„Zásahy do nezávislosti veřejného ochránce práv a snaha o větší politickou kontrolu nad jeho názory, se snadno mohou obrátit nejen proti těm, kteří je nyní prosazují, ale především proti lidem, jejichž práva má ombudsman chránit!“ uvedl v reakci na informace získané z textu v Hospodářských novinách. „Chystá se lex Křeček. Zákon omezí pravomoci ombudsmana, svého příštího zástupce neodstaví.“ 

„Nemám však v současné době k dispozici žádný materiál, který by obsah údajného ‚Lex Křeček‘ nějak konkretizoval. A nevím, zda z jednoho článku v novinách lze na tak zásadní zásah do práv občanů usuzovat. Samozřejmě vím, že někteří politici chtějí využít diskuse o změně zákona o Veřejném ochránci práv v souvislosti se zřízením dětského ombudsmana, případně národní lidskoprávní instituce a chtějí zasáhnout i do nastavení a podoby naší současné ombudsmanské instituce. Nešlo by o omezení nebo chcete-li ‚úpravu‘ mých osobních pravomocí jako současného ombudsmana, danou ostatně platným zákonem, ale především o zásadní změnu do budoucna!“ upozornil.

Důvodem těchto snah mají být údajné spory, které měl Křeček s bývalou zástupkyní Monikou Šimůnkovou. „Chtěl bych především znovu zdůraznit, že nešlo o žádné osobní dohady nebo spory s paní zástupkyní, ale snahu zlepšit a stabilizovat fungování celého úřadu. Bohužel spolupráce s paní zástupkyní byla nejen pro některé státní orgány, ale i mnohé kolegy velmi komplikovaná – ať už šlo o organizaci práce nebo její způsob komunikace. Obtížně však mohu přehlédnout, že velkou mediální aktivitu mé bývalé zástupkyně uvítali ti, kteří se s mým zvolením do funkce a s názory, které vyjadřuji, nikdy nesmířili…“ sdělil Veřejný ochránce práv.

Součástí té úpravy má být přesné rozložení kompetencí mezi ombudsmanem a jeho zástupcem. „Kompetence jsou stanoveny již v současném zákoně. Ombudsmanství je monokratický orgán, veřejný ochránce má ze zákona sám odpovědnost za úřad a jsou mu tedy svěřeny veškeré kompetence úřadu. Může pověřit své spolupracovníky, ale odpovědnost nese on. Je tomu tak u ministerstev a všech státních orgánů a úřadů a nevím, proč by tomu u ombudsmana mělo být jinak. Jen proto, že byl do funkce zvolen Křeček?“ ptal se. 

„Instituce a poslání ombudsmana se za posledních dvacet let hodně proměnily. Přicházejí nové výzvy a potřeby: dětský ombudsman, instituce na ochranu lidských práv, ochrana před diskriminacemi apod. Možná je na čase uvažovat nad rámec škatulek daných vymezením jednotlivých odborů, nebo chcete-li ‚agend‘. Přicházet nyní například s pevně daným rozdělením agend mezi ombudsmana a jeho zástupce je podle mne krokem zpátky a snahou o zakonzervování stavu, který byl funkční v době vzniku naší instituce a znamenalo by vytvoření dvou nebo více nezávislých ombudsmanů, což je jistě možné, ale v rozporu s dnešním zněním platného zákona,“ domníval se.

„Pevné rozdělení stávajících agend by podle mne přineslo pouze praktické komplikace pro práci Veřejného ochránce práv do budoucna a znemožnilo by instituci pružně reagovat na potřeby, které přinese další vývoj společnosti,“ upřesnil Křeček.

„Musíme dbát na to, aby politici do chodu úřadu svévolně nezasahovali. Zvažovaná varianta je taková, že by výběr agendy zůstal na ombudsmanovi, avšak odebrání agendy jeho zástupci by podléhalo souhlasu Sněmovny,“ řekla HN poslankyně Klára Kocmanová z České pirátské strany.