„Zásahy do nezávislosti veřejného ochránce práv a snaha o větší politickou kontrolu nad jeho názory, se snadno mohou obrátit nejen proti těm, kteří je nyní prosazují, ale především proti lidem, jejichž práva má ombudsman chránit!“ uvedl v reakci na informace získané z textu v Hospodářských novinách. „Chystá se lex Křeček. Zákon omezí pravomoci ombudsmana, svého příštího zástupce neodstaví.“ 

„Nemám však v současné době k dispozici žádný materiál, který by obsah údajného ‚Lex Křeček‘ nějak konkretizoval. A nevím, zda z jednoho článku v novinách lze na tak zásadní zásah do práv občanů usuzovat. Samozřejmě vím, že někteří politici chtějí využít diskuse o změně zákona o Veřejném ochránci práv v souvislosti se zřízením dětského ombudsmana, případně národní lidskoprávní instituce a chtějí zasáhnout i do nastavení a podoby naší současné ombudsmanské instituce. Nešlo by o omezení nebo chcete-li ‚úpravu‘ mých osobních pravomocí jako současného ombudsmana, danou ostatně platným zákonem, ale především o zásadní změnu do budoucna!“ upozornil.

Důvodem těchto snah mají být údajné spory, které měl Křeček s bývalou zástupkyní Monikou Šimůnkovou. „Chtěl bych především znovu zdůraznit, že nešlo o žádné osobní dohady nebo spory s paní zástupkyní, ale snahu zlepšit a stabilizovat fungování celého úřadu. Bohužel spolupráce s paní zástupkyní byla nejen pro některé státní orgány, ale i mnohé kolegy velmi komplikovaná – ať už šlo o organizaci práce nebo její způsob komunikace. Obtížně však mohu přehlédnout, že velkou mediální aktivitu mé bývalé zástupkyně uvítali ti, kteří se s mým zvolením do funkce a s názory, které vyjadřuji, nikdy nesmířili…“ sdělil Veřejný ochránce práv.

Součástí té úpravy má být přesné rozložení kompetencí mezi ombudsmanem a jeho zástupcem. „Kompetence jsou stanoveny již v současném zákoně. Ombudsmanství je monokratický orgán, veřejný ochránce má ze zákona sám odpovědnost za úřad a jsou mu tedy svěřeny veškeré kompetence úřadu. Může pověřit své spolupracovníky, ale odpovědnost nese on. Je tomu tak u ministerstev a všech státních orgánů a úřadů a nevím, proč by tomu u ombudsmana mělo být jinak. Jen proto, že byl do funkce zvolen Křeček?“ ptal se. 

„Instituce a poslání ombudsmana se za posledních dvacet let hodně proměnily. Přicházejí nové výzvy a potřeby: dětský ombudsman, instituce na ochranu lidských práv, ochrana před diskriminacemi apod. Možná je na čase uvažovat nad rámec škatulek daných vymezením jednotlivých odborů, nebo chcete-li ‚agend‘. Přicházet nyní například s pevně daným rozdělením agend mezi ombudsmana a jeho zástupce je podle mne krokem zpátky a snahou o zakonzervování stavu, který byl funkční v době vzniku naší instituce a znamenalo by vytvoření dvou nebo více nezávislých ombudsmanů, což je jistě možné, ale v rozporu s dnešním zněním platného zákona,“ domníval se.

„Pevné rozdělení stávajících agend by podle mne přineslo pouze praktické komplikace pro práci Veřejného ochránce práv do budoucna a znemožnilo by instituci pružně reagovat na potřeby, které přinese další vývoj společnosti,“ upřesnil Křeček.

„Musíme dbát na to, aby politici do chodu úřadu svévolně nezasahovali. Zvažovaná varianta je taková, že by výběr agendy zůstal na ombudsmanovi, avšak odebrání agendy jeho zástupci by podléhalo souhlasu Sněmovny,“ řekla HN poslankyně Klára Kocmanová z České pirátské strany.

„Roztomilý nápad. To jako že by odpovědný šéf rozděloval práci, ale o jakékoliv další změně by rozhodoval někdo jiný, v tomto případě Sněmovna, která potřebuje hodiny a dny jednání jen o programu své vlastní schůze? To by snad mohlo fungovat na pirátské lodi, ale ve státní správě nikoliv. Ale teď vážně: Zajímalo by mě, jaký přínos by měl podobný komplikovaný proces týkající se v podstatě interního rozdělení práce mezi veřejného ochránce práv a jeho zástupce. Měli bychom si spíš položit otázku, zda takové nastavení prospěje nezávislosti ombudsmanské instituce, nebo jestli spíš přinese někým vítaný politický dohled?“ zareagoval Křeček.

Rozdílné názory jsou kořením pokroku 

„Přístup pana Křečka považuji za neopodstatněný. Zákon nepočítal s tím, že by došlo k tak razantnímu střetu mezi ombudsmanem a jeho zástupcem. Určitě jsem pro to, aby se v rámci debaty nad zákonem tato věc řešila, a aby se to upřesnilo,“ vysvětlil HN předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.

„Nevím, z jakých podkladů pan poslanec vychází. Ani petiční výbor, který vyslechl jak mne, tak paní zástupkyni, nic podobného nekonstatoval. Postupoval jsem zcela v souladu se zákonem. Kdybych měl příležitost s panem poslancem o problému hovořit, jistě bychom dospěli ke shodným názorům, ostatně podobně jako v mnoha jiných věcech,“ myslí si současný ombudsman.

Místo Šimůnkové již poslanci zvolili nového zástupce ombudsmana, právníka Víta Schorma. Ve výše uvedeném textu v HN se uvádí, že má na řadu věcí jiný pohled než ombudsman. Neshodují se třeba v přístupu k menšinám. V minulosti byl každý na jiné straně ve sporu o to, že realitní kanceláře nemohou odmítat potenciální nájemce z řad romské menšiny nebo kterékoliv jiné menšiny... „Věřím, že s panem zástupcem oba vnímáme stejně, že zásadní je komunikace a spolupráce, nikoli rozdělení a vymezování se navzájem. Rozdílné názory jsou kořením pokroku,“ konstatoval k tomu Křeček.

Část zákonodárců považuje například za ideální, aby agendu nového dětského ombudsmana dostal na starosti Křečkův zástupce Schorm. „Dalo by se toho takto využít. Částečně by to vyřešilo problém s rozdělením kompetencí na úřadě Veřejného ochránce práv,“ sdělila v HN senátorka Adéla Šípová (nez. za Piráty).

Co si o tomto myslí Stanislav Křeček? „Toto je také jedna z možností probíraných v zákulisí a kuloárech a v celé řadě přípravných jednáních, kterých se účastníme. Zatím jsme na rozpacích: Nyní bychom se měli hlavně soustředit na vznik dětské ombudsmanské instituce a také národní lidskoprávní instituce, není nám však zcela jasné, zda vláda připravuje vznik nového orgánu, který by zasahoval do práce soudů, kontroloval soudní spisy a navrhoval nové zákony, což s ombudsmanskou prací nemá nic společného. Ale jak jsem už mnohokrát řekl, jsme v našem úřadě připraveni přijmout i tento mandát, pokud ho Veřejnému ochránci práv politici svěří. Už nyní máme velké zkušenosti, jak z oblasti ochrany práv dětí, tak na poli lidských práv obecně,“ vysvětlil.

„Kdo bude tyto funkce vykonávat – tj. nejen dětského ombudsmana, ale i šéfovat Národní instituci pro ochranu lidských práv – není v této chvíli zcela jasné. Musí být zvolení Sněmovou, ale na návrh řady neziskových organizací (kterých?), jsou zde požadavky na určitý nízký věk (u dětského ombudsmana) a konečně celá řada ekonomických otázek, k nimž se zatím nikdo, s ohledem na současnou hospodářskou situaci státu, vyjadřovat nechce,“ uzavřel pro PL.cz Stanislav Křeček.