Novela zákonů o České televizi, respektive Českém rozhlasu, neřeší podle kritiků to, co je třeba řešit, ale scvrkla se pouze na volbu kontrolních orgánů veřejnoprávních rad. Místo patnáctičlenných rad ČT a ČRo, které volí Poslanecká sněmovna, mají vzniknout téměř dvojnásobně početné rady, do nichž po jednom zástupci deleguje každá parlamentní strana a dále pak 22 vybraných organizací, z nichž především u tvůrčích svazů je varovný možný střet zájmů. Seznam vybraných subjektů uvedených v příloze novely nutně vyvolává dojem, že kontrolu nad oběma institucemi by převzali lidé blízcí platformě Svobodu médiím, která se na výběru organizací podílela. V jejím výboru najdeme advokátku Hanu Marvanovou, mezi podporovateli pak Tomáše Halíka, Karla Schwarzenberga, Fero Feniče či Tomáše Klvaňu.

Právě advokátka Hana Marvanová vystoupila na semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny, který byl k tomuto tématu uspořádán. „Je třeba posílit nezávislost médií veřejné služby. Zejména jde o to, aby mediální rady byly orgány veřejnosti, které budou dohlížet na to, že média veřejné služby plní své poslání. Cílem je odpolitizovat mediální rady, stávající radní jsou spojeni s politickými stranami, což je v rozporu s principem uvedeným v zákoně. Druhým důležitým momentem je zavedení standardního způsobu kontroly hospodaření. Česká televize má k dispozici sedm miliard, Český rozhlas dvě miliardy. Jsou to obrovské prostředky, s nimiž hospodaří generální ředitelé a jejich zástupci. Podle této novely se zřizuje správní rada, která bude mít právo odsouhlasit, nebo zamítnout rozhodnutí, která navrhne generální ředitel,“ vysvětlila Hana Marvanová.

Předseda Legislativní rady vlády novelu zákona tvrdě zkritizoval

Po ní dostal slovo ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jan Chvojka, který upozornil, že na semináři vystupuje jako předseda Legislativní rady vlády. „Navrhoval jsem negativní stanovisko, vláda nakonec dala k novele stanovisko neutrální. Považuji za neodpovědné projednávat takový zákon ve volebním roce, přijde mi to podivné. V samotném materiálu vidí vláda první zásadní problém v neveřejnosti jednání správní rady a nepřítomnosti generálního ředitele na jednáních,“ poukázal ministr na paradox, že místo požadované transparentnosti bude značnými pravomocemi obdařená správní rada jednat v utajení. Zkritizoval také nelogičnost návrhu, v jehož paragrafu 8 odstavci 5 se nijak nevymezují „zásadní rozhodnutí“, o nichž bude správní rada rozhodovat, ale určovat je bude statut ČT a ČRo.

Vznikem správní rady je tak funkce generálního ředitele suspendována na roli operativního řízení. Za velice problematický také považuje způsob nominace do mediálních rad. „Absolutně jsem nepochopil, proč tam jsou zrovna tyto instituce, proč tam je tolik subjektů napojených na obchodní zájmy, které ve veřejnoprávních médiích mohou mít, proč tam nejsou jiné, třeba ochránci přírody a podobně. Když se podíváme, jak ten zákon funguje dnes, tak navrhovaná novela není krokem vpřed, ale dozadu nebo mimo. Přináší zhoršení stavu, kdy tam budou mít převahu zástupci spolků, o nichž nevíme, jak byly vybrány,“ kritizoval předloženou novelu předseda Legislativní rady vlády Jan Chvojka s dovětkem, že je to legislativně-právní paskvil.

Česká televize utrácí 2,3 miliardy v soukromých produkcích, nikdo neví jak

K některým námitkám proti novele by se podle svých slov přidal i jeden z předkladatelů novely Martin Komárek, jenž ale zdůraznil, že si za zákonem stojí a že je dobrý. „Významně vylepšuje vady mediálního systému. Jedna z nich je ta, že peníze, s nimiž hospodaří Česká televize a Český rozhlas, jsou nejméně kontrolovanými veřejnými penězi nejen v České republice, nejen v Evropě, ale podle mě i na světě, pokud nebereme v úvahu fondy různých diktátorů. Rady ČT a ČRo nemají kontrolní pravomoc, jejich členové dostávají plat od ředitelů České televize a Českého rozhlasu, radní se mohou podílet na různých výhodách, které televize a rozhlas mohou poskytnout. Druhou chybou, která z toho vyplývá, je, že generální ředitelé jsou absolutními pány nad všemi penězi, s nimiž hospodaří. Česká televize zhruba třetinu, 2,3 miliardy, utrácí v soukromých produkcích. Nikdo neví jak, nikdo neví proč,“ konstatoval Martin Komárek s tím, že novela bere moc nad veřejnoprávními médii z rukou politiků.