustil plán prosadit změnu ústavy, která by znamenala automatické zrušení francouzského státního občanství odsouzeným džihádistům. Hollande tuto myšlenku nastolil hned po útocích v Paříži v listopadu 2015, ale navrhované změny nezískaly podporu v Senátu, který je ovládaný opozicí.

30. března. Ministryně pro rodinu, děti a práva žen Laurence Rossignol obvinila muslimské aktivisty a salafisty z prosazování islámské módy v Evropě za účelem prosazování politického islámu. Řekla:

„V sázce je společenská kontrola těl žen. Když evropské značky investují do lukrativního islámského módního trhu, tak se vyhýbají svým povinnostem a propagují postoje, podle kterých jsou muslimské ženy nuceny nosit oděvy, které je uvězňují od hlavy k patě.“

30. března. Francouzský módní mogul Pierre Bergé kritizoval evropské designéry, kteří navrhují islámské oblečení a šátky:

„Já nejsem islamofob. Ženy mají právo nosit šátky, ale nevím, proč přijímáme toto náboženství [islám] a s ním spojené chování, které je neslučitelné se svobodami, které máme na Západě.“

DUBEN 2016

3. dubna. Francouzská feministka Elisabeth Badinter vyzvala k bojkotu značek, které profitují z prodeje islámského oblečení. Varovala, že kulturní relativismus brání Francouzům, aby viděli alarmující vzestup islamismu ve Francii. Dodala, že tolerance „se obrátila proti těm, kterým by měla pomoci“, což vede k tomu, že „mezi dcerami našich sousedů je závoj rozšířený“ díky „rostoucímu islámskému tlaku“. Podle Badinter se mnoho Francouzů bojí mluvit o islamizaci své země kvůli obavám, že budou obviněni z „islamofobie“.

12. dubna. Premiér Manuel Valls řekl, že je úkolem francouzské vlády „prokázat, že islám, druhé největší náboženství ve Francii, je zásadně slučitelný s Republikou, demokracií, našimi hodnotami a rovností mužů a žen“. A dodal:

„Někteří lidé tomu nechtějí věřit, většina našich spoluobčanů má pochybnosti, ale já jsem přesvědčen, že to možné je. Proto musíme chránit naše spoluobčany muslimské víry a kultury před stigmatizací a protimuslimskými útoky.“

14. dubna. Premiér Manuel Valls vyzval k zákazu muslimských šátků na univerzitách. Francie již zakázala muslimský závoj zakrývající obličej na veřejných místech. Valls řekl, že muslimský šátek by mohl být některými lidmi použit jako provokace vůči francouzské sekulární společnosti. „Závoj nereprezentuje módní trend, ne, není to oblíbená barva, kterou někdo nosí, ne, je to zotročení žen,“ řekl a varoval před „ideologickým poselstvím, které se může šířit skryté pod náboženskými symboly“.

22. dubna. Více než 150 migrantů z Afghánistánu, Eritreje, Somálska, Súdánu a Jemenu obsadilo střední školu v 19. pařížském obvodu. Vyvěsili tam plakát s nápisem „Střechu nad hlavou a osobní doklady pro všechny uprchlíky!“

25. dubna. Francouzské úřady odmítly nabídku izraelské společnosti na koupi protiteroristického sledovacího softwaru, který by jim býval pomohl identifikovat džihádistickou buňku, která provedla útoky 13. listopadu 2015. Hlavní zpravodajské agentuře Francie DGSI (Direction générale de la sécurité intérieure) byla nabídnuta technologie pro sběr dat, která by francouzským bezpečnostním orgánům umožnila „spojení všech stop“ týkajících se islámských extremistů. „Francouzským bezpečnostním pracovníkům se software líbil, ale úředník řekl, že existuje instrukce z vyšších míst nekupovat izraelskou technologii,“ prozradil dobře informovaný izraelský analytik. „V té chvíli jednání skončilo.“

29. dubna. Průzkum společnosti Ifop pro deník Le Figaro zjistil, že postoje Francouzů k islámu se přitvrzují. Téměř polovina (47 %) Francouzů se vyjádřila, že muslimská komunita představuje hrozbu pro národní identitu. Téměř dvě třetiny z nich se domnívají, že islám je příliš vlivný a viditelný. Pouze 13 % Francouzů souhlasí s výstavbou mešit v zemi a 63 % z nich neschvaluje nošení závoje. Ředitel společnosti Ifop Jérôme Fourquet to vysvětlil takto:

„Zhoršování image islámu ve Francii nebylo vyvoláno teroristickými útoky, ačkoliv tyto události k tomu přispěly. To, co vidíme, je spíše pozvolna rostoucí odpor francouzské společnosti vůči islámu. To jsme již pozorovali u voličů Národní fronty a části pravice, ale nyní se tyto postoje rozšířily i k voličům Socialistické strany.“

30. dubna. Televizní stanice Canal + odvysílala dokument o buňce Islámského státu v Châteauroux, městě ve střední Francii. Investigativní novinář se skrytou kamerou infiltroval po dobu šesti měsíců skupinu známou jako „Vojáci Alláha“. Lídr této skupiny, 20letý Francouz tureckého původu, Emir Abu Usama byl natočen, jak mluví o raketových útocích na civilní letadla. Také hrozil útoky na sdělovací prostředky, noční kluby a vojenské základny. „Mým snem je umřít jako mučedník,“ prohlásil.

KVĚTEN 2016

2. května. Policie vystěhovala více než tisíc lidí z provizorního tábora migrantů poblíž stanice metra Stalingrad v Paříži. Bylo to již po třetí během posledních tří měsíců, co byl tento tábor zlikvidován.

9. května. Premiér Manuel Valls představil plán na vybudování 13 deradikalizačních center, jedno v každém francouzském metropolitním regionu, zaměřených na deradikalizaci džihádistů. Tento plán bude stát 40 milionů EUR (42 milionů USD). Každé středisko bude mít kapacitu maximálně 25 osob ve věku od 18 do 30 let. Vláda doufá, že během následujících dvou let projde těmito deradikalizačními centry 3 600 radikalizovaných jedinců. Podle odhadů žije ve Francii přibližně 9 300 radikalizovaných osob.

10. května. Patrick Calvar, šéf francouzské zpravodajské agentury DGSI, varoval, že Islámský stát ve Francii plánuje sérii útoků. „Francie je jasně nejvíce ohroženou zemí,“ řekl. „Otázka o hrozbě není jestli, ale kdy a kde.“ Calvar objasnil parlamentnímu výboru pro obranu „novou formu útoku… charakterizovanou umístěním výbušných zařízení na místech, kde se scházejí velké davy a následným opakováním tohoto druhu akce s cílem vytvořit ovzduší maximální paniky“.

14. května. V rozhovoru pro časopis Taki´s Magazine hovořil Jesse Hughes, lídr americké kapely Eagles of Death Metal, o džihádistickém útoku v roce 2015 v divadle Bataclan v Paříži, kde bylo zabito 89 jejich fanoušků. Hughes tvrdil, že viděl „během útoku muslimy oslavující na ulici“. Vyslovil rovněž domněnku, že džihádisté museli být nějak domluveni s bezpečnostním personálem v divadle. Hughes poté vyzval k větší kontrole muslimů na Západě.

20. května. Dva francouzské hudební festivaly „Cabaret Vert“ a „Rock en Seine“ zrušily koncerty skupiny Eagles of Death Metal kvůli poznámkám lídra kapely Jesse Hughese o útoku na Bataclan. Organizátoři koncertu uvedli, že „naprosto nesouhlasí“ s jeho názory, které Hughes vyjádřil v rozhovoru s časopisem Taki´s Magazine 14. května, kde mimo jiné Hughes také vyzval k větší kontrole muslimů na Západě.

21. května. Agenti francouzské rozvědky odkryli „džihádistickou tajnou dohodu“ mezi muslimskými zaměstnanci na pařížském letišti Charlese de Gaulla. Noviny The Times of London napsaly:

„Více než 60 zaměstnancům byly odebrány bezpečnostní průkazy za nevhodné chování jako například odmítnutí přistřihnout si vousy nebo potřást si rukou s kolegyní. Některým zaměstnancům byly průkazy zrušeny kvůli účasti na modlitbách v salafistických mešitách, jiným zase proto, že v jejich skříňkách byl nalezen výtisk Koránu. Někteří zaměstnanci údajně vyjádřili podporu džihádistům, kteří před šesti měsíci zabili v Paříži 130 lidí.“

31. května. Agentura AFP (Agence France-Presse, Francouzská tisková agentura) hlásí, že rekordní počty francouzských Židů opouštějí Paříž a přesouvají se do jiných částí země, aby unikly rostoucímu antisemitismu páchanému muslimskými imigranty. Francie má největší židovskou populaci v Evropě, její velikost se odhaduje na přibližně 500 000 lidí. Polovina z nich žije v oblasti Paříže, jejich počet však stále klesá. Stále více francouzských Židů se stává „vnitřními uprchlíky“ a stěhují se do jiných částí Francie, aby unikli nebezpečné situaci v Paříži. Jiní se prostě z Francie rovnou vystěhovali. Jen v roce 2015 se do Izraele vystěhoval rekordní počet 8 000 francouzských Židů.

31. května. Migranti vystěhovaní z Calais se přestěhovali do Paříže a založili si tam masivní squatterský tábor ve veřejném parku Jardins d'Eole nedaleko vlakového nádraží Gare du Nord, odkud odjíždějí vysokorychlostní vlaky Eurostar do Londýna. Oblast, která je tak nebezpečná, že ji vláda označila oficiálně za Prioritní bezpečnostní zónu, (Zone de sécurité prioritaires, ZSP), tedy vlastně za no-go zónu, se stala magnetem pro obchodníky s lidmi, kteří si od migrantů účtují tisíce eur za falešné cestovní doklady na cestu do Londýna.

ČERVEN 2016

3. června. Nový protiteroristický zákon rozšířil odposlouchávací pravomoci policie, jako je odposlouchávání soukromých obydlí, instalace skrytých kamer a využívání IMSI-catchers pro sledování mobilní komunikace. Zákon také stanovil skutečné doživotní tresty pro pachatele teroristických zločinů a zpřísnil podmínky pro snížení délky trestů.

8. června. Státní rada, nejvyšší správní soud ve Francii, zamítl odvolání pěti mužů, kteří byli zbaveni francouzské státní příslušnosti poté, co byli odsouzeni za terorismus. „Kvůli povaze a závažnosti spáchaných teroristických činů nebylo potrestání zbavením státní příslušnosti nepřiměřené,“ praví se v rozsudku. Pět zúčastněných, držitelů dvojího státního občanství, bylo ve Francii v roce 2007 odsouzeno za svou roli při sérii pumových útoků v Casablance v Maroku v roce 2003, při kterých bylo usmrceno 45 lidí. Čtyři muži mají souběžně marockou státní příslušnost a pátý má souběžně tureckou státní příslušnost. Rozsudek znamená, že nyní mohou být deportováni do země svého původu.

8. června. Dva muži napadli barmanku v centru Nice za to, že podávala alkohol během prvního dne Ramadánu. Muži jí řekli: „Měla by ses stydět, podávat alkohol během Ramadánu! Kdybych byl Alláh, dal bych tě pověsit.“ Ve stejné části města byl napaden tuniský pekař za to, že prodával šunkové sendviče.

14. června. Larossi Abballa, 25letý francouzský občan marockého původu, ubodal k smrti policejního velitele a jeho manželku v jejich domě v Magnanville na předměstí Paříže. Abballa, který slíbil svou oddanost Islámskému státu, zveřejnil živé záběry z tohoto útoku na Facebooku.

14. června. 32letý džihádista zasadil bodnou ránu 19leté ženě na autobusové zastávce v Rennes. Policii řekl, že chtěl během Ramadánu „vykonat oběť“. Policie uvedla, že muž je „psychicky nevyrovnaný“.

15. června. Maude Vallet, 18letá studentka z Toulouse, která se vracela domů z pláže, byla napadena v autobusu v Le Mourillonu v Toulonu pěti muslimskými dívkami, které ji urážely, protože na sobě měla šortky.

16. června. 22letý džihádista byl zatčen na hlavním nádraží v Carcassonne. Konvertita k islámu se policii přiznal, že plánoval útok na americké turisty. Policie uvedla, že muž má psychologické problémy.

22. června. Policie vyšetřuje nové výhrůžky adresované satirickému časopisu Charlie Hebdo, 17 měsíců poté, co bylo osm jeho zaměstnanců zabito džihádisty. Přibližně 20 „velmi výhrůžných“ zpráv, včetně výhrůžek smrtí, bylo zveřejněno na jeho Facebooku.

28. června. Mluvčí policie uvedl, že 100 z 300 policistů, kteří v současnosti chrání francouzské pláže, bude během léta vyzbrojeno, aby mohli efektivněji reagovat na potenciální džihádistické útoky.

28. června. Římskokatolický kardinál v Lyonu nařídil odstranění sedmi kamenných soch mnichů zabitých v Alžírsku během devadesátých let dvacátého století. Alžírský konzul v Lyonu si stěžoval, že nebyl informován o tom, že sochy budou umístěny na veřejném náměstí poblíž kostela sv. Ludvíka na ostrově (Saint-Louis-en-l'Île), který se shodou okolností nachází v blízkosti salafistické mešity. Kardinál Barbarin odstranil sochy proto, aby „nikoho nedráždily“. A dodal: „Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby nějaký nevyvážený člověk [džihádista] srazil těmto sochám hlavy?“

30. června. Dva francouzští výrostci dostali podmíněné tresty odnětí svobody za to, že v roce 2014 vycestovali do Sýrie, aby se připojili k brigádě vedené Mouradem Farèsem, jedním z hlavních francouzských verbířů džihádistů na internetu. Oba chlapci ve věku 15 a 16 let obdrželi šestiměsíční podmíněné tresty. Podle jednoho z jejich právníků byly tyto mírné tresty znamením, že je soud nechtěl „stigmatizovat jako teroristy“.

ČERVENEC 2016

1. července. Dva lidé napadli nožem a sekerou ředitele dobročinné organizace Restos du Coeur Richarda Sautoura v charitativní vývařovně v Montreuil a křičeli přitom „Alláhu Akbar“.

6. července. Sedm mužů ze Štrasburku, kteří odcestovali do Sýrie mezi prosincem 2013 a dubnem 2014, bylo odsouzeno k trestům vězení v rozmezí od šesti do devíti let. Nejtěžší trest, devět let vězení, byl vynesen nad Karimem Mohamedem-Aggadem, bratrem útočníka ze sebevražedného pumového útoku na Bataclan, Foueda Mohameda-Aggada. Obžalovaní tvrdili, že vycestovali do Sýrie, aby se tam věnovali humanitární pomoci, ale byli násilím přinuceni vstoupit do služeb Islámského státu.

6. července. Senátní zpráva odhalila, že zahraniční vlády hradí platy třem stovkám imámů ve Francii podle smluv podepsaných se třemi zeměmi: Alžírskem, Marokem a Tureckem.

6. července. Francouzská parlamentní vyšetřovací komise pro teroristické útoky v Paříži v roce 2015 zveřejnila zprávu, která doporučuje, aby zpravodajské služby Francie zefektivnily svoji činnost. Francie má v současné době šest různých zpravodajských služeb, které jsou podřízeny třem různým ministerstvům: vnitra, obrany a hospodářství.

7. července. Letiště Charlese de Gaulla v Paříži odstartovalo činnost své vlastní zpravodajské agentury s 30 agenty, aby mohlo shromažďovat sofistikovanější informace na ochranu před džihádistickými útoky. Toto letiště je druhé největší v Evropě.

12. července. Soud v Nîmes rozhodl, že francouzské zpravodajské agentury byly částečně zodpovědné za úmrtí desátníka Abela Chennoufa, vojáka zavražděného střelcem Mohamedem Merahem v Toulouse v roce 2012. Soudci rozhodli, že francouzský stát nedokázal efektivně sledovat tohoto džihádistu, což je možné pokládat za odmítnutí pomoci osobě v nebezpečí, což je ve francouzském právním kodexu zločin. Soud nařídil státu, aby vyplatil náhradu vdově po Abelu Chennoufovi, jeho synovi, který se narodil těsně po jeho smrti, a jeho tchánovi a tchýni. Pozůstalí obětí listopadových útoků v Paříži uvedli, že vyvolají podobný soudní proces.

14. července. 31letý Tunisan Mohamed Lahouajej-Bouhlel najížděl s 19tunovým nákladním vozem do lidí, kteří oslavovali Den Bastilly v Nice. 86 osob zabil a více než 400 zranil.

17. července. Premiér Manuel Valls upozornil: „Terorismus bude ode dneška zřejmě na dlouhou dobu součástí našeho každodenního života. Řekněme si to na rovinu: časy se změnily.“

18. července. Průzkum agentury Ifop uskutečněný pro deník Le Figaro zjistil, že 99 % Francouzů považuje teroristickou hrozbu ve Francii za vysokou nebo velmi vysokou, a pouze třetina (33 %, o 16 % méně než v lednu 2016) důvěřuje ohledně boje proti terorismu prezidentovi Françoisovi Hollandovi a premiérovi Manuelu Vallsovi.

19. července. Mohamed Boufarkouch, 37letý Maročan, pobodal 45letou matku a její tři dcery ve věku 8, 10 a 13 let v alpském výletním středisku Garde-Colombe. Útočník si údajně stěžoval, že oběti jsou necudně oblečené. Starosta Edmond Francou řekl, že útočník mohl být „psychicky nemocný“, ale psychiatr, který muže vyšetřil, nezjistil „žádnou zjevnou psychiatrickou poruchu“.

19. července. 23letý pařížský taxikář byl zatčen poté, co u něj policie vykonala domovní prohlídku a našla výbušniny, vlajku ISIS, tři cestovní pasy a dva řidičské průkazy.

21. července. Národní shromáždění, dolní komora parlamentu, schválilo protiteroristický zákon, který rozšiřuje policejní pravomoci ohledně prohledávání osob a domovních prohlídek, zabavování předmětů a zadržování podezřelých osob. Rovněž byly zvýšeny maximální tresty za teroristické trestné činy na 30 let místo současných 10 let.

25. července. Pařížské nakladatelství Piranha Edition zrušilo své rozhodnutí vydat francouzskou verzi německého bestselleru „Der Islamische Faschismus“ (Islámský fašismus). Německo-egyptský autor Hamed Abdel-Samad uvedl, že kniha měla být vydána v září, ale nakladatel si to po džihádistickém útoku v Nice rozmyslel.

26. července. Dva muži, oba ve věku 19 let, Adel Kermiche a Abdel-Malik Nabir Petitjean, podřízli hrdlo 85letému knězi Jacquesovi Hamelovi v kostele v Saint-Etienne-du-Rouvray v Normandii. Jeden z útočníků byl policii znám, nosil elektronický náramek, díky kterému mohla policie sledovat jeho pohyby. Druhý útočník pracoval na plný úvazek na místním letišti jako manipulátor zavazadel.

28. července. AMAQ, zpravodajská agentura Islámského státu, zveřejnila video, ve kterém vystupuje Abdel-Malik Nabir Petitjean, jeden z mužů, kteří podřízli hrdlo knězi v Normandii. Petitjean na adresu prezidenta Françoise Hollanda a premiéra Manuela Vallse řekl toto:

„Časy se změnily. Budete trpět podobně, jako trpí naši bratři a sestry. Zničíme vaši zemi. Bratři vyrazí s nožem, s čímkoliv co se na to hodí, zaútočí na vás a hromadně vás zabijí.“

28. července. Přítel Jacquese Hamela, kněze, kterého v Normandii zavraždili džihádisté, sdělil veřejnosti, že Hamel daroval pozemky sousedící s jeho kostelem místním muslimům, aby si tam mohli postavit mešitu. Během Ramadánu jim dal k dispozici sál na faře a další zařízení.

28. července. Úřady v Nice zakázaly shromáždění občanů k uctění památky obětí nedávného džihádistického útoku, které bylo naplánováno na 31. července. Policie uvedla, že hrozba dalšího útoku je příliš velká.

28. července. Více než tucet muslimských výrostků zapálil městský autobus na předměstí Saint-Denis. Autobus musel zastavit, protože výrostci ulici zabarikádovali pomocí kontejnerů na odpad. Než naházeli zápalné prostředky do vozidla, tak poručili řidiči a cestujícím, aby vystoupili. Autobus pohltily plameny.

29. července. Premiér Manuel Valls řekl, že je příznivě nakloněn dočasnému zákazu zahraničního financování mešit ve Francii. Pozorovatelé uvedli, že zákon o oddělení církve a státu z roku 1905 zakazuje francouzské vládě mešity financovat přímo, takže mnohé z nich spoléhají na finance ze zahraničí.

29. července. Průzkum agentury Ifop pro server Atlantico zjistil, že 77 % Francouzů je znepokojeno terorismem a 58 % Francouzů má největší obavy právě z terorismu.

SRPEN 2016

1. srpna. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve odhalil, že během prvních sedmi měsíců roku 2016 bylo zavřeno zhruba dvacet radikálních mešit a modlitebních místností. „Zavřeme další,“ řekl. Odhaduje se, že asi ve 120 z celkového počtu 2 500 mešit a modlitebních míst ve Francii byl kázán salafismus, což je fundamentalistická interpretace sunnitského islámu.

1. srpna. Anouar Kbibech, ředitel francouzské Rady pro muslimskou víru (Conseil français du culte musulman, CFCM), muslimské zastřešující organizace, oznámil, že bude s vládou spolupracovat na harmonizaci teologického vzdělávání imámů ve Francii, aby tak „byl odstraněn džihádistický argument“.

3. srpna. Francie zavedla policejní hlídky na trajektech plavících se tam a zpět do Británie jako ochranu proti džihádistickým útokům.

4. srpna. Přinejmenším pět z džihádistů, kteří provedli útoky v Paříži a Bruselu, spoléhalo na platby sociálního zabezpečení: získali tak více než 50 000 EUR (53 000 USD). Hlavní přeživší podezřelý z Paříže Salah Abdeslam, dostával ještě tři týdny před listopadovými útoky podporu v nezaměstnanosti. Celkem obdržel 19 000 EUR (20 000 USD).

5. srpna. Starostka města Lille, Martine Aubry, zrušila „Lille Flea Market“, jeden z největších bleších trhů v Evropě, kvůli obavě, že ho mají v hledáčku džihádisté. Svoje rozhodnutí zdůvodnila takto: „Nemohli bychom zaručit bezpečnost.“ Během prvního víkendu v září přitahuje tento trh každoročně kolem 2 milionů návštěvníků.

8. srpna. Trestní soud v Chartres uplatnil jako první ve Francii nový zákon, který považuje za zločin prohlížení internetových stránek, které propagují terorismus. Yannick Loichot, 31letý konvertita k islámu, byl odsouzen na dva roky do vězení za časté návštěvy džihádistických webových stránek a sledování videí poprav setnutím. Byl rovněž obviněn z plánování útoku na Montparnasse Tower, mrakodrap v Paříži.

8. srpna. „Velmi radikalizovaná“ 16letá dívka z pařížského předměstí Melun byla zatčena kvůli podezření z plánování džihádistického útoku. Údajně také pomohla dvěma džihádistům naplánovat v červenci vraždu kněze v Normandii. Dívka byla obviněna ze „zločinného spiknutí s teroristy“ a z „podněcování ke spáchání teroristických činů pomocí online komunikace“.

11. srpna. Francouzský policista specializující se na boj proti terorismu varoval, že se v Calais v táboře zvaném „Džungle“ ukrývají džihádisté Islámského státu. A pokračoval:

„To, co se děje v Džungli, je skutečně neuvěřitelné. Naši policisté jsou jen zřídka schopni proniknout do samého středu tábora. Vůbec nevíme, zda se v táboře neskrývá například nějaký džihádista z Belgie. Tento tábor je slepým bodem národní bezpečnosti.“

11. srpna. Starosta města Cannes David Lisnard zakázal nosit burkiny na městských plážích. Schválil tento zákaz z „úcty k zavedeným zvykům a k sekularismu“.

14. srpna. Muslimové způsobili výtržnosti v korsickém městě Sisco poté, co si turistka vyfotografovala několik žen oblečených v burkinách koupajících se v potoce. K potyčkám, ve kterých se místní Korsičané střetli s migranty ze severní Afriky, se nakonec připojilo více než 400 lidí. Následující den pochodovalo městem více než 500 Korsičanů a volalo: „Do zbraně! Toto je náš domov!“

21. srpna. Více než 2 000 lidí čínského původu manifestovalo v ulicích Aubervilliers v departementu Seine-Saint-Denis a požadovalo lepší policejní ochranu před strmě narůstajícím násilím muslimských gangů. 12. srpna zemřel na svá zranění 49letý módní návrhář Zhang Chaolin poté, co byl 7. srpna napaden třemi Severoafričany. Násilné loupeže zaměřené na čínskou komunitu v Aubervilliers se podle policie během jednoho roku ztrojnásobily.

23. srpna. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve sdělil, že francouzská policie zatkla v první polovině roku 2016 v souvislosti s terorismem tolik lidí jako za celý rok 2015.

25. srpna. Izraelští fanoušci, kteří se zúčastnili fotbalového zápasu Evropské ligy mezi St. Etienne a Bejtarem Jeruzalém, měli zakázáno vstoupit na stadion Stade Geoffroy-Guichard v Saint-Etienne s izraelskými vlajkami. Jakmile však izraelští fanoušci na stadion dorazili, byli uvítáni propalestinskými aktivisty nesoucími palestinské vlajky.

25. srpna. Průzkum agentury Ifop publikovaný v deníku Le Figaro zjistil, že 64 % lidí ve Francii je proti burkinám na plážích a pouze 6 % lidí je podporuje. Ředitel agentury Jérôme Fourquet to vysvětlil takto:

„Tyto výsledky jsou podobné těm, které jsme zaznamenali v dubnu, když jsme se ptali na názor na závoje a šátky na ulicích (63 % tázaných bylo proti nim). Pláže jsou vnímány podobně jako ulice a dvě třetiny Francouzů jsou proti nošení ostentativních náboženských symbolů na veřejnosti.“

26. srpna. Státní rada rozhodla, že městský úřad ve městě Villeneuve-Loubet, přímořském městě na francouzské Riviéře, nemá právo zakázat burkiny. Soud zjistil, že zákaz – vydaný po džihádistickém útoku v Nice dne 14. července – byl „vážným a zjevně nezákonným útokem na základní svobody, včetně svobody pohybu a svobody svědomí“. Soudci rozhodli, že místní orgány mohou omezit individuální svobody jen tehdy, pokud by se jednalo o „prokázané riziko“ vzhledem k veřejnému pořádku. Podle nich žádný důkaz takového rizika nebyl předložen.

26. srpna. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve deportoval dva „radikalizované“ Maročany kvůli hrozbě, kterou představují pro veřejný pořádek. Muži byli obviněni z plánování džihádistických útoků ve městě Mety (Metz), kde se zaměřili na gay restaurace a noční kluby. Tato deportace zvýšila počet takových vyhoštění v roce 2016 na 15.

28. srpna. Younes Boussaid a Fatah Bouzid, oba ve věku 27 let, byli odsouzeni k 18měsíčnímu vězení za útok na pár v severofrancouzském městě Cambrai. Důvodem útoku bylo to, že pár jedl pizzu se šunkou. Než je zbili do bezvědomí, řekli útočníci svým obětem, že za konzumaci šunky „půjdou do pekla“.

28. srpna. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve vyzval k vytvoření „francouzského islámu, který by byl v souladu s hodnotami Republiky“. V rozhovoru pro katolický deník La Croix řekl:

„Francie potřebuje více než kdy jindy mírumilovný vztah s muslimy, což předpokládá, že Republika je odhodlána vzít všechny své děti do své náruče. To ovšem znamená, že se všichni muslimové společně se všemi Francouzi zapojí do úplné obrany Republiky proti terorismu a postaví se čelem proti salafismu, protože věrnost Francouzské republice je pro ně na prvním místě. Francie je skutečnou sekulární republikou a dodržování republikánských hodnot musí být nade vše ostatní.“

30. srpna. 31letý Alžířan vešel do policejní stanice v centru Toulouse a pobodal jednoho policistu. „Je mi z Francie nanic! Leze mi krkem! Mám Francie plný zuby,“ křičel útočník.

30. srpna. Starosta pobřežního města Cogolin, Marc-Etienne Lansade, oznámil, že zachová zákaz burkin:

„Pokud nechcete žít tak jako my, nestěhujte se sem. Musíte se chovat tak, jak se lidé chovají v zemi, která vás přijala. Tečka! Když vás přijmou v Římě, musíte se chovat jako Římané. Jděte třeba do Saúdské Arábie a producírujte se tam nahý a uvidíte, co se vám stane.“

ZÁŘÍ 2016

1. září. Soud v Nice pozastavil městský zákaz burkin. Soud rozhodl, že celotělové plavky nošené některými muslimskými ženami nepředstavují riziko pro veřejný pořádek a že tento zákaz představuje „zneužití moci“. Případ soudu předložil Kolektiv proti islamofobii (Comité contre l'islamophobie, CCIF), který argumentoval, že zákaz je diskriminační a protiústavní.

2. září. Pařížský prokurátor François Molins oznámil plány na zpřísnění trestů za teroristické útoky. Řekl, že „v určitém okamžiku“ by se mnoho ze 700 francouzských džihádistů, kteří v současné době bojují na Blízkém východě, mohlo vrátit do Francie. Podle Molinse je nebo bylo předmětem soudního vyšetřování týkajícího se islámského terorismu celkem 982 osob: 280 osob bylo obžalováno, z nich je 167 v detenci a u 577 osob byla povolena domovní prohlídka nebo na ně byl vydán zatykač.

3. září. Francouzský spisovatel Ghislain Gilberti byl napaden a vážně zraněn skupinou salafistů v centru Belfortu. Gilbertimu bylo vyhrožováno smrtí po vydání jeho nejnovějšího románu, který popisuje vztahy mezi džihádistickou sítí a obchodem s drogami. Spisovatel je nyní pod 24hodinovou policejní ochranou.

4. září. Více než 10 000 členů čínské komunity demonstrovalo v centru Paříže, aby protestovalo proti spirále zločinu muslimů útočících na Číňany v Aubervilliers. Obvinili policii, že „zavírá očí před touto rostoucí zločinností“, protože „hlavním cílem těchto agresorů jsou Asiaté“. Požadovali posílení policejní přítomnosti, zavedení kamerového systému a uznání „protiasijského rasismu“.

5. září. Stovky francouzských řidičů kamionů, podnikatelů a zemědělců zablokovaly hlavní cestu do a z Calais, ve snaze vyvinout tlak na francouzskou vládu, aby zavřela Džungli. Blokáda zablokovala cestu používanou kamiony z celé Evropy do Calais a dále do Británie.

6. září. Dvě rodiny na cyklistické projížďce byly v Toulonu napadeny davem deseti muslimů, které naštvalo, že ženy mají oblečeny šortky. Útok, po kterém byli dva lidé hospitalizováni, vyvolal přízrak muslimských hlídek šaría prosazujících ve Francii islámský zákon šaría.

8. září. Prezident François Hollande přednesl velmi očekávaný projev na téma „Demokracie tváří v tvář terorismu“. Vyzval k vytvoření „francouzského islámu“, který by byl slučitelný s francouzskými zákony o oddělení církve a státu:

„Je islám schopen připustit oddělení zákona a víry, které je základem sekularismu? Moje odpověď je ano. Převážná většina našich muslimských spoluobčanů nám každodenně dává důkaz praktikováním svého náboženství bez narušování veřejného pořádku.“

Hollande také vyzval francouzské daňové poplatníky, aby začali financovat výstavbu mešit, a tím zastavili financování jejich výstavby ze zahraničních zdrojů.

9. září. Pařížský prokurátor François Molins řekl, že tři francouzské ženy, které byly zatčeny poté, co bylo poblíž katedrály Notre Dame nalezeno vozidlo s nákladem plynových lahví, plánovaly pod vedením Islámského státu zaútočit na jedno z nejrušnějších vlakových nádraží v Evropě – pařížské Gare de Lyon. Molins řekl:

„Činy těchto mladých žen, které byly řízeny jednotlivci z řad Islámského státu v Sýrii, ukazují, že tato organizace chce využít k boji i ženy.“

9. září. Evropští bezpečnostní pracovníci odhadli, že 30 až 40 podezřelých teroristů z řad Islámského státu, kteří se podíleli na organizaci teroristických útoků v Paříži 13. listopadu, je stále na svobodě.

10. září. Automobil obsahující dvě plynové bomby byl nalezen zaparkovaný poblíž synagogy Bar Yohaye v Marseille. Vozidlo bylo zpozorováno přibližně v 11 hodin dopoledne, v době kdy se židovští věřící účastnili ranní šabatové bohoslužby. K incidentu došlo několik dní poté, co policie našla auto s nákladem plynových bomb v blízkosti katedrály Notre Dame v Paříži.

11. září. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy řekl, že by Francie měla pro posílení bezpečnosti vytvořit speciální soudy a detenční zařízení:

„Každý Francouz podezřelý ze spojení s terorismem z důvodu, že pravidelně navštěvuje džihádistické webové stránky, nebo proto, že jeho chování vykazuje známky radikalizace, nebo proto, že je v úzkém kontaktu se zradikalizovanými lidmi, by měl být preventivně umístěn do detenčního zařízení.“

11. září. Premiér Manuel Valls varoval, že ve Francii budou nové džihádistické útoky. Řekl: „Budou zde nové útoky, při kterých budou nevinné oběti.“ Valls řekl, že policie a zpravodajské služby monitorují přibližně 15 000 lidí podezřelých z radikalizace.

12. září. Uniklý dokument získaný deníkem Le Figaro zveřejnil vládní plán z 1. září na přemístění 12 000 migrantů z Calais do jiných částí Francie. Migranti by měli být přemístěni do přibližně 60 takzvaných Center pro přijímání a zorientování (centres d'accueil et d'orientation, CAO), z nichž každé bude mít kapacitu 100 až 300 migrantů.

13. září. Prezident generální rady departementu Alpes-Maritimes Eric Ciotti kritizoval vládní „nezodpovědný“ plán přemístění migrantů z Calais do jiných částí Francie. Řekl, že plán „vytvoří velké množství malých Calais, oblastí skutečného bezpráví, které dále zvýší napětí v celé zemi“.